Stanovy schválené hnutím ANO zavádějí demokratický centralismus

Stanovy ANO, které včera schválili delegáti Sněmu, zavádějí v Babišově politickém subjektu demokratický centralismus: veškerou podstatnou moc vkládají do rukou centrálních orgánů. Posílí se tím otázky, zda ANO nenabývá autoritářské rysy.

(jp)

01.03.2015 11:29

Aktualizováno: 02.03.2015 09:36

Img_8133

Hnutí ANO schválilo stanovy, které dávají veškerou moc do rukou ústředního vedení a předsedy.. Foto Ondřej Mazura, DR

Stanovy, které dnes ráno bez diskuse schválili delegáti Sněmu ANO, vkládají prakticky veškerou moc do rukou nejužšího vedení i přímo předsedy. V české polistopadové politice v tom jsou patrně bezprecedentní. Zavádějí také mimořádně restriktivní přístup k novým uchazečům o členství.

Nejdůležitějšími orgány mezi Sněmy, jež se mají scházet jednou za dva roky, budou předsednictvo, zvolené na sněmu včera, a výbor, v němž členy předsednictva doplňují krajští předsedové. Unikátní princip zaváděný v hnutí ANO ovšem spočívá v tom, že krajské sněmy své předsedy nevolí, nýbrž jen nominují. O obsazení pozice pak s konečnou platností rozhoduje právě Předsednictvo.

Stanovy vybavují mimořádnými pravomocemi předsedu. Ten samostatně jmenuje hlavního manažera, manažery krajských organizací i další zaměstnance hnutí. Přímo ve svých rukou tedy má kompletní aparát strany.

O místopředsedech naopak třináctý článek stanov říká, že mohou předsedu zastupovat pouze na základě písemného zmocnění předsednictvem ve vymezených záležitostech – nijak se v tom tedy neliší od ostatních řadových členů předsednictva. Jejich funkce je tedy ryze symbolická.

Výbor, který je nejvyšším orgánem hnutí mezi sjezdy, je tvořen až čtrnácti členy předsednictva a čtrnácti krajskými předsedy, může být tedy nejvýše osmadvacetičlenný. Vzhledem k tomu, že o osobách krajských předsedů s konečnou platností rozhoduje předsednictvo, a vzhledem k tomu, že Babiš má v předsednictvu jasnou většinu loajálních členů, získává dneškem v ANO absolutní moc.

Dozor nad nižšími organizačními jednotkami nové stanovy zajišťují i další opatřeními. Předsednictvo i výbor mohou rozhodnout o svolání sněmů všech nižších organizačních jednotek: krajských organizací, oblastních organizací, místních organizací. Krajské výbory podobně mohou rozhodovat o svolání oblastních a místních sněmů a oblastní výbory o svolání sněmů místní organizací. Stanovy ANO tak zavádějí do praxe českých politických stran princip neznámý od roku 1989: demokratický centralismus.

Na sněmu ANO se nediskutuje, protikandidáti se vzdávají nominací a vše se schvaluje hladce, včetně kontroverzních stanov vkládajících veškerou moc do rukou nejužšího vedení. Foto Ondřej Mazura, DR

Získat členství v ANO? Jak švýcarské občanství

Úplná kontrola centrálních orgánů nad politickým subjektem je zajištěna i mimořádně restriktivními opatřeními vůči uchazečům o členství. Každý zájemce o členství se stane nejprve čekatelem. Délku čekatelské lhůty stanovuje předsednictvo vnitřním předpisem. A po jejím uplynutí o přijetí čekatele za člena rozhoduje rovněž předsednictvo.

Žadatel o členství spolu s přihláškou doručuje oblastnímu předsednictvu:

  • Stanovisko příslušné místní organizace
  • Životopis
  • Prohlášení o bezdlužnosti
  • Prohlášení o beztrestnosti
  • Výpis z rejstříku trestů ne straší než tři měsíce
  • Prohlášení o tom, že žadatel přistupuje ke stanovám a morálnímu kodexu „Hnutí“
Ani tak ale ještě nemá zdaleka vyhráno. IV. článek stanov nazvaný „Člen“ uvozuje věta: „Po uplynutí čekatelské lhůty předloží Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu k rozhodnutí o přijetí.“

Předsednictvo si může vyžádat další podklady případně vymínit osobní pohovor. Předsednictvo také rozhoduje o členství. Jeho rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. To naznačuje, že Babišův politický subjekt navzdory všem proklamacím ve skutečnosti o nábor nových členů zájem nemá.

