Sjezd chystá také KDU-ČSL, Bělobrádek chce upevnit moc

Lidovci se sjedou v květnu ve Zlíně, učiní tak v nesrovnatelně jiné situaci, než minule v Olomouci. Zatímco tehdy byly mimo sněmovnu, letos jde o vládní stranu, která uspěla nejen ve sněmovních, nýbrž i v komunálních a senátních volbách.

Vr_a

Vratislav Dostál

17.03.2015 15:30

B_lobr_dek

Pokusí se staronové vedení KDU-ČSL oslovit širší segmenty voličů, anebo vsadí na tradiční elektorát? Foto web KDU-ČSL

Po stranických sjezdech hnutí ANO a sociální demokracie se 23. a 24. května ve Zlíně uskuteční sjezd lidovců. Delegáti nejmenší koaliční strany na něm zhodnotí poslední dva veskrze úspěšné roky a připraví stranu na další období. Zároveň určí, kdo stranu povede následující dva roky.

Zatímco o pozicích předsedy a prvního místopředsedy je prakticky rozhodnuto předem, volba řadových místopředsedů je zcela otevřená. Tandem Bělobrádek – Jurečka se osvědčil, strana nemá v tomto případě jediný důvod ke změnám. Pokud jde o řadové místopředsedy, zatím ani nevíme, kdo všechno bude kandidovat. O nominacích rozhodnou krajské konference, které začínají v polovině dubna.

Podle výsledků místních konferencí lze nicmébě aspoň některá jména kandidátů již nyní uvést. O post ve vedení strany se budou kromě Pavla Bělobrádka a Mariana Jurečky ucházet nejspíš také poslanec Ondřej Benešík, předseda sněmovní frakce lidovců Jiří Mihola, europoslanec Tomáš Zdechovský či Jan Bartošek, který bude post řadového místopředsedy obhajovat.

Obhajovat pozici místopředsedkyně chce podle zjištění Deníku Referendum také Zuzana Roithová. Naopak Klára Liptáková o post místopředsedkyně již usilovat ve Zlíně nebude. „Chci se naplno věnovat komunální politice," uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum Liptáková, která zastává od loňských komunálních voleb post náměstkyně brněnského primátora.

„Navíc svou pozici nyní vidím v praktických věcech, které patří právě ke komunální politice, a nikoli v těch koncepčních, které řeší vedení strany," vysvětlila Liptáková, která je místopředsedkyní lidovců již druhé volební období. „A nakonec: nechci kumulovat funkce," uzavřela.

Jurečka: náš tandem ve vedení KDU-ČSL funguje
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek před časem avizoval, že bude post lídra lidovců obhajovat letos naposledy. A podle všeho nebude mít vyzyvatele, jediný, kdo ho mohl realisticky ohrozit, byl stávající první místopředseda Marian Jurečka. Ten ale kandidaturu nakonec odmítl.

Jurečka to oznámil tento týden. „Poctivě jsem tuto variantu zvažoval, všechna její pro a proti. Zvažoval jsem případné dopady na rodinu, na moji práci ministra zemědělství a na fungování KDU-ČSL. Nakonec jsem se rozhodl, že na předsedu KDU-ČSL kandidovat nebudu. Chci, aby tuto informaci měli členové strany s předstihem a nedostala se k nim až na květnovém sjezdu KDU-ČSL,“ uvedl.

Zdůraznil přitom, že jako první místopředseda spolupracuje s Pavlem Bělobrádkem již od roku 2011. „A náš tandem funguje. KDU-ČSL má v současnosti oproti ostatním politickým stranám velkou výhodu, a tou je jednotné vedení. To je hodnota, která je velice cenná. Všichni si ještě velmi dobře pamatujeme dobu soubojů křídel ve straně, které nás nesmírně vyčerpávaly,“ připomněl Jurečka éru Cyrila Svobody a Miroslava Kalouska.

„Budu velmi rád dál pracovat jako první místopředseda na dalším rozvoji KDU-ČSL. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že stoprocentní nasazení, kompetentní vedení resortů, jednotné vystupování a věrohodná politika KDU-ČSL, která není odtržena od reality, přinese úspěch nejen naší straně, ale i české společnosti. To je cíl, na kterém chci pracovat,“ uzavřel.

Zdechovský: Cílem strany by mělo být další posílení pozice
Podle zákulisních informací Deníku Referendum není zároveň pravděpodobné, že by měl protikandidáta i samotný Jurečka v souboji o post prvního místopředsedy. Svou roli – a v tom má Jurečka nepochbyně pravdu – hraje mimo jiné to, že v tandemu s Bělobrádkem stranu vyvedli z její největší polistopadové krize.

Lidovci v roce 2010 vypadli z Poslanecké sněmovny, následně po neúpěšných volbách omladili a obměnili kompletní vedení strany a pod novým vedením se jim podařilo nejenže do dolní komory v roce 2013 vrátit, stal se z nich také vládní subjekt a uspěli v loňských komunálních a senátních volbách.

