Bílý dům chystá změny

Spolupracovník DR sledující americké dění přibližuje vnitropolitické posuny, k nimž teď ve Washingtonu v souvislosti s úterními volbami dojde.

Už před úterními volbami prosakovaly z Bílého domu zvěsti, že prezident chystá změny. Měly se udát bez ohledu na výsledek voleb, tento však ovlivní bezesporu jejich hloubku i podobu. Řeč byla především o posunech dvojího druhu: jednak o výměně některých členů v Obamově štábu a jednak o změnách v prezidentově programové agendě.

Pokud jde o prezidentovy spolupracovníky, bývá Obamovi často vytýkáno, že se obklopuje až příliš jednostranně zaměřeným a značně uzavřeným okruhem lidí. Šéf jeho štábu Denis McDonough si přisvojil – tak se alespoň domnívají mnozí bývalí i současní poradci – příliš mnoho pravomocí. Jeden z exporadců to formuloval takto: „(Obamův vnitřní) kruh je prostě malý. Zejména ovládnou-li obě komory Kongresu republikáni, rád bych viděl jeho rozšíření, a to také o lidi z jiných než dosud obvyklých obamovských prostředí.”

Jedna personální změna je přitom známa už nyní. John D. Podesta, Obamův právní poradce, odmítl opakovně žádost, aby ve funkci setrval. Odejde zřejmě v lednu po prezidentově projevu o stavu Unie a předpokládá se, že začne řídit prezidentskou kampaň Hillary Clintonové.

I mnozí další členové prezidentova týmu jsou po osmi letech unaveni – velká část z nich pracovala už v rámci Obamovy volební kampaně a poté sloužila celých šest let v Bílém domě. Končit by mohl například Dan Pfeiffer, který dnes vede odbor komunikací, či Benjamin J. Rhodes, zástupce vedoucího odboru národní bezpečnosti.

Nový vůdce senátní většiny Mitch McConnell (vlevo) v rozhovoru s Barackem Obamou. Foto Wikimedia Commons

Z programového hlediska doporučili poradci Obamovi zaměřit se nyní na tři obsáhlé kategorie témat. Jedná se zaprvé o otázky, v nichž může prezident pokročit bez souhlasu Kongresu, zadruhé o legislativní předlohy, které se mohou vynořit, budou-li republikáni ochotni ke kompromisu, a konečně o problémy, jimž by mohl prezident věnovat pozornost bez valné naděje na úspěch, ale s vyhlídkou, že by tak přispěl k formulaci základních programových tezí před velkými volbami v roce 2016.

Noví – to jest teď zvolení – demokratičtí guvernéři by mohli prezidentovi pomoci rozšířit jeho největší vnitroamerické dílo – zdravotnickou reformu – do států, kde jí až doposud odmítali guvernéři republikánští. Ovšem prezident by musel současně zvážit důsledky, neboť takové kroky by mohla protivná strana považovat za provokaci a omezit svoji ochotu ke kompromisu.

Možnosti spolupráce
Jak senátor Mitch McConnell, který bude teď předsedat senátní většině, tak prezident Obama vyjádřili hned po skončení voleb ochotu spolupracovat; šlo však jen o obecný formální příslib. Jejiho případné naplnění bude záviset na mnoha, asi až příliš mnoha konkrétních okolnostech. Zvláště hlad po moci a někdy až iracionální odpor vůči prezidentovi u nově zvolených republikánů se může snadno stát překážkou u námětů, u nichž by se obecně mohl docílit kompromis.

Obamovi spolupracovníci vidí možnosti kooperace v oblastech kyberbezpečnosti, energetiky a „dohledu”, to jest bezpečnosti v nejširším smyslu slova. Prezident se ovšem chtěl původně v posledních dvou letech mandátu zaměřit na obchod, korporátní daně a infrastrukturu.

Přežívající názorové rozdíly jsou cítit v předpokládané agendě nejvíce klasicky v otázce daní: Obama by chtěl revidovat daňové předpisy zejména snížením sazeb a odstraněním „mezer“; republikáni naproti tomu žádají plošné snížení všech daní včetně daní z osobního příjmu, protože tak je platí drobní podnikatelé a obchodníci.

Do začátku ledna příštího roku se bezpochyby dovíme ještě mnohem více o plánech obou politických táborů i o změnách v Bílém domě samotném. Předpovědi se mohou rozcházet – v jednom se však budou nejspíše všechny stejné: poslední dva roky prezidenta Obamy budou nejobtížnějším obdobím jeho úřadování.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.