Nesmiřitelní synové světla

Reakcí Zdeňka Bárty na Tomáše Tožičku pokračuje diskuze o významu, hodnověrnosti a volitelnosti Strany zelených v její současné podobě.

Polemika Tomáše Tožičky, myslím, dobře ilustruje vlastními řádky to, co jsem měl na mysli, když jsem volal svými třemi poznámkami po jednotě slušných lidí. S dovolením považuji za slušné lidi jak přítele Tožičku, tak Bursíka, Lišku, Stehlíkovou a spoustu dalších zelených, také lidí z  církví i ze všech  NGO, i lidí odjinud. Myslím, že by se všichni vešli našemu Pánu a Spasiteli do toho jeho podobenství O nepoctivém správci jako příklady „Synů světla“. Jsem si tím dokonce jist stejně, jako jsem si jist o spoustě jiných lidí, že jsou to „Synové tohoto světa“, synové tmy.

Ti slušní, mínil jsem a myslím si to stále, by se měli umět spolu dohodnout, že v čas krize (nebezpečí, voleb…) potáhnou za jeden provaz – ti radikálové, i ti, kteří se rozhodli vstoupit do mocenské politiky. Nijak jsem se nesnažil umírňovat aktivisty – naopak, je třeba aby neustále „zlobili“ a vyvíjeli tlak na establišment – to je jejich cesta. Myslím, že jsme třeba v Chartě 77 také zlobili. Ale přitom jsme se nezlobili na ty ze slušných lidí, kteří zvolili jinou cestu, třeba kompromisnější než my.

Vždyť ti lidé s nepohodlnými názory jsou solí světa. A nikdo je nechce umlčovat. Naopak. Ale i pro ně samotné, myslím, je sebevražedné, když pro třísky v očích svých souputníků (abych zůstal u biblických citátů) nevidí trámy v očích nepřátel, a dovolí jim tak převálcovat všechny slušné sakumprásk a dohromady.

Podezírat hned každého, kdo si zvolí trochu jinou životní cestu než já z toho, že je zaprodanec kapitálu, nese, myslím, známky nedospělosti. A jakkoli souhlasím s tím, že se církve chovají oportunističtěji, než je to i mně milé, s tou Diakonií to bylo jinak. Velmi korektně řečeno – její vedení (a já nesu za to také odpovědnost) jenom odmítlo tuto organizaci, v jejímž popisu práce je starost o handicapované lidi v Čechách, proměnit v aktivistickou buňku bojovníků proti obchodním řetězcům a globálnímu kapitalismu vůbec.

Chtěla se prostě skromně držet svého kopyta, toho, na co má a co má také ve svém statutu. Ale nikdy proti aktivistům jako takovým nevystoupila, nekritizovala je, nedifamovala je v tisku, neházela jim klacky pod nohy – jen chtěla jít jinou cestou. A už vůbec nikoho nerozháněla, což je poněkud komické tvrzení při pohledu na typ lidí v ní zaměstnaných.

Tomáš Tožička „už slyší odpověď“ – musíme být realističtí, pragmatičtí, měnit věci postupně… Ale to podsouvá (komukoliv) něco, co nikdo neříká. Já jsem pouze napsal, co nakonec píše i on v prvé půlce posledního odstavce svého článku (a formuloval to lépe než já): usilujme o změnu systému pokojnou cestou tak, že se blízké síly spojí, zapomene se na osobní animozity a začne se hledat to, co nás spojuje. Je jasné, že to jde. Ale hned v druhé půlce odstavce obviňuje Tožička Bursíka s Liškou, že prodali své svědomí. Připomíná mi to ony dva Židy, kteří se na Jom kipur potkají a prvý povídá druhému: tak jim přeju totéž, co oni mě. A druhý: už zase začínaj?

Tomáši Tožičkovi se tak, jak jej znám, nutně musí zdát, že spousta jinak slušných lidí je málo aktivních, příliš konsensuálních, že méně než on jdou na kořen věci atd. atd. A má jistě ze svého úhlu pohledu pravdu. Odmítám s ním však sdílet podezření o nepoctivých pohnutkách Strany zelených (Diakonie, církve…) a už vůbec odmítám ono jednostranné vidění věcí, kdy jen někdo má patent na pravdu a ostatní jsou hned lumpové, jakmile si zvolí jinou cestu.

