Rusnok ustupuje, limity těžby jeho vláda řešit už nejspíš nebude

Premiér Jiří Rusnok ustupuje silnému odporu občanů v regionu, starostů obcí na Litvínovsku a nakonec i Poslanecké sněmovny. Rusnok přitom ještě před několika dny uvažoval také o založení polostátní firmy s kontroverzními podnikateli Tykačem a Dienstlem.

(vd)

16.12.2013 18:56

36971_mediafax_edvard_benes

Usnesení vlády o limitech těžby je závazné pro rozhodování státní správy a chrání tak čtyřiadvacet obcí ležících v dobývacích prostorech před faktickou stavební uzávěrou. Foto Edvard Beneš, Mediafax

Předseda vlády v demisi Jiří Rusnok v otázce prolomení limitů těžby uhlí opět otočil, nyní tvrdí, že se jimi jeho vláda již zabývat nebude. V minulých týdnech přitom naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem svého působení úřednický kabinet učinit.

Premiér tak ustoupil silnému odporu občanů v regionu, starostů obcí na Litvínovsku a nakonec také Poslanecké sněmovny, který byl odezvou na snahy jeho vlády rozhodovat o tak stěžejní otázce jakou je prolomení územních limitů těžby.

Usnesení vlády o limitech těžby je závazné pro rozhodování státní správy a chrání tak čtyřiadvacet obcí ležících v dobývacích prostorech před faktickou stavební uzávěrou. V případě jejich prolomení by se obce dostaly do režimu území vyhrazených k těžbě, kde žádné činnosti nesmí komplikovat dobývání ložisek uhlí pod nimi.

Jakákoliv výstavba či obnova nemovitostí by tak byla vázána na rozhodnutí báňského úřadu. Ten se již nyní snaží nejen v Horním Jiřetíně, ale také v dalších obcích ležících na uhlí, bránit stavebním činnostem. Pouze díky územním limitům těžby mohou orgány státní správy povolovat výstavbu a rozvoj obcí navzdory nesouhlasu báňského úřadu.

Rusnok kromě prolomení limitů uvažoval také o založení polostátní firmy s kontroverzními podnikateli Tykačem a Dienstlem, kteří jsou veřejnosti známí v souvislosti s vytunelovaným Motoinvestem. Důvodem měla být pravděpodobně možnost obnovení vyvlastňování ve prospěch podniku s účastí státu. To vše na sklonku svého vládnutí a bez řádného volebního mandátu a důvěry dolní komory.

„Chtěli bychom poděkovat zejména všem občanům a zástupcům místních samospráv za to, že se aktivně ozvali a nečekali, až o nás z pochybných důvodů z Prahy rozhodnou. Jen díky tomu nenastala pro tisíce obyvatel severočeských obcí patová situace. Velice si vážíme podpory představitelů stran vznikající koalice, kteří se ohradili proti snaze současné vlády rozhodovat o limitech,“ uvedla Tereza Otcovská ze sdružení Kořeny.

Připomněla také, že se 148 poslanců při pátečním hlasování postavilo záměru premiéra Rusnoka. „Jmenovitě patří velké díky poslankyni Janě Lorencové z Hnutí ANO, která dnes návrh ve sněmovně načetla. A samozřejmě také Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, který usnesení sněmovně doporučil, zejména předsedovi výboru Robinu Böhnischovi z ČSSD,“ doplnila Otcovská.

„Litvínov je v nezávidění hodném postavení – nemůže podle současné legislativy nijak zasahovat do rozhodování o těžbě a přitom by se jeho obyvatel rozšíření povrchové těžby bytostně dotýkal. Desítky let by jeho obyvatelé žili v blízkosti povrchového velkolomu a čelili všem negativům včetně zániku tisíců pracovních míst v areálu chemických závodů v Záluží u Litvínova,“ připomněla Ivana Schettlová ze sdružení Litvínov občanům.

Otázka budoucí nezaměstnanosti je přitom důvodem, který uvádějí také obhájci prolomení limitů. Tvrdí přitom, že až 8,5 tisíce lidí přijde v důsledku ukončení těžby o práci. „Jsme přesvědčeni, že tato čísla jsou zaprvé mnohonásobně nadhodnocena a zadruhé lze počet propouštěných zaměstnanců značně snížit, pokud se nebudou používat jako beranidlo k prolomení limitů, ale společnost se bude seriózně zabývat možností jejich zaměstnání na jiných provozech,“ reagují odpůrci prolomení.

Připomínají, že zaměstnanci těžebních společností potřebují především nezávislé odbory, které zajistí přechod pracovníků na rekultivace a další činnosti spojené s hospodařením v rekultivovaném území namísto toho, aby přihlížely demonstrativnímu propouštění desítek lidí.

Podle Otcovské a Schettlové by také bylo korektní prezentovat celkovou odhadnutelnou bilanci pracovních míst, tzn. včetně zániku pracovních míst v Horním Jiřetíně, Černicích a ve firmách chemického areálu.

„Nepochybně bychom velmi rychle zjistili, že na zaměstnanost v regionu by mělo pokračování povrchové těžby zcela fatální důsledky. Chápeme, že otázka ztráty zaměstnání je pro lidi v této době obzvláště citlivá a pro těžaře představuje prakticky jedinou možnost, jak své podnikání obhájit. Právě proto však považujeme chování těžařů a odborů za naprosto nekorektní,“ uzavřely zástupkyně sdružení Kořeny a Litvínov občanům.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.