Volit či nevolit Stranu zelených?

Mohou se zelení změnit spíš mimo sněmovnu, anebo v ní? Dokázali by se vrátit? A jsou dnes skutečně skrz naskrz prohnilí, nebo jen doposud nedorostli?

Měl by našinec volit Stranu zelených? Měli bychom se pokusit ji udržet ve sněmovně? Přiznám se, že nevím. Čím víc o tom přemýšlím, tím více váhám. V minulém týdnu jsem navíc zhlédl něco, co obrátilo mé dosavadní myšlenky o tématu naruby...

V reakci na diskuzi, která se tady o zelených rozvířila, jsem chtěl psát nějaký rozvážnější text. Nejprve jsem došel k něčemu podobnému jako Ivan Štampach – že v naší politice chybí dialog, že se moc křičí a moc démonizuje, přestože tím škodíme jen věci samé... , že je potřeba dosáhnout určité úrovně politické kulturnosti, věcnosti a pak že to půjde.

Potom jsem chtěl dát za pravdu Zdeňku Bártovi – že je záhodno volit zelené, protože i když opustili radikální diskurs a nepočítají sociální práva mezi základní lidská, zůstávají stranou, která je nejbližší principům k aktivnímu občanství, a tu je dobré v parlamentu mít jako zastánce, třebaže symbolického.

Ale nic takového nenapíšu. Nejde to. Z pozice reformistické – že se lze na základním domluvit, že stačí být věcný a kultivovaný – i vůči zeleným shovívavé mě vymrštil zmíněný audiovizuální zážitek – otřesná podívaná: otevřená, faktická a vzorově kultivovaná debata Zeman vs. Topolánek v posledních Moravcových Otázkách. Opravdu stojí za vidění. Oba bývalí premiérové tu postupně, s úsměvem a v bodrém popichování, odhalují:

- že na Ministerstvu obrany ČR za jejich vlád existovala a stále existuje zcela neprůhledná Sekce vyzbrojování (dle Topolánka „stát ve státě“), v níž se odbývají miliardové zakázky provázené ohromnou korupcí,

- že se ministryně Parkanová bála jednat s nadnárodní zbrojovkou o úpravě pandurového kontraktu, i když se ukázalo, že vozy nesplňují příslušné požadavky a že musel pomoci až současný ministr Barták, který je hrdina, jelikož Pandurů dostaneme o čtvrtinu víc, než potřebujeme,

- že velká část podzvukových bitevníků L-159, jež jsme nakoupili od Boeingu Co. z Vodochod, stále leží na skladě, přestože jsme je nabízeli snad všude (mimojiné i režimům s diktátorskými rysy),

- že když máme armádu profesionální, měla by jezdit co nejvíce do válek, například do Kábulu, kde se dle Zemana „bojuje o Prahu“ a Topolánek by to prý „neřekl lépe“,

- že dostavba Temelína je „definitivní věc“, solární panely „poslední český tunel“ a v Horním Jiřetíně jde vlastně jen o odškodnění za zásah do vlastnických práv (Zde toho bylo víc, jde o nejvýživnější kus mezi pátou a desátou minutou druhé části),

- že stavitelé dálnic chrání přírodu, protože na obyčejné silnici musí kamion více řadit.

Nezlobte se, milí kolegové, ale toto, toto je u mě Zlo. Obecně souhlasím s názorem, který tu léta propaguje Vladimíra Dvořáková, Jiří Pehe, Lukáš Jelínek a další, totiž že vnímání politiky jako souboje nesmiřitelných jenom poměry zhoršuje. Ale já nechci podpořit uskupení, které by takováto moudra vyslechlo jen s tím, že má na věc poněkud jiný názor a že se pokusí ODS dále ozeleňovat.