Ostatně tím se liším od řady přátel třeba z církve i v pohledu na dobu minulého režimu – každý jsme měli právo zvolit si svou cestu – někteří v rámci oficiální církve, my ostatní v disentu. Ale cítili jsme přes všechny výhrady – naše: že oni jsou zbabělí, jejich: že my ty ostatní ohrožujeme vlastní pýchou – že máme právo jít každý svou cestou a hlavně – že patříme k sobě. Kdo dneska chce tuto minulou bazální jednotu popírat ve značně  černobílém vidění své vlastní pravdy, ten se prostě mýlí.

Martin Bursík a Ondřej Liška samozřejmě nejsou horší, než Paroubek s Topolánkem, jak Tomáš Tožička píše v poněkud fundamentalistickém zápalu. Oni nejsou ani lepší – oni prostě zásadně představují úplně jiný svět, než představuje Toporoubek. Je to náš svět, svět který strana zelených hájí, i když se mi třeba tisíckrát může nelíbit, že Martin Bursík neumí posílat esemesky o krávách, i když kauzálně jsem s ním v dané věci hluboce souhlasil kvůli volbě prezidenta.

Proboha: je reálná šance dostat Stranu zelených opět do Parlamentu. Možná poslední! Tak jim pojďme pomoct a ponechme stranou osobní nevraživosti. Nejen, že se jim podařila spousta věcí, ale právě jejich silné zastoupení alespoň v Parlamentu, ne-li ve vládě pomůže zabránit značně děsivé budoucnosti této země definitivní změnou alespoň přijatelného, byť nespravedlivého volebního systému na systém toporoubský a nikdy jinak, až po totální problankování Prahy a odtěžení všeho ostatního, co se ještě v celé zemi vyrabovat dá.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Petr Salamon - student, Frýdek-Místek

Sobota, 20.Února 2010, 16:19:53

Já si myslím, že Bursík i Liška mají svoje kvality, které by byly v dobře fungujícím demokratickém organismu vhodné k určité práci, která by mohla přinést konkrétní změny. Ekologicky uvažující člověk musí uznávat diverzitu a uznat, že moc potlačující diverzitu je problémem jak v přírodě(kdy mluvím o technologické moci lidí), tak ve společnosti(kde mluvím o využívání moci jako dominantního nástroje k prosazování svých myšlenek).Myslím, že je jen jedna cesta, které uznávám právo něco měnit a prosazovat názory, a tou je autorita. Jenomže Bursík prosazoval svou vůli mocí, která umlčovala kritiky a diverzitu. Kdyby jednal v rámci autority, neměl bych s ním problém, ale na to asi jako alfa samec skupiny lidí(do kteréžto role postavil sám sebe, nemusel v ní podle mne stát) neměl.Liška už potom prosazoval svou vůli autoritou v rámci značně oslabené skupiny lidí, jenže zase byl oslepený. Neuvědomil si, že někteří příznivci SZ požadují diverzitu a nic, co naznačuje dřívější politiku Bursíka. A možná jsem úplně vedle ...

Tomáš Tožička - Duchcov

Sobota, 20.Února 2010, 19:10:50

Milý Zdeňku, odpovídám Ti v diskusi. Nechci totiž plýtvat sloupky na něco tak obskurního, jako je SZ a přikládat tak tomu větší důležitost, než si to zasluhuje.

Ztráta paměti je snad českou národní nemocí. Zdeněku, Ty si asi vůbec nepamatuješ, že Kooperační Fórum v Mostě bylo založeno jako „aktivistická buňka“ po vzoru tzv. průmyslové misie běžné v diakonických dílech v Německu, UK, či Francii. S jejich podporou, morální, expertní i finanční, toto středisko vzniklo a mělo plnou podporu původního vedení. To jste však nahradili byrokraty z rozpuštěné prokomunistické Křesťanské mírové konference a jakékoli aktivity, které nebyly v souladu s novou prorežimní linií, byly zakázány. Zákaz pořádat akce na podporu nejchudších zemí Milostivé léto 2000 ředitel Vychopeň odvolal až po té, co nad tímto krokem vyjádřilo podiv vedení německého Diakonického díla – vašeho největšího sponzora…

