Prezident Zeman se nechal slyšet, že limity těžby uhlí v severních Čechách dříve či později budou prolomeny a že by se o tom mělo vyhlásit v Ústeckém kraji referendum. A ministr průmyslu Mládek dokonce tvrdí, že by se to mělo vyřešit už příští rok (LN 21. 10.).

Nevím, co pan ministr míní slovem „vyřešit“. Ale pokud by to mělo znamenat prolomení limitů, pak by to bylo v přímém rozporu minimálně s jedním programovým dokumentem jeho vlastní strany. V „Ekologickém manifestu ČSSD“ (v tzv. Bílé knize) se totiž píše doslova:

„Nebráníme se odůvodněnému prolomení ekologických limitů těžby na dole Bílina v okamžiku, kdy tak bude skutečně potřeba (cca v r. 2030). Zásadně však nesouhlasíme s jejich prolomením na dole ČSA, neboť chrání integritu Horního Jiřetína, Černic a částečně i Litvínova.“

↗

Podle prezidenta by se mělo o prolomení limitů v Ústeckém kraji vyhlástit referendum. V Horním Jiřetíně už ale jedno proběhlo. Foto Jan Rovenský

Korunu všemu nasadil šéf hornických odborů Jan Sábel, když se měl podle médií vyjádřit, že „spousta lidí by to (zrušení limitů a vystěhování — pozn. MH) asi vzala a přestěhovala by se do nějakého hezčího prostředí“, kdyby jim prý těžařské firmy postavily nové bydlení.

Že se hornojiřetínští a černičtí už jednou vyjádřili v referendu, jehož se účastnilo sedmdesát pět procent oprávněných voličů, a devadesát šest procent z nich bylo pro zachování limitů a proti vystěhování obcí? Že podobně se vyjádřili účastníci referenda v Litvínově? Že v nejnovějších komunálních volbách ve všech jmenovaných obcích opět vyhráli zastánci jejich zachování?

Asi proto ta snaha prosadit hlasování o osudu černických, hornojiřetínských a nakonec i litvínovských referendem v celém Ústeckém kraji. Hlasování lidí, jimž rozhodně nejde o tolik jako místním, kteří nebudou rozhodovat o vlastních domovech, ale o cizích, kteří zdaleka nemají tolik informací a které proto lze vhodnou předreferendovou propagandou snadněji zmanipulovat než místní.

Nechcete se hnout ze svých domků holoubci? Zachtělo se vám ohrnovat nos nad tím novým hezkým prostředím podle našich představ, které vám tak velkomyslně nabízíme? No tak se vás holt nebudeme ptát, rozhodnou o tom jiní.

V demokracii hodné toho jména je referendum nástrojem rozhodování zdola, obranou proti choutkách oficiálních struktur vládnout podle zásady „my nejlépe víme, co je pro vás dobré.“ U nás má být nyní zchytrale využito právě těmi oficiálními strukturami k prosazení právě těch choutek, na něž by si jinak musely nechat zajít chuť.

Asi to není náhodný exces. Jako bych slyšel ozvěnu slov Otce vlasti blahé paměti, pronesených ústy básníkovými: „Jak bych zde mlátil otep slámy — nechť chci, co chci, za krátký čas — se všechno jinak zvrtne zas.“