Novela školského zákona: Nové povinnosti místo nových vizí
Petr ChalušPetr Chaluš se pozastavuje nad ideovou vyprahlostí plánované novely školského zákona. Chybí v ní inovace reagující na proměny světa okolo nás a zohlednění vývoje demokracie ve vztahu k rolím žáků, rodičů a učitelů.
Při aplikaci poslední novely školského zákona reálně hrozí další posílení role České školní inspekce, která bude udávat povinnost školám měřit jedním online nástrojem znalosti dětí. Do zákona se k tomuto nástroji přidává odkaz na povinné vzdělávání. Znamená to snad povinnost dětí účastnit se testů a povinnost rodiče to přijmout.
Při pohledu do skript chystané novely se musíme sami sebe ptát, zda od státu skutečně chceme nové povinnosti spojené s povinným rokem v mateřské škole. Co když dítěti nebo rodiči nebude vyhovovat způsob výuky v blízké mateřské škole, kde je právě místo? Novela počítá i s jednotnými přijímacími zkouškami na střední školy řízenými centralizovaně státem. Ty by jen posílily tendence zjednodušeného dělení dětí na lepší a horší na základě unifikovaného testování v rámci přijímacích zkoušek.
Rozšíření státní maturity o povinnost matematiky může na cestě k dalšímu vzdělávání zastavit mnoho dětí, kterým nevyhovuje matematické pojetí výuky a testování. Zdá se, že jedinou současnou vzdělávací politikou státu je přidat do zákona několik nových povinností pro školy, děti a rodiče. Nic jiného nám alespoň současná vláda a strategičtí a zodpovědní pracovníci státních úřadů zatím nenabízí.
Ty Vámi kritizované přijímačky na sš, by možná alespoň vrátily stav do normálu, že by ze zš odcházely děti bez půlročních prázdnin v "laufu" a připravenější lépe než za současného stavu. Vzpomínám na sousední sš, někdy v roce 1992, která inovativně vzala děti bez přijímaček, jak toho trpce litovali nejen učitelé. Propastné rozdíly ve vybavení žáků vedly k neudržitelnosti odborné výuky na dosud solidní úrovni. Obrovská fluktuace žáků atd. Ale ona škola získala vždy v září dost žáků a to se počítá pro získání financí, že?
Mohl bych dále pokračovat - rodiče a spolupráce se školou? - alespoň na sš prázdná množina.
Na závěr - vůbec se nemluví v souvislosti s úrovní našeho školství o tom, že žáci chodí do školy jen osm (!) měsíců v roce, ostatní jsou prázdniny, svátky, ředitelská volna, atd. My, co jsme zažili ještě šestidenní výukový týden, na sš měli 40 hod. vyučovacích hod./týden a přitom (jsem elektrotechnik) končili výuku u tranzistorových obvodů, víme co je za řeholi dostat do žáků za současnou 2/3 hodinovou dotaci nejen tranzistorové obvody, ale mikroprocesory, mikropočítače, PLC, robotiku. Na takové věci se zaměřte - i když v našem národě, kde jsme zvyklí si lhát do kapsy, na to nedojde: kterýpak učitel by nebral více volna, že.
Píšete o učitelích: novela by mohla posílit jejich profesi, autonomii učitelské profese, prostor pro inovativní učitele.
Píšete o osmiletých gymnáziích: jsou dlouhodobě rizikem zvyšování nerovných šancí na kvalitní vzdělávání a novela s tím moc nedělá, jednotnými příjímačkami rovné šance nezvýší, ačkoli to možná někteří očekávají.
Píšete o přijímačkách a kvalitě studentů SŠ: dobré středoškolské vzdělání je velmi důležité úplně pro všechny děti, pro jejich vzdělání i kariéru. Dále se nevzdělávat po ZŠ je nemožné v dnešní době. Je důležité poznat dítě v celku, jeho talent, pomoci mu ho rozvíjet a vybrat dobrou střední školu a dále pracovat s jeho kariérním růstem - tohle přijímačky formou unifikovaných testů nezajistí. Máme dosud dost potíží s centralizovanou maturitou, možná přílišná centralizace není ten jediný model.
Píšete o rozsahu učiva: je opravdu nemožné do dětí všechno dostávat, technologií a informací je každným dnem násobně více, je důležité se zamýšlet na obsahy a cíli pořád znovu a znovou podle měnící se reality a ve spolupráci všech zainteresovaných - a to chce aktivitu a nadšení, které chybí často učitelům, žákům, úředníkům ve školství, některým rodičům (a nedivím se jim). Napadá vás jak obnovit nadšení a komunikaci pro potřebné změny? Děkuji vám za diskusní příspěvek, vážím si toho :-)
Školství dostalo mnoho ran, první, čím bych začal, by bylo pořádně zaplatit učitele, aby byla jejich skladba vyvážená, zejména na ZŠ (v roce 1994 jsme iniciovali v tom smyslu petici na MŠ). Když jsem před 39 lety přišel z fabriky do školství, tak jsem se divil, jak jsou učitelé ustrašení a to se ještě zhoršilo - neumíme se brát za svá práva a to je další kamínek do mozaiky.
Ve svém oboru vím, kdy máme dobré i vynikající výsledky - když se nejde zapálený učitel, peníze na žákovské projekty (např. z evropských fondů, ale není to vždy nutné, dnes jsou elektronické součástky poměrně laciné) dobří žáci a pokud je věc chytne, pak vám tito žáci přímo rostou před očima. A to mě ještě drží ve školství - například včerejší vítězství našich žáků v plzeňském okresním kole SOČ.
Ale prostě musím opakovat - na sš přicházejí někteří žáci s obrovskými mezerami ze zš a to je velká chyba. Přijimačky možná jsou špatně postaveny, ale jako takové jsou prvotním předpokladem pro smysluplnou práci ve třídě.
Závěrem: projektové vyučování ano - to je cesta, ale ne pro všechny žáky, dále kvalitní, dobře zaplacení učitelé, evropské projekty ano, ale nesmí zahltit učitele až po okraj, až se z nich stanou přetížení tvorové bez schopnosti pořádně učit.
Já si vážím pevného přesvědčení a víry ve spasitelnost určitého pedagogického přístupu, ale ale nepřekážejí Vám občas fakta?