Ale jsem rád, že jsi to přiznal, protože tehdy jste tvrdili, že mostecké středisko nemá dost kapacit na podobnou práci. O tom, že se nechcete zabývat pomocí rozvojovým zemím a porušováním lidských práv a našich zákonů nepadlo ani slovo. Ale bylo to jasné, když Diakonie, na rozdíl od ADRA či Charity vystoupila z Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

Už jsem to psal. Zakázat pár mladým nezaměstnaným, aby organizovali koncerty na podporu dětí umírajících na extrémní chudobu a ostentativně se distancovat od vystoupení afrických „bratří“ biskupů je stejně snadné, jako dnes skládat naději v Bursíka či Lišku. Nic to nestojí, neuděláš si nepřátele a pohádáš se tak akorát s Tožičkou, který je stejně „aktivistický buňkovník“.

A Zelení, pokud se nedejbože dostanou zase do parlamentu, znovu podpoří pravici, privatizaci školství, zhorší přístup ke zdravotnictví a když budou mít štěstí, tak zase budou stát u pořádání nějakého výnosného mistrovstvíčka. A to, že se jim nepodaří vymoci limity těžby a prosazovat bezjadernou a udržitelnou energetiku, je vlastně jedno.

No a já a mě podobní, kteří se „syny světla a syny tmy“ – podle Niebuhra je to stejně jedna parta, už nechceme mít nic společného, budeme dál prosazovat změnu zdola a diskutovat s lidmi o nutnosti transformace. A ta prostě nemůže přijít skrze lidi, kteří se na budování chybného režimu podílejí a mají z něj profit.

PS – přečti si prosím program Strany Zelených – Vize ekologické demokracie. Je to pěkné čtení, na jehož tvorbě se Liška s námi podílel. Dnes to ovšem vypadá, že je to program úplně jiné strany…

Edy9

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Sobota, 20.Února 2010, 21:14:23

Reakce Tomáše Tožičky dobře ukazuje, že s lidmi jeho typu, je debata obdobně úspěšná, jako s Tatary či hluchými.
Upozorňji na svůj komentář k příspěvku Tomáše Tožičky "Nesmřitelní synové světla", kdy zcela v rozporu se skutečostí napdl prof. Lubomíra Mlčocha z toho, že zastává překonané neoliberální ekonomické stanovisko, ačkoliv Lubomír Mlčoch je známý a dlouhodbý zastánce východisek zcela jiných - byť to pro něj v dobách Klausovy hegemonie znamenalo odborný i společenský handicap.
Podrobnosti jsou v onom komentáři.
Každopádně je pro mě TOMÁŠ TOŽIČKA zcela nedůvěryhodným autorem - minimálně do doby, než se veřejně za své nespravedlivé osočení Lubomíru Mlčochovi omluví.

Tomáš Tožička - Duchcov

Neděle, 21.Února 2010, 00:36:26

Pane Zajíci, jistě bude dobré si osvěžit paměť: Mlčoch podepsal neoliberální Dřevíčskou výzvu a o globalizaci mluvil jako "o spontánně se vyvinuvším vehiklu". Dnes proklínaný kasino-kapitalismus popisoval jako nejlepší z možných řešení. Tehdy se ukázalo, že o mezinárodní ekonomice neměl moc ponětí...

Ostudné pak bylo i jeho vystoupení s celebritami MMF a SB v r. 2000. Tehdy nechal fakultu obklíčit městskou policií a každý, kdo se chtěl účastnit této akce, musel projít perlustrací.

Mlčoch je s dalšími obhájci neoliberálního diskursu - například s Trojanem a Paloušem - spoluautorem pamfletu Pokoj a dobro, který jsem spolu s dalšími kolegy kritizoval už v průběhu přípravy jako zastaralý a neodpovídající současné křesťanské pozici.

Za Klause pan Mlčoch trpěl ve vedoucích pozicích na FSV. Tehdy také napsal několik "klausovských“ článků ve stylu: Marxismus je znemožněn, globální kapitalismus funguje a alternativy neexistují.