Pokud by v počtu členů chtělo dohnat tradiční parlamentní strany, muselo by do něj v příštích dvaceti letech vstupovat zhruba tisíc členů ročně. Na každém předsednictvu, které se podle stanov má scházet „zpravidla jednou za měsíc“, by tak museli jeho členové vyřizovat zhruba sto přihlášek.

Oč obtížnější je členství v hnutí ANO nabýt, o to snazší je o ně přijít. Zánik členství či statusu čekatele upravuje šestý článek stanov. O vyloučení člena rozhoduje předsednictvo a jeho rozhodnutí je účinné dnem rozhodnutí. Ač je tedy možno se proti rozhodnutí odvolat k rozhodčí a smírčí komisi, nemá to odkladný účinek.

Asymetrii mezi právy centrálních orgánů a členů podtrhuje i fakt, že zatímco centrální orgány mají na úkon literární lhůtu čtyřicet dnů, člen má na odvolání dní čtrnáct. Při vylučování člena si předsednictvo musí vyžádat stanovisko některé nižší instance – krajské, oblastní či místní, stačí ale jen jedna z nich. Ta musí k projednání návrhu na vyloučení člena přizvat, předsednictvo však už tuto povinnost uloženu nemá.

Důvodem pro vyloučení člena může být už uvedení neúplných údajů v jednotlivých součástech přihlášky včetně životopisu. Jak je možné uvést „úplné“ údaje v životopise, si snad bude lépe nepředstavovat. Důvodem pro vyloučení může být rovněž jednání v rozporu se zájmy hnutí anebo porušení vnitřních předpisů či morálního kodexu hnutí. I ten samozřejmě schvaluje jeden z centrálních orgánů: v tomto případě Výbor.

Člena je rovněž možno zbavit členství zrušením jeho místní či oblastní organizace. Kompetence rušit místní, oblastní i krajské organizace je rovněž v rukou předsednictva. A ani zde nemá případné odvolání k Smírčí a revizní komisi odkladný účinek.

Stanovy hnutí ANO stvrzují, že název hnutí v názvu Babišovy politické organizace, je etiketním podvodem. Dikce stanov je vedena zjevnou snahou zavést firemní kulturu do života navenek zdánlivě demokratické politické strany: Babiš chce nejen stát, ale i svůj politický subjekt řídit jako svou osobní firmu.

Stanovy v preambuli obsahují rovněž čtyři vágní programové body, ukazující především, jak málo na politickém programu v Babišově politickém subjektu záleží:
  1. Svoboda
  2. Solidarita a spoluzodpovědnost ke spoluobčanům
  3. Zdravý rozum a snaha hledat řešení
  4. Rodina a soulad mezi generacemi
Především nad třetím bodem se zřejmě zkrabatí čelo nejednomu z politologů.

Mimořádně zajímavé bude sledovat, zda takto formulované stanovy zaregistruje ministerstvo vnitra. Zákon o politických stranách říká, že „vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány“. Pokud by se tu držel litery zákona, měl by Chovancův úřad zřejmě návrh na změnu stanov politického subjektu svého vládního kolegy odmítnout.

V každém případě znění stanov posiluje otázky, jež nastolil už včerejší průběh sněmu, zda hnutí ANO nenabývá autoritářské rysy. I změna stanov byla schválena bez diskuse po té, co předkladatelka důvodové zprávy Jaroslava Jermanová ve své prezentaci pečlivě přeskočila všechny kontroverzní body.

Nově zvolený místopředseda ANO Petr Vokřál v rozhovoru pro DR charakter stanov zdůvodnil potřebou bránit se takzvanému velrybaření čili účelovému náboru členů. Andrej Babiš si ve svém závěrečném projevu pochvaloval, že ANO už nemá problémy jako na minulém sněmu, který poznamenala revolta regionů, po níž během pár dní přiměl k rezignaci všechny řadové místopředsedy: „Chtěli hnutí ovládnout a řídit ho, tak jako jiné strany, zespodu.“ A zespodu se v ANO skutečně už nic řídit nebude.

Související soubory

Stanovy ANO 1. března 2015 (application/vnd.openxmlformats-officedocument.wordprocessingml.document, 141.1 KB)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.