Slunečnice na stolku u slumu
Redakce DRProhlášení členů představenstva Masarykovy demokratické akademie k volební mobilizaci