Ovšem na druhou stranu: jen s velkými výčitkami si představuji, že bych dopustil (pochopitelně symbolicky) situaci, kdy zemanovské myšlení vládne parlamentu, ve kterém nesedí žádný Martin Bursík, který by udělal pozdvižení – možná divadelní, snad pokrytecké, ale přesto. Souhlasím v tomto s Dušanem Radovanovičem: i artikulace témat má svoji hodnotu. Podívejte se na Slovensko, které za bezmocného křiku nevládek zrušilo ministerstvo životního prostředí.

Všichni tu myslím tušíme, že česká politika potřebuje v parlamentu jak schopnou sociálnědemokratickou stranu (o ní zas jindy), tak schopnou stranu zelených. Pomůže ale Straně zelených takovou schopnost nabýt nějaký čas v bezmoci? Dokázala by se vrátit? A dokázala by se vrátit lepší?

Čert vem Bursíka. Čert vem Lišku i Pelce, to jsou jen personalizace. Stěžejní otázka zní: Je současná SZ tak naskrz prohnilá, jak píše Tomáš Tožička, anebo jen uvnitř ní zatím nedorostli ti opravu zelení? Jasnou odpověď by (mi) dal jen další rok ve sněmovně. Ale to jsme zas na začátku. On ten otazník v nadpisu skutečně není pro parádu.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Martin Raus - Praha 10

Čtvrtek, 25.Února 2010, 22:29:46

Před rozhodováním neuškodí položit si pár základních otázek k dané záležitosti, shromáždit a setřídit dostupné související informace, posoudit jejich hodnověrnost a na základě odpovědí daných nejen doložitelnými fakty ale i osobními prioritami se teprve rozhodovat ( osobně se mi tento přístup osvědčil při rozhodování do jakých projektů investuji svůj čas a energii). Vezměme konkrétní příklad :
Jaké je to hlavní programové poslání Strany zelených, oslovuje mě toto poslání (nebo mám jiné priority ) ?
Reprezentují tuto stranu lidé, kteří jsou schopni její program realizovat ? Co konkrétního prosadili v uplynulém období a za jakých podmínek ? Nabízejí konkrétní řešení a vystupují většinou věcně, konstruktivně a racionálně, nebo spíše napadají ostatní a chovají se dogmaticky ? Dokázali někteří jejich předchůdci věcně prosadit více ?
Jaký má tato strana koaliční potenciál ? Jak velké je riziko, že podpoří nedemokratické, nebo populistické tendence, že bude tolerovat korupční chování při prosazování svých cílů ?
Jak bude vypadat parlamentní politická scéna, když se SZ nedostane do parlamentu ? Jaké koalice pak mohou vzniknout ? Bude reálně existovat někdo, kdo ji zastoupí v prosazování "zelené politiky" ?
Každý si může zhodnotit obdobným způsobem (a samozřejmě obsáhleji) všechny politické strany a vybrat pro sebe tu optimální volbu.
Můj osobní názor je ten, že bez ohledu na její vnitřní "pravo-levé" pnutí má SZ nezanedbatelný význam pro naši politickou scénu, minimálně protože přináší potřebná témata kvality života (nikoliv jednostranné orientace na zvyšování osobní spotřeby), zodpovědného chování vůči přírodě a koncepce trvale udržitelného života a doufám, že i po letošních volbách zůstane parlamentní stranou.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Sobota, 27.Února 2010, 02:23:55

Díky za reakci. Táži se přibližně stejně. Myslím ale, že největší potíž je právě s tím rozborem toho, "co konkrétního prosadili", a "jaká nabízejí řešení". Podle mých informací měly být vypracovány samotnou SZ dvě analýzy skutečných úspěchů a neúspěchů v Topolánkově kabinetu, jedna po roce a druhá po pádu vlády. Ani k jedné jsem se však přes veškerou snahu nedostal. A ono oficiální "nastartovali jsme ekologickou daňovou reformu" či "zabránili jsme velké koalici" se věcně posuzuje dost těžko...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.