Energetický zákon míří do třetího čtení. Ekologové: mohl být odvážnější

Pokud chce Česká republika nahradit špinavou uhelnou elektřinu tou čistou z větru nebo slunce, měli by podle ekologů senátoři k zákonu přidat podporu pro malé zdroje, nebo obnovit zelené bonusy pro obecní a družstevní projekty.

(vd)

11.03.2015 19:13

A1

Zásadní slabinou novely je například to, že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. Foto Wikimedia Commons

Poslanci ve středu poslali do třetího čtení novelu energetického zákona. Pokud projde celým zákonodárným procesem a podepíše ji prezident Miloš Zeman, domácnosti a firmy si budou moct začít vyrábět svou elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě.

Aby to neskončilo u pár ekologických a technologických nadšenců, stát by měl ale podle ekologů přidat: zavést net-metering nebo obnovit hodinové zelené bonusy pro obecní a družstevní elektrárny.

„Zdá se, že obnovitelné zdroje přestávají být v České republice sprosté slovo a po zničujícím tajfunu Fišerovy, Nečasovy a Rusnokovy vlády se situace začíná dostávat do normálu,“ komentuje rozhodnutí dolní komory Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA.

Novela energetického zákona a v médiích avizovaná podpora střešní fotovoltaiky prostřednictvím Zelené úsporám jsou podle něj prvním dobrým krůčkem, který nicméně pomůže jen desítkám nebo stovkám prvních projektů.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy je přesto důležité, že stát přestává házet obnovitelným zdrojům klacky pod nohy. „Pokud ale chceme nahradit špinavou uhelnou elektřinu tou čistou z větru nebo slunce, měli by senátoři k zákonu přidat podporu pro malé zdroje jako například v Polsku, nebo obnovit zelené bonusy pro obecní a družstevní projekty,“ zdůraznil Chalupa.

„Pro rozvoj do budoucna a investory včetně občanů je pak také důležité neměnit podmínky pro již provozované zdroje, to je třeba odmítnout,“ uzavřel. Novela zákona ruší současné administrativní komplikace, které domácnostem blokují cestu k nezávislosti a výrobě čisté elektřiny. Na to, aby si mohly na střeše vyrábět vlastní elektřinu nebudou domácnosti muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny.

Přitom budou moci být zároveň připojeny k síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek z panelů. To dnes možné není a domácnost musí být v ostrovním režimu, pokud si chce v solárních panelech na střeše vyrábět svoji elektřinu.

Na to, aby se panely začaly i v reálu objevovat na střechách budov, to ale podle expertů nestačí. „K tomu je potřeba postoupit od nápravy patové situace k proaktivním krokům. V zahraničí se skvěle osvědčují energetická družstva nebo projekty vlastněné obcemi,“ upozorňují.

Prakticky je lze podpořit zavedením tzv. net-meteringu či obnovením hodinového zeleného bonusu pro malé solární elektrárny (umísťované na střechy či fasády budov). Podobný princip se prý osvědčuje v Německu, Itálii, Spojených státech a nově i v Polsku.

„Zásadní slabinou novely je,“ zdůrazňují ekologové, „že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. Ta má potenciál vyrobit jí ročně dostatek pro 2,5 milionů domácností.“

Situaci by podle nich šlo snadno vyřešit obnovením hodinových zelených bonusů, které platí pro vodní elektrárny. Pružně reagují na trh a minimalizují náklady spotřebitelů a státu. Podpora nových větrných elektráren dle vyčísleného potenciálu by vyšla průměrnou českou domácnost jen na asi 25 – 40 korun měsíčně.

Novela zavádí podporu pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad, odpad ze zemědělství či z potravinářství. Jen z potravinářského odpadu se v České republice dá vyrobit dost energie pro asi 120 tisíc domácností. Bioplynové stanice na odpad by tak mohly vzniknout prakticky v každém krajském městě.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.