Matematik Henri Poincaré, Carl Gauss, objevitel Gaussovy křivky, Albert Einstein i například Steve Jobs se netajili tím, že ke svým největším objevům dospěli pomocí intuice. Einstein ji nazýval posvátným darem, Jobs vnitřním hlasem. Schopnost intuice má v sobě každý. Tím není řečeno, že každý je vybaven pro matematiku nebo IT. Ani to, že každý musí přijít se zásadním objevem, aby v životě uspěl.

Přesto se ukazuje, že pro úspěch na trhu práce v nadcházejících letech bude intuice a kreativita, která s ní souvisí, nezbytná. Že uplatnění najde ten, kdo bude přicházet s novými a originálními nápady a inovacemi, ať už v jakémkoli oboru i jakékoli závažnosti.

Každý má určitou dovednost využívat svou intuici a každý je do určité míry kreativní, nejvíce v oblasti svých silných stránek, v tom, v čem on je zrovna dobrý. Klíčové ale je — stejně jako je tomu s jakoukoli jinou dovedností — kreativitu a intuici podporovat a rozvíjet.

Intuice je projev inteligence bez intelektuálního procesu, je to naslouchání našemu vnitřnímu hlasu, tomu, co nám sdělují naše emoce a tělesné signály. Intelektuální proces předchází, ale u důležitých a přelomových věcí často nestačí. Lidský mozek se totiž skládá ze dvou systémů — ze sestupného a vzestupného.

↗

Steve Jobs říkal, že cvičení ovládání svých myšlenek a emocí podporuje také rozhodnost, odvahu, vytrvalost a psychickou odolnost.

Ten sestupný, který používáme téměř výhradně, kdy impulzy jdou směrem od neokortexu do spodnějšího, limbického, vývojově staršího mozku, má na starosti naše myšlení. Ten vzestupný, vysílající signály naopak z vývojově starších částí mozku směrem nahoru, pracuje neustále, bez možnosti ovlivnění vůlí a je zodpovědný za naše emoce a tělesné pocity, je také centrem intuice a kreativity. Často věnujeme pozornost jen tomu, co je součástí našeho sestupného systému, a opomíjíme to, co nám sděluje systém vzestupný.

Nevnímáme tu část osobnosti a potenciálu, ve které se skrývá klid, tvořivost a intuice. Je pochopitelné, že výsledky práce těch, kteří tuto složku využívají, a těch, kteří ji nevyužívají, budou velmi odlišné.

Vraťme se ještě k Stevu Jobsovi. Steve Jobs se pravidelně věnoval cvičení sebepoznání. Konkrétně praktikoval zenovou meditaci, která byla v USA tehdy rozšířená. Cvičení spočívalo v tom být na chvíli v klidu a — jak bychom dnes řekli — vnímat signály vzestupného systému mozku, být jen se svými myšlenkami a pocity, všímat si jich, ale nijak do mentálního procesu nezasahovat.

Ze začátku mu jeho mysl přišla velmi neklidná a chaotická a plná automatických schémat, ale postupem času byl schopen vidět větší detaily, odstoupit od svých myšlenek a najít v sobě větší klid. Když se myšlenky zklidnily, ozřejmilo se intuiční vnímání a představivost.

Rozšířil se úhel pohledu, rozšířily se obzory myšlení a mohlo přijít to nové, originální. Jobs říkal, že cvičení ovládání svých myšlenek a emocí podporuje také rozhodnost, odvahu, vytrvalost a psychickou odolnost. Historie ukázala, jaké ovoce mu toto pravidelné cvičení přineslo!

V dnešní době pronikají v zahraničí tendence emočního učení a učení klidu mysli i do oblasti školství a vzdělávání. Program na posílení charakteru a psychické odolnosti zrealizovala s výbornými výsledky například škola Geelong v Austrálii. Před pár týdny představila britská ministryně pro vzdělávání projekty, které vycházejí z myšlenky, že výchova osobních dovedností, jako je například pěstování charakteru, vytrvalosti, odolnosti a kreativity, je stejně důležité jako zvládnutí látky v jednotlivých předmětech.

V tomto směru jsou ve světě zajímavé trendy jako například SEL (sociální a emoční učení), Mindful schools nebo Wake-up schools, které učí sebeuvědomění, sebeovládání anebo sociální uvědomění. Společným jmenovatelem všech programů je celistvý a harmonický rozvoj osobnosti, potenciálu a tvořivosti.

V duchu tohoto směřování vzdělávání ve světě a s vědomím požadavků trhu práce v novém století jsou kroky našeho ministra školství poplatné spíš osmdesátým letům minulého století. Nemůžeme mu upřít, že je pracovitý a že plní, co měl před volbami nachystané, přesto si hodně lidí začíná uvědomovat, že současný systém vzdělávání tak, jak on ho prosazuje, podřezává větev budoucího uplatnění a úspěchu dnešních dětí. Až na výjimky totiž nebudou dovednostmi pro úspěch a uplatnění ve změněných podmínkách vybaveny.