V prosinci 2005 se mi při jednání Evropské rady v Bruselu podařilo vyjednat pro Českou republiku na období finanční perspektivy v letech 2007—2013 nejvyšší evropské dotace ze všech zemí EU na jednoho obyvatele. Celkem měla ČR k dispozici v evropských fondech 30,6 miliard eur, tedy v dnešní hodnotě zhruba 840 miliard korun, což znamená cca 80 000 tisíc korun na jednoho českého občana.

Díky následnému působení dvou pravicových vlád: Topolánkovy a Nečasovy a také díky (ne)konání vlády Zemanových přátel, tedy vlády Rusnokovy, i díky pasivitě dvou ministryň MMR Sobotkovy vlády je však ČR v tomto období v čerpání evropských peněz nejhorší ze všech zemí EU. Největší odpovědnost za to samozřejmě nesou Topolánkova a Nečasova vláda.

Obávám se, že ke zlepšení nemusí dojít ani v následujícím období. Naopak v čerpání předstupních fondů v letech 2004—2006, na který jsem měl plný vliv, bylo vyčerpáno prakticky vše.

Současná ministryně pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě z 10. 2. sdělila, že Česká republika v letošním roce může z evropských fondů nevyčerpat až 85 miliard korun. Nikde ovšem neuvedla zcela přesně, zda se jedná o peníze za období 2007—2013, přičemž letošní rok je poslední, kdy je možné peníze na toto období čerpat, nebo zda se jedná o peníze na nové finanční období 2014—2020. Případně zda jde o kombinace peněz na období 2007—2013 a na nové finanční období: a jaká část náleží ke kterému období.

Vzhledem k úrovni tiskové zprávy Karly Šlechtové je dost dobře, že se současná ministryně o tuto informaci s veřejností nepodělila proto, že zkrátka vůbec neví, k jakému období patří peníze, které v roce 2015 mohou zůstat nedočerpány. Její nervózní reakce na Facebooku, kde hovoří o tom, že jsem měl jako bývalý ministr pro místní rozvoj dělat něco více, abychom nyní nebyli v čerpání evropských dotací tam, kde jsme, mě jen utvrdila v tom, že ministryně Šlechtová skutečně neví, která bije…

Ministrem pro místní rozvoj jsem byl v letech 2004—2005, od roku 2005 do roku 2006 jsem byl předsedou vlády, poté jsem byl řadovým opozičním poslancem. Jak je vidět už z letopočtů, jen těžko jsem mohl mít přímý vliv na čerpání peněz z evropských fondů na období 2007—2013. Měl jsem plnou zodpovědnost za vyjednávání podmínek na čerpání peněz na toto období a za jejich objem.

Ministryně Šlechtová v jednom kabaretním pořadu zmínila, že dojednala — a že je to její zásluha — objem peněz na finanční perspektivu 2014—2020. Dvacet miliard eur je ovšem zhruba o jednu třetinu méně než částka dojednaná na předchozí finanční perspektivu 2007—2013. Nevím, zda jde v tomto srovnání považovat dvacet miliard dojednaných na novou finanční perspektivu za velký úspěch.

Pokud se ovšem vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase (za významné faktické i ideové podpory Václava Klause) zaměřovaly více na kritiku EU než na reálné využívání výhod, které nám členství v EU nabízí, a o čerpání peněz z evropských fondů se nijak zvlášť nestaraly, jen těžko jsem s tím mohl něco dělat.

Problém tkvěl do značné míry v tom, že lidé, kteří problematice čerpání evropských peněz rozuměli, byli dříve nebo později po nástupu Topolánkovy vlády ze svých pozic vyházeni a na jejich místa byli dosazeni „přátelé“ Topolánkovy vlády.

↗

Karla Šlechtová ve své tiskové zprávě z 10. 2. hovoří o tom, že k částce nedočerpaných 85 miliard se ČR může vyšplhat zejména tehdy, pokud například nebudou realizovány velké dopravní stavby. Foto vlada.cz

Těm však chyběly znalosti ohledně čerpání peněz z evropských fondů (jejich předchůdci nabrali zkušenosti u čerpání předvstupních fondů), a tak jim také jejich nová práce příliš nešla… Čerpání se tak jednak zdrželo a jednak tito noví lidé nadělali spousty chyb, díky kterým pak určité projekty nebyly proplaceny. A je také třeba říci, že (a to nejen v době Topolánkovy vlády) byly peníze z evropských dotací prachsprostě rozkrádány.

Žalostný stav čerpání evropských peněz jsem si uvědomoval a v Poslanecké sněmovně jsem na toto téma také mnohokrát vystoupil. Mé odhady o tom, že reálně hrozí nevyčerpání až 100—150 miliard korun, byly Topolánkem i Nečasem trvale bagatelizovány a zlehčovány — nyní se však ukazuje, že byly reálné…

Na konci roku 2011, když už bylo nad slunce jasné, že peníze dojednaní na období 2007—2013 ČR nebude schopná vyčerpat, jsem v Poslanecké sněmovně navrhoval krizový režim čerpání peněz z evropských fondů. Nezavedla ho ale ani Nečasova vláda, ani následující vláda Rusnokova.

Ministryně Jourová ze Sobotkovy vlády už byla zřejmě jednou nohou v Bruselu, a tak toho na ministerstvu pro místní rozvoj mnoho neodpracovala, a to ani co se týká čerpání evropských peněz. Karla Šlechtová, která této oblasti zřejmě příliš nerozumí a na MMR ani nemá lidi, kteří by danému tématu rozuměli, neudělala také nic, a to přesto, že letošní rok je tím posledním, kdy lze z evropských fondů čerpat peníze na dobíhající období 2007—2013.

Například v roce 2013 nevyčerpala Česká republika z evropských fondů dvanáct miliard korun, pokud si uvědomíme, že v daném roce nebylo v rámci celé EU vyčerpáno šestnáct miliard korun, je vidět, že výsledek ČR co do čerpání evropských peněz je skutečně tragický a viny jsou tím především vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase.

Jediné, na co se v konci svého působení Nečasova vláda zmohla, byla kritika nastavení operačních programů předcházející čerpání peněz. To však vzhledem k dlouhé době, která od nastavení programů uplynula, působilo pouze jako přiznání neschopnosti této vlády udělat cokoli v oblasti čerpání z evropských fondů. Nic jí přece nebránilo, aby v nastavených programech udělala změny, které považovala za potřebné.

Karla Šlechtová ve své tiskové zprávě z 10. 2. hovoří o tom, že k částce nedočerpaných 85 miliard se ČR může vyšplhat zejména tehdy, pokud například nebudou realizovány velké dopravní stavby.

Vzhledem k tomu, že v loňském roce nebyl v ČR postaven ani jediný kilometr dálnice, ministerstvo dopravy i ŘSD jsou dlouhodobě v personálním rozkladu a územní a projektová připravenost z předchozích období je nedostatečná, nemůžeme čekat, že by v dopravních stavbách mohly dít zázraky. A můžeme tedy čekat, že konečná suma peněz nedočerpaných za rok 2015 bude skutečně velmi vysoká — a vysoká bude i celková částka nedočerpaných peněz z celého období 2007—2013.

A vzhledem k tomu, že Karla Šlechtová není ani schopna říci, jaká částka z oněch hrozících 85 miliard korun nečerpání se týká období 2007—2013 (což je velmi důležité), můžeme si jen domýšlet, že je to zřejmě velká část — a navíc, že v rozporu s předvolebními billboardy hnutí ANO, v tomto ohledu nebude líp ani v novém období čerpání v letech 2014—2020. A to pro ČR skutečně není dobrá zpráva…