Hispánci pro republikány?

Latinoameričané v USA straní obvykle demokratům, v nastávajících prezidentských volbách ale může být vše jinak. Hispánce se snaží usilovně oslovit hned tři republikáni. Jakým způsobem a s jakou perspektivou?

Na samém začátku boje o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta roku 2016 by se mohlo zdát, že Latinos nikdy nebyli ve straně populárnější. Hned dva ze tří mužů, kteří zatím oficiálně oznámili svou prezidentskou kandidaturu, jsou hispánského původu; Ted Cruz z Texasu a Marco Rubio z Floridy. A ten nejpravděpodobnější republikánský prezidentský kandidát, Jeb Bush, má mexickou manželku, hovoří plynule španělsky a jeho syn ho označuje za „čestného Hispánce“. Znamená to ale skutečně, že má dlouhodobě marginalizovaná část americké populace právě teď šanci na lepší reprezentaci vlastních zájmů? A že snad hispánští kandidáti nebo Jeb Bush zvrátí dosud jasnou preferenci hispánských voličů pro demokratické kandidáty?

Marco Rubio, Jeb Bush a Ted Cruz. Foto archiv LuisTejero.com

Na začátek několik důležitých dat. Hispánci pocházející z některé z latinskoamerických zemí tvoří zhruba 17 procent populace a necelých devět procent voličů; zdaleka nejvíc z nich je původem z Mexika, další velká skupina pochází z Portorika, výrazně menší procenta pak z Kuby, Salvadoru a Dominikánské republiky. Tento rychle rostoucí segment populace ovšem republikánům nahání čím dál větší strach, protože ve všech posledních volbách podporoval jasnou většinou demokraty, zatímco republikánští kandidáti sbírali pouhé drobky. Namátkou: zatímco ještě druhý Bush dokázal na svou stranu přilákat 44 procent hispánských voličů, u Johna McCaina to bylo 31 procent a u Mitta Romneyho pouhých 27 procent. Přitom průzkumy zevnitř republikánské strany odhadují, že pro vítězství bude jejich příští prezidentský kandidát potřebovat nejméně 40 procent hispánský hlasů.

Proto ten roztrhnutý pytel s kandidáty, kteří se snaží hlasitě zdůrazňovat svůj původ.

Například Ted Cruz, syn Kubánce, ovšem narozený v Kanadě, oznámil svou prezidentskou kampaň paralelně na Liberty University v Lynchburgu a v novinách sérií anglicky a španělsky psané inzerce. Marco Rubio zase ve Freedom Tower v Miami, symbolickém místě pro kubánské Američany, jejichž rodiče procházeli v tomto místě – podobně jako Rubiovi – dokumentací a zdravotní prohlídkou po příchodu z Castrovy Kuby.

Rubio svůj životní příběh syna imigrantů z nižších vrstev, kterému se podařilo nastoupit na úspěšnou kariéru, ostatně postavil do středu kampaně. Jeb Bush, který zatím ještě kandidaturu neohlásil, zase tweetuje souběžně i ve španělštině a před pár dny „čirou náhodou“ vyšlo najevo, že se ve volbách v roce 2009 zaregistroval omylem jako Hispánec, na což celá rodina okamžitě navázala poukazováním na Bushovy skvělé vztahy s hispánskými voliči a na jejich nehynoucí podporu z doby, kdy sloužil jako floridský guvernér.

Otázka přistěhovalectví
Zmínění tři kandidáty zřejmě předpokládají, že dostatečné zdůrazňování jejich spojení s hispánskou kulturou jim přinese tolik potřebné hlasy. Samotní Latinos jsou o poznání méně nadšení. Například průzkum z listopadu 2014 ukázal, že „pozitivní“ pohled na Marca Rubia má pouhých 31 procent hispánských voličů z posledních voleb, zatímco negativně ho vidí 36 procent z nich. Ve stejné skupině skórovala Hillary Clintonová s 64procentním pozitivním pohledem.

Rubio a především Cruz se dostali pod palbu slavných hispánských novinářů, španělsky psaných amerických médií a důležitých nevládních organizací. María Peñová z losangelského La Opinión kritizovala Cruze za „dvojí tvář“ při kampani mezi bílými a hispánskými voliči, kdy ve španělsky psané inzerci zatajuje svoje postoje vůči imigrantům. Podle Césara Vargasea a Eriky Andiolové z klíčové organizace Dream Action Coalition bojující za práva nelegálních imigrantů by se zase voliči neměli nechat zmást Cruzovým hispánským příjmením. „Přestože má Cruz hispánské jméno a imigrantskou minulost, mezi ním a Latino komunitou neexistuje žádná jiná spojitost,“ prohlásili. Podobné kritice čelí Marco Rubio, jehož nepodporuje většina Hispánců ani v domovské Floridě.

