Praha chybovala v čerpání eurodotací za několik milionů korun

Vratislav Dostál

Nejvyšší kontrolní úřad zkoumal, jak česká metropole využívá eurodotace. Kontroloři odhalili například předraženou rekultivaci dětských hřišť či systém varovných textových zpráv s náklady dvacet tisíc korun na jednoho uživatele.

Praha chybovala v letech 2007 až 2013 v čerpání eurodotací. Zjistili to kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kteří se zaměřili na dotace z programu Praha — Konkurenceschopnost. Celkově přitom prověřili sedmnáct projektů dvanácti různých příjemců dotací za celkem jednu miliardu korun, což představuje zhruba devatenáct procent výdajů proplacených všem příjemcům dotací v rámci tohoto operačního programu.

Nejzávažnější chyby kontroloři odhalili u projektu Revitalizace nevhodně využívaných ploch v Praze 11, na který příjemce dotací získal z Evropské unie a státního rozpočtu celkem 33,4 milionu korun. V rámci projektu mělo být rekultivováno třiašedesát nefunkčních a nevyužívaných dětských hřišť, další tři dětská hřiště měla být rekonstruována a projekt zahrnoval i přeměnu okrasných nádrží před vchody do bytových domů na Jižním Městě na zelené plochy.

Městská část Praha 11 si nechala z dotací proplatit práce za 10,5 milionu korun, aniž by kontrolorům prokázala, že dodavatel tyto práce skutečně odvedl. Například u revitalizace hřišť odvezl dodavatel na skládku 362,8 m3 železobetonu, městské části přitom vyfakturoval vybourání 3 255 m3 tohoto materiálu. Podobně dodavatel fakturoval i v případě víceprací a bouracích prací.

Z operačního programu Praha — Konkurenceschopnost byl podpořen také projekt za 8,6 milionu korun, v rámci kterého vznikl systém pro automatické informování a varování občanů Prahy prostřednictvím krátkých textových zpráv.

Žadatel o dotaci v projektové dokumentaci počítal s tím, že po třech letech bude systém využívat čtyři až osm tisíc uživatelů. Ve skutečnosti se do systému informování a varování do konce třetího roku jeho fungování přihlásilo jen 444 občanů, institucí a firem, takže náklady na jednoho uživatele přesáhly devatenáct tisíc korun a byly šedesátkrát vyšší, než autor projektu předpokládal.

Řadu nedostatků kontroloři zjistili také na úrovni řízení a kontroly operačního programu Praha — Konkurenceschopnost. Šlo mimo jiné o nedostatečné oddělení funkcí při kontrole projektů, u kterých bylo příjemcem dotací hlavní město Praha, nedostatečné prověřování, zda nedochází k dvojímu financování projektů, nebo chyby při ověřování žádostí o platbu.

NKÚ doporučil organizačně oddělit zaměstnance, kteří kontrolují program, od těch, kteří mají na starosti jeho správu a poskytování evropských peněz, případně dokonce dotace z programu čerpají.