Fraška, nebo tragédie?

Jana Nagyová-Nečasová se u soudu zpovídá z toho, že s dalšími obžalovanými nechala sledovat tehdejší manželku premiéra Nečase – Radku. Vedle toho probíhá příprava zákona o státním zastupitelství.

Jana Nagyová (nyní Nečasová) se těšila marně. Její manžel i právník avizovali, že si k soudu připravila dlouhou a vtipnou obhajobu. Jenže přelíčení je neveřejné, divadlo se nekoná a obžalovaná prý dodržela jen předpovídanou délku.

Máme co do činění s dámou, jíž není cizí styl ani drzost. Nestyděla se coby ředitelka sekretariátu ministerského předsedy pobírat oslnivé odměny a svého nadřízeného a milence v jedné osobě nechat o sobě tvrdit, že dře jako kůň. Nezačervenala se ani coby adresátka luxusních darů. Pro některé kousky jí sem tam do pověstné Pařížské ulice zaběhl i šéf Úřadu vlády.

Teď se zpovídá z toho, že s dalšími obžalovanými, trojicí machrů z vojenského zpravodajství, nechala sledovat tehdejší manželku premiéra Nečase – Radku. Prý šlo o kontrasledování, které mělo ženu předsedy vlády chránit před nebezpečím. Snad proto se vše odehrávalo bez jejího vědomí.

Absurdní? Ještě jsme ale neskončili. I přes zavřené dveře soudu se proslechlo, že obvinění špióni se spolu s Nagyovou-Nečasovou brání, že zákon, který nepočítá s tím, že úkoly jim bude rozdávat úřednice ze Strakovky, neporušili. Asi jen stěží přinutí ministry obrany, tedy své nadřízené, změnit výpověď, aby netvrdili, že ani oni o ničem nevěděli.

Nejspíš se nás ale budou snažit přesvědčit, že rozkazoval premiér Nečas. Pravda, bez papíru, bez razítka. Jeden z obžalovaných se novinářů řečnicky optal, zda si umějí představit, že by každou akci musela oficiálně posvětit vláda. Nevysvětlil ale, jak potom zajistit, že tajné služby nebudou zneužívány ve velkém. To už by byla tragédie. V jejím světle by nemuselo být dvakrát prozíravé navyšovat rozpočty zpravodajců, jak se o tom hovoří po pařížském masakru v redakci Charlie Hebdo.

Počkejme si, zda svědek Nečas skryje obžalované pod pomyslnou sukni. Měli by pak žalobci dostatečně nabito i na něj?

Manžel i právník Jany Nagyové-Nečasové avizovali, že si k soudu připravila dlouhou a vtipnou obhajobu. Foto repro ČT

Hlavní role ostatně v tomto spektáklu nepřipadly toliko Nagyové-Nečasové a spol., ale i justici jako takové. Kauza sledování je jen jednou ze tří větví velkého případu, který přivodil pád Nečasovy vlády.

Vyšetřovatelé jištění státními zástupci tenkrát spustili velkou šťáru, při níž byli uloveni i bývalí politici ODS, kteří výměnou za názorový obrat, jenž Nečasovi pomohl prosadit jeho zásadní legislativní předlohy, přišli k lukrativním trafikám. Podle Nejvyššího soudu se na podezřelé exposlance vztahovala indemnita (možná trestná činnost se odehrávala v prostorách Sněmovny a týkala se jejich rezignace na mandát na plénu dolní komory), takže dál už byli stíháni jen jejich komplici bez mandátu.

Zároveň si orgány činné v trestním řízení posvítily na jedince, kteří se od Topolánkových časů nazývají kmotry, a jejich sejfy. V souvislosti s tím vším se zjistilo, že s vlivným zákulisním šíbrem Ivo Rittigem se – a to i doma – setkávala právě Nagyová. Nečas naznačil, že tak činila proto, aby se s lidmi jako Rittig nemusel stýkat on sám.

Jenže Nagová si s Rittigem rozuměla tak náramně, že nyní policie prošetřuje, zda kontroverznímu podnikateli nepředávala tajné informace, jež načerpala od zpravodajských služeb. Zkrátka jedná velká rodina – a to vše za vlády muže, kterému se přezdívalo „Pan Čistý“, neboť na kongresech ODS patřil s spolu s tehdejší místopředsedkyní Miroslavou Němcovou k bílým vránám pronášejícím plamenné projevy o potřebě etiky v politice.

Jenže ouha! Co velkou razií začalo, se najednou ukrutně táhne. A konzervativci jsou na koni. Vláda podle nich padla po bezdůvodné akci řízené vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem. Dalšími na mušce jsou nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, kteří jsou jednak symboly emancipované justice, jednak prosazují návrh zákona o státním zastupitelství, jenž by měl snížit možnost politického vměšování to trestních řízení a pojistit autonomii žalobců.

Pavel Zeman měl spojence v exministru spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi (tehdy ODS). Po jeho výměně za Pavla Blažka (ODS) se začala stahovat mračna. S Marií Benešovou (ČSSD) v Rusnokově přechodném kabinetu a zejména s Helenou Válkovou (ANO) ve vládě Bohuslava Sobotky se očekávalo slunečno.

Což o to, jasno už máme, ale není o co stát. Válková se rozhodla držet státní zástupce na krátkém řetězu a teprve teď ji koaliční partneři, především představitelé ČSSD, nutí pomalu couvat a připravenou normu přepisovat.

Bůh suď, co vedlo ruku Válkové, když se rozhodla stavět k žalobcům macešsky. Jisté je, že jsme svědky nešťastného propojení politiky, mediálních tanečků a trestněprávních kauz. Kdyby žalobci neobhájili svoji verzi v případu Nagyové a spol. nebo třeba v kauze Davida Ratha, bylo by to automaticky přičteno k tíži Pavlu Zemanovi a jeho kolegům. Jen krůček by potom zbýval, aby justice zkrotla tak, jak si ji pamatujeme donedávna.

Přitom samozřejmě to, co se těsně před pádem Nečasovy vlády vyjevilo, by dokázalo položit i slona, nejen vychrtlou kozu prapodivné koalice ODS, TOP 09, LIDEM (dříve VV). Především jsme se ale dozvěděli, jak byla podkopána důvěryhodnost státu a jeho orgánů, včetně jedné z tajných služeb. I kdyby nás Jana Nagyová (dnes Nečasová) střídavě zavalovala slzami smíchu a pláče, nic to nezmění na tom, že z událostí, kterých byla aktérkou, tuhne krev v žilách.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.