Chci přispět X

Ekologové: energetický zákon pomáhá slunci a bioplynu, ignoruje nejlevnější vítr

Sněmovnou schválená novela zákona o podporovaných zdrojích energie ruší administrativní komplikace, které domácnostem blokovaly cestu k větší nezávislosti a výrobě čisté elektřiny. Zákon ale ignoruje větrné elektrárny.

(vd)

10.04.2015 13:35

A02l0kc1

Za deset let by z větru mohlo pocházet tolik elektřiny, kterou spotřebuje asi milión a půl, tedy třetina, českých domácností. Foto mhsh.net, flickr.com

Domácnosti a firmy si budou moci brzo začít vyrábět svou vlastní elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě. Teoreticky. Proto, aby se to stalo doopravdy, musí podle ekologů stát ještě přidat: zavést net-metering, obnovit hodinové zelené bonusy pro obecní a družstevní větrné i malé solární elektrárny nebo jinou formu podpory.

Ekologové sice novelu zákona, kterou v pátek schválila Poslanecká sněmovna, vítají, upozorňují ale, že zcela ignoruje větrné elektrárny. „Zdá se, že po tajfunu Fišerovy, Nečasovy a Rusnokovy vlády se situace začíná dostávat do normálu. Poslanci a poslankyně dali zelenou domácnostem, které se chtějí postupně osamostatnit od elektřiny ze sítě,“ uvedl Martin Mikeska z Hnutí DUHA.

Aby to neskončilo u pár ekologických a technologických nadšenců, měl by podle něj ministr průmyslu Jan Mládek místo vymýšlení schovávaček pro dotace pro nové jaderné bloky přijít s funkčním návrhem podmínek pro energetická družstva, net-metering nebo obnovit hodinové zelené bonusy pro nejlevnější zdroj elektřiny – vítr.

Na to, aby si lidé mohli na střeše vyrábět vlastní elektřinu nebudou již muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny Zároveň budou moci být připojeni k síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek ze solárních panelů.

K tomu, aby se i v České republice začalo na střechách objevovat víc solárních panelů, to ale nestačí. Kvůli finanční podpoře jaderné i uhelné elektřiny ani dnes ještě nemohou obnovitelné zdroje většinou konkurovat konvenčním. Podle prognóz je však tato doba za dveřmi.

Malé solární elektrárny lze nejlépe podpořit zavedením net-meteringu či obnovením hodinového zeleného bonusu. Podobný princip se osvědčuje v Německu, Itálii, Spojených státech a nově i v Polsku. Pozitivní vliv by měly i dotace z Nové zelené úsporám na pokrytí části pořizovacích nákladů, to však vláda v pondělí neschválila.

Zásadní slabinou novely zákona podle ekologů je, že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. I když cena jedné kilowatthodiny větrné elektřiny od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu, nové větrné elektrárny se ještě asi šest až devět let bez určité podpory neobejdou.

Stát by proto měl čistou elektřinu z obecních a družstevních větrných elektráren podpořit obnovením hodinových zelených bonusů. Ty platí pro vodní elektrárny, pružně reagují na trh a minimalizují náklady spotřebitelů a státu. Ideálně lze podporu zavést v kombinaci se systémem aukcí, který ji ještě zlevní.

Stát by také mohl větrné a malé sluneční elektrárny podpořit přes energetická družstva nebo projekty vlastněné obcemi. V Belgii, Německu i jinde se skvěle osvědčují.

„Těžko najít racionální důvody, proč stát, jinde štědrý miliardami, mimo jiné pro uhlí, nechce podpořit stovkami miliónů nejlevnější elektřinu z větru. Administrativní úleva pro malé tzv. mikrozdroje je dobrý krok, ale jen jedna z podmínek pomoci domácnostem k instalaci vlastních solárních panelů na střeše,“ uvedl Chalupa.

„Z informací členů naší asociace vyplývá, že už dnes průmysl vyrábějící pro větrné elektrárny dává v České republice práci dvěma tisícovkám lidí. Vyrábějí se tu věže, převodovky i hřídele pro větrné elektrárny, ale i celé elektrárny. Bohužel téměř vše jde na vývoz, protože domácí odbyt prakticky neexistuje,“ připomíná.

Pokud se vláda rozhodne podpořit tento nejlevnější zdroj elektřiny, přibude k dnešním asi dvěma tisícům dalších dvacet tisíc pracovních míst. „Můžeme jít ale i dál, zúročit svou průmyslovou tradici, z ČR vybudovat velmoc větrných elektráren a přidat se tak k Francii, Itálii, Německu či Dánsku,“ dodává Chalupa.

Za deset let by z větru mohlo pocházet tolik elektřiny, kterou spotřebuje asi milión a půl (tedy třetina) českých domácností. Spotřebitele by taková podpora vyšla jen na asi šest haléřů v ceně každé kilowatthodiny (dnes stojí přibližně pět korun za kilowatthodinu v základní sazbě), tedy asi na jedno procento ceny. Měsíčně by si domácnost s průměrnou spotřebou připlatila asi 18 korun.

Novela zavádí podporu tepla pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad, odpad ze zemědělství či z potravinářství. Jen z potravinářského odpadu se v ČR dá vyrobit dost energie pro asi 120 tisíc domácností. Bioplynové stanice na odpad by mohly vzniknout prakticky v každém okresním městě.

Sněmovna se také přiklonila k problematické verzi prodloužení výjimky pro starší rozpracované projekty vybraných obnovitelných zdrojů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.