Lidé na Taiwanu odmítli sbližování s Čínou

Komunální volby na Taiwanu skončily přesvědčivou porážkou Kuomintangu. Jedná se o důsledek politiky sbližování s Čínou, kterou voliči odmítli. Premiér rezignoval a prezident se vzdal postu předsedy Kuomintangu.

V sobotu 29. listopadu se konaly na Taiwanu komunální volby. Účast byla vysoká, v den voleb se odhady pohybovaly mezi 65 a 70 procenty oprávněných voličů, což odpovídá běžné volební účasti v této zemi. Politiku na Taiwanu určují dvě nejvýznamnější politické strany – v současné době vládnoucí Kuomintang, a Demokratická pokroková strana (DPP), momentálně v opozici.

Kandidáti vládního Kuomintangu utrpěli přesvědčivou porážku, z původních čtrnácti velkých správních center, kde až do těchto voleb vládli, jich dokázali znovu získat pouze šest. DPP naopak výrazně posílila. Novým fenoménem letošních taiwanských voleb jsou nezávislí kandidáti.

Ti celkem získali více než jedenáct procent hlasů a nezávislý kandidát Ko Wen-je (s podporou DPP) vyhrál i v hlavním městě, které bylo od roku 1998 nepřetržitě v rukou Kuomintangu. Navíc, v minulých letech starostové Taipeje opakovaně vítězili v přímých prezidentských volbách.

To se týká i stávajícího prezidenta Ma Ying-jeoua. Porážka Kuomintangu v jeho dosavadní baště má proto pro tuto politickou stranu zdrcující efekt přesahující ztrátu jednoho – byť nejvýznamnějšího magistrátu.

V reakci na výsledek voleb rezignoval premiér Jiang Yi-huah a prezident Ma musí sestavit novou vládu. Za neúspěch své strany ve volbách se svým voličům omluvil i prezident Ma, který zároveň rezignoval na post předsedy strany. Rezignace rozhodně nejsou přehnanou reakcí, letošní komunální volby na Taiwanu se obecně považují za signál, jakým způsobem se budou vyvíjet preference v prezidentských volbách v r. 2016.

Porážka Kuomintangu ukazuje hlubokou nespokojenost voličů s dnešní vládní politikou postavené na úzké hospodářské spolupráci a celkovém sbližování s ČLR, která Taiwan považuje za svoji „poslední dosud neosvobozenou provincii“. Nové ekonomické vazby Taiwanu k Číně přinášejí zatím prospěch pouze velkým firmám, zatímco drobné podnikání a platy místních zaměstnanců stagnují.

Poselství voličů je jasné. Foto internet

Nespokojenost s vládní politikou poprvé naplno propukla letos na jaře během studentských protestů označovaných jako „slunečnicová revoluce“. V jejichž důsledku byla vláda nucena prozatím odložit podepsání dalšího balíku smluv otevírajících čínským podnikům dveře na Taiwan. Nechuť k rychlému sbližování s Čínou posílily jistě také události v Hong-kongu, kde pokračují pouliční protesty proti tomu, že čínská vláda anulovala původní dohody o zavedení plné demokracie na jeho území.

Nespokojenost Taiwanců souvisí také se zvětšující se sociální nerovností v zemi, s problémy ve školství, nezaměstnaností mladých absolventů vysokých škol, jejichž počet v poslední dekádě prudce vzrostl, ale také s neadekvátní reakcí vlády na obří skandál s nekvalitním jedlým olejem.

Taiwanští voliči ukázali, že jim záleží víc na demokracii a nezávislosti, než na příslibech čínských investic, tím spíš, že ty vedou k rozevírání nůžek mezi příjmy menšiny bohatých a většiny těch ostatních. Jejich postoj je o to zajímavější, že Taiwanci jsou reprezentanty čínských kulturních tradic, o nichž někteří spekulují, že demokracie je s nimi neslučitelná.

Taiwanci sami o hodnotách demokracie nepochybují, vysokou účast ve volbách jim můžeme závidět – a to jim stačily volební místnosti otevřené jen jeden den, od 8.00 do 16.00, a navíc o volné sobotě! Příběh přímo volá po reportáži pro Českou televizi, taiwanské volby se u nás však nedostaly ani mezi krátké zprávy ze světa.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.