Důvody pro kritiku „zevnitř“ jsou jednoduché. Cruz ani Rubio svými názory nereflektují žádné z důležitých témat pro americkou hispánskou komunitu, na první místě touhu po imigrační reformě. Nejtvrdším odpůrcem jakékoli reformy imigračních zákonů je Ted Cruz, považovaný za miláčka xenofobní Tea Party a její představy co nejpřísnější kontroly hranice s Mexikem.

Rubio sám v minulosti bojoval za určité změny a v roce 2012 dokonce se účastnil „partyzánského“ pokusu přesvědčit kolegy republikány o nutnosti schválit imigrační reformu známou jako DREAM Act. Ovšem po zablokování tohoto zákona ve Sněmovně reprezentantů začal postupně ustupovat ze svých pozic a nyní rovněž zdůrazňuje zpřísnění hraničních kontrol. Navíc nepodpořil ani Obamova exekutivní nařízení, jež měla zabránit deportacím dětí anebo rodičů amerických občanů, přestože jsou mezi americkými Hispánci mimořádně populární (89 procent, včetně 79 procent hispánských republikánů).

V tomto ohledu má největší výhodu Jeb Bush, který se nenechal zastrašit ani kritikou z řad konzervativních sponzorů a vyjádřil podporu změny imigračních zákonů i získání občanství pro ty, kteří nemají kriminální minulost, naučí se anglicky a najdou práci.

Doktoři, marihuana, zbraně
Reforma imigračních zákonů a legalizace pobytu pro co největší množství imigrantů z latinskoamerických států ovšem nejsou pro Hispánce jedinými klíčovými otázkami. I v těch dalších ztrácejí republikánští kandidáti body. Američtí Latinos například v drtivé většině podporují Obamovu reformu zdravotnictví (Affordable Care Act), díky které klesl počet nepojištěných Hispánců z 36 na 23 procent a pojištění poprvé v životě získalo čtyři miliony z nich. Jsou ve většině pro zvýšení daní pro nejbohatší a zvýšení minimální mzdy, jak ukázal průzkum Public Religion Research Institute z roku 2013.

Loňský průzkum Pew Research Forum a řada dalších výzkumů navíc ukázala, že hispánští voliči, přestože věřící, nesdílejí s republikány ani řadu konzervativních hodnot. Celých 49 procent z registrovaných hispánských voličů podporuje legalizaci marihuany, 48 procent podporuje právo na potrat a 53 procent homosexuální sňatky. Ve všech těchto bodech se od bílých Američanů liší pouze v rámci několika procentními body, naopak výrazně víc jich podporuje přísnější kontrolu zbraní, čemuž se republikáni brání všemi silami.

Zdaleka ne jen v otázce osudu nelegálních imigrantů mají tedy hispánští voliči mnohem blíž k Demokratické straně a jejich předpokládané kandidátce Hillary Clintonové, než k teoreticky vlastním hispánským kandidátům z řad republikánů, jež David Horsey z LA Times výstižně označil za „Tres amigos“ po vzoru filmu z roku 1986, kde tři Američané předstírají, že jsou Mexičani.

Republikáni nakonec mohou spoléhat jen na dva možné faktory, s nimiž hispánský kandidát nesouvisí. Prvním je notoricky nízká účast hispánských voličů ve volbách, která dlouhá léta trápí komunitu; řada amerických Latinos trpí velkou deziluzí z politiky a viní z něj obě strany, od prezidenta Obamy se ostatně právě v otázce imigrace, ale i v sociálních otázkách očekávalo výrazně víc. A druhým faktorem mohou být peníze, jež nyní bratři Kochovi, nechvalně známí republikánští byznysmeni, nalévají do voleb a cílí mimo jiné i na Hispánce. Jejich štědře financovaná Iniciativa LIBRE rozdává mezi chudé imigranty jídlo nebo jim pomáhá se získáním řidičského oprávnění a zároveň se snaží hispánské voliče přesvědčit o nutnosti změny ekonomického a politického světonázoru.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.