Omlouvat se lidem, kteří v devadesátých letech zhloupli a zaslepeně prosazovali jen jeden model, je stejně nesmyslné, jako je zbytečné požadovat od nich omluvu za to, jak zmanipulovali, či nechali zmanipulovat české veřejné mínění. Přesto se nebráním diskusi s těmi, kteří svou chybu pochopili. Snad tentokrát naši bratři nebudou chtít, aby naší diskusi zase asistovala policie.

Dušan Radovanovic - Praha

Neděle, 21.Února 2010, 10:23:40

Výborně, konečně je tu nějaká pořádná ostrá diskuze.

Jakožto bývalý člen Strany zelených musím souhlasit s panem Tožičkou v hodnocení hlavních představitelů. Přestože nepochybuji o ekologické víře Martina Bursíka, ještě více nepochybuji o tom, že jeho ego je ochotno vyměnit téměř cokoli za významný post.

O tom že za pár postů Zelení prodali celý program netřeba diskutovat. Nejde jen o energetiku, kde se najednou před volbami probudili a začali být na oko radikální (po sto padesáté pohrozili odchodem), proč asi neprosazovali odpis uhelných zásob během svého angažmá v Topolánkově vládě? Co se stalo s klíčovým programem kamiony na koleje? Absolutně nic. Dokonce nedošlo ani k pořádnému omezení jízd kamionů. Proč jediný kdo dnes alespoň vůbec hovoří o bezohledné likvidaci krajiny zběsilým zastavováním musí být exprezident Havel? Kde jsou Zelení? Kromě pár frází o nerozšíření Temelína se nezmohli na nic a to byli téměř čtyři roky součástí establishmentu. Víra, že snad Bursík a spol. patří k těm slušným, je velmi naivní.

Nicméně – a tady zase musím dát za pravdu panu Bártovi – nesdílím naprosto žádnou radost ani zadostiučinění z případného pádu Zelených. Nepřinesli sice žádnou novou, zásadovou politiku, ale v bídné konkurenci ostatních stran nejsou rozhodně ani o nic horší. Jenom samotná jejich existence a program myslím hodně pomohli v české společnosti posunout ekologický diskurs alespoň tak, že bylo možné začít o některých tématech celospolečenskou debatu, že se o některých problémech začalo alespoň vůbec mluvit v médiích. Pokud tu Zelení nebudou, nebude to dělat bohužel nikdo. Volit je nebudu, ale pořád budu radši, když vedle ideově naprosto vyprázdněné ČSSD a další stran o kterých snad nemá smysl ani mluvit, bude i nadále strana, jejíž představitelé sice nejsou reálně o nic lepší a slušnější než Topolánek s Paroubkem nebo Kalouskem, ale která alespoň umožní nějaký další posun v ČR stále velmi perzekvovaného zeleného diskurzu.