To však neznamená, že mají trvalou existenci v nejvyšší politice jistou. Připomeňme, že je sice v předloňských předčasných volbách do Poslanecké sněmovny volilo 6,78 % voličů, avšak porovnáme-li jejich volební výsledky v absolutních číslech, zjistíme, že oproti roku 2006 přišli o padesát tisíc voličů. A navíc, v roce 2006 lidovce volilo 386 706 voličů (7,23 %), už tehdy to bylo ve srovnání s volbami v roce 1998 o více než 150 000 voličů méně.

Jinak řečeno, KDU-ČSL přišla za posledních patnáct let o 200 000 voličů. Klíčovým úkolem nového vedení tak bude tento trend zvrátit. KDU-ČSL bývala a doposud je tradičně stabilizující silou, která vyvažovala koalice a posouvala českou politiku do středových pozic. Otázka, před kterou lidovci stojí, je zda na tuto tradici nové vedení strany naváže, anebo využije dezintegrace pravice a pokusí se obsadit prostor napravo od politického středu.

Podle jejich europoslance Tomáše Zdechovského by se v každém případě měla pokusit o expanzi. „KDU-ČSL nesmí v žádném případě ustrnout, neměla by se spokojit s posledními úspěchy, naopak měla by usilovat o to, aby v příštích volbách pravidelně oslovovala deset a více procent voličů,“ uvedl Zdechovský v rozhovoru pro Deník Referendum.

Strana podle něj musí pokračovat v modernizaci a v úsilí o generační obměnu své členské základy. „Úkolem nového vedení bude stranu nastartovat ke krajským volbám,“ zdůrazňuje Zdechovský.

První cíl nového vedení: uspět v krajských volbách
V roce 2012 lidovci v krajských volbách obdrželi jedenašedesát mandátů (devět procent), což pro ně znamenalo posílení pozice. V roce 2008 totiž získali mandátů šestapadesát, předtím, v roce 2004 dvaasedmdesát. „Naším cílem musí být vítězství aspoň ve čtyřech krajích,“ myslí si Zdechovský.

Pokud jde o strategii opírající se o předvolební koalice, budou podle jeho názoru lidovci postupovat obdobně, jako v roce 2012. „To znamená, že v těch krajích, kde máme tradičně silné jádro voličů, můžeme kandidovat samostatně. Naopak v západních a severních Čechách, kde se KDU-ČSL potýká se slabou podporou, bychom měli upřednostnit vznik předvolebních koalic,“ vysvětluje Zdechovský.

Europoslanec naráží na dlouhodobý problém lidovců, na který doplácí také ve sněmovních volbách, tedy na velké rozdíly v regionální ukotvenosti strany. Podle něj jim ale nyní nahrává celková politická konstelace. „Máme skvělou příležitost pokusit se obsadit prostor napravo od středu. Rozdrobenost pravice nás k tomu přímo vybízí,“ tvrdí Zdechovský.

Podle něj by lidovci měli v příštích dvou letech usilovat zkrátka o to, aby se staly relevantním moderním subjektem se středopravou profilací, který bude voličům ztělesňovat alternativu jak k socialistům, tak k liberálům.

O něco podobného se pokoušel v 90. letech minulého století Josef Lux, když lidovcům naordinoval strategii, která spočívala v trpělivém budování profilu strany, jejíž konstruktivní a nekonfliktní přístup k problémům ji umožní být přirozeným spojencem jak nekomunistické levice, tak liberální pravice. A zároveň – což je klíčové – jim tato strategie umožní být vůči oběma i alternativou.

Luxova představa byla, že se lidovci stanou třetím hlavním pólem české politiky. Z mnoha důvodů, jež mají jak vnitřní tak vnější povahu, se to ale ani jednomu z jeho následovníků nepodařilo. Teprve po květnovém sjezdu se ukáže, zda se staronové vedení Pavla Bělobrádka o podobný manévr pokusí. Marginalizace ODS a TOP 09 si o podobně ambiciózní cíl přímo říká.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jan Škvrňák - Praha

čísla Středa, 18.Března 2015, 09:34:46

Děkuji za pěkný článek!
Mám ale výtku k těm číslům - nevyplývá z nich nakolik nakolik jsou ovlivněna vymíráním lidoveckého elektorátu (těch babiček z moravských vesnic, jejichž vnučky už lidovce volit nebudou), nakolik znechucením části elektorátu lidovců z jejich politiky a mediální presentace a přechodu k jiným stranám a nakolik je to vliv znechucení z politiky a snižování volební účasti (pokud se snižuje). Jde o různé fenomény, nebyl by na škodu kontext úbytku voličů i jiných stran, procentuálně by to u lidovců nemuselo vypadat tak špatně (ale nevím).
Každopádně i tak to je pro stranu problém a nízká volební účast pro legitimitu demokratického procesu.

Foto

Lukáš Houdek - učitel, Plzeň

Střed Neděle, 22.Března 2015, 00:18:45

Myslím si, že je důležité, aby KDU-ČSL zůstala pevně zakotvena v politickém středu, z něhož může vycházet pro následující vyjednávání, a být klidnou silou české politiky. Snahy posunout tuto stranu více doprava neshledávám jako rozumné, jelikož po pádu ODS a TOP 09 se o tento prostor ideově pokouší Andrej Babiš. Tomu lidovci mohou čelit mnohem snadněji, když se nebudou nikam posouvat a využijí své centristické umírněné postoje. Proto silnou pozici Pavla Bělobrádka vítám.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.