Zdeněk Bárta - Brno

Neděle, 21.Února 2010, 15:18:38

Milý Tomáši,
před 608 lety a jedním týdnem začal kázat Jan Hus v Betémské kapli. V jednom svém kázání - na třetí neděli po Trojici - říkal o celnících (publikánech, od slova publicanus, veřejný, podle jejich veřejné služby v berní správě), ale nejen o nich, i o všech ve veřejné moci postavených: "Zjevní hřiešníci jsú ti, kteříž držie úřady neb obchody, jenž nebrzo mohú býti bez hřiechu (nebrzo = zřídka kdy). A tak kupci neb trhovci, rychtáři, katie a biřici slovú zjevní hřiešníci, ač mohú býti dobří, když učinie vedlé božieho přikázanie."
Jinými slovy: kdo si čuchne k moci či penězům, zřídka kdy je bez hříchu.
Zjevní hříšníci jsou také, cituji doslova: "kurvy, kostečníci, zjevní tanečníci, kněžie, jenž zjevně svatokupčie, obrokóv mnoho držie, stav kněžský prznie a hanbie, lid jiný příkladem svodie."
Měl pravdu, moc více či méně korumpuje. Ale vláda i současných demokratických zemí se bez přijetí moci neobejde. Nelze se podílet na vládě ani na členství v parlamentu bez kompromisů a kompromis Tě vždy trochu umaže.
Přesto i Hus s těmi zjevnými hříšníky sám jednal a v rámci možností tehdejšího politického systému se snažil o nápravu jejich, i celého systému.
A protože nebyl farizejský moralista říká v témže kázání: "Nu hřiešníci! přistupte k Ježíšovi se mnú hřiešným, nebť On hřiešníky přijímá." Nikdo nejsme bez hříchu.
Já sám jako ten, kterému je bližší černobílé vidění světa a jsou mu milejší revolucioáři než politici, jsem vděčný za ty, kteří dokáží hájit mé hodnoty v Parlamentu, ve kterém já sám jsem nejen že trpěl jak zvíře, ale nezmohl se tam také na nic jiného, než říct, že Klaus je gauner, protože se do kompromisní politiky - a v demokracii není jiné, než kompromisní (ta nekompromisní je dokonce díky Bohu trestná) - nehodím.
Tak se na mne nezlob, ale já ty Zelené volit budu, protože nemám koho jiného a navíc si myslím, že na ně se hodí ta Husova výjimka: "nebrzo ". Přeci jen oni ne vždy. A navíc Ondřej Liška mi udělal radost, když ve svém ministerském projevu k dětem mluvil o Přemyslu Pitterovi. Pochybuji, že někdo jiný z lídrů politických stran o existenci tohoto pána vůbec ví, natož aby jej dával dětem za příklad.
Odpust tedy mně, hřiešnému :-)
Zdeněk

Marketa_-_balkon

Markéta Hrbková - Bidlová - učitelka překladatelka

Neděle, 21.Února 2010, 16:44:6

Dobrý den, také myslím, že o tom, že Zelení ze svých možností zradily všechny, které byly opravdu zelené, není možné moc pochybovat. Myslím, že stav, ve kterém se v současnosti ocitá celá česká levice je chováním a vývojem SZ velmi silně ovlivněn, ba nevyhýbala bych se i osočení, že je z nemalého procenta také jejich dílem. Právě to, že strana , která se ve spektru jiných evropských států profiluje většinou levicově a jejíž mezinárodní stanoviska jsou převážně levicová, ve zdejších mutacích nabrala silně pravicový ráz a nechala se zcela pohltit bojem o moc, za nímž zůstaly ideje v dalekém závěsu, pomohlo k tomu, že se zdejší veřejné stanovisko vyvíjelo tak, jak se vyvíjelo a na levici zůstala kromě komunistů de facto jediná strana. Dodnes tak od ČSSD, která je tradičně stranou spíš středovou, nyní očekáváme daleko výraznější příklon doleva než je vzhledem k jejich tradici reálné. Věci, které má pan Bárta tendenci hodnotit samostatně a z jakéhosi - nic proti tomu -obecně lidského hlediska viny a trestu, zdaleka takto samostatné nejsou, neboť ovlivňují vývoj celého politického spektra.V rámci celkového politického vývoje posledních let, myslím, SZ pod vedením Martina Bursíka nejen, že zradila program, pro který ji volili její voliči (například já), ale co hůř, značně přispěla k obecnému pocitu, že levicovost se rovná jakési osobní zálibě v utopickém romantickém snění. Kdyby Strana Zelených skutečně dbala o své zelené priority a nenásilí, které je součástí mezinárodní ideologie této strany, a v parlamentu ji skutečně propagovala a dávala ji takovou důležitost jaká ji náleží, je docela dobře možné, ba pravděpodobné, že celkové klima ve veřejném prostoru by bylo jiné. Souhlasím s panem Tožičkou, že bagatelizování a obcházení levicových témat spojené s jejich opatrně, ale cíleně neefektivní proklamací, které se Bursíkovi dařilo opravdu nebývale, je možná horší než jejich přímočaré odmítnutí. S pozdravem MH

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

slušní lidé Pátek, 19.Března 2010, 08:20:38

Považovat Martina Bursíka za slušného člověka a ještě to veřejně deklarovat, nad tím opravdu zůstává rozum stát.

Chci také pana Bártu přátelsky upozornit, že psát o Chartě 77 v plurálu ("zlobili jsme") je přinejmenším nešikovné, pokud to není přímo nevkusné. Nechce zde přece mluvit za někoho jiného než za sebe, nebo snad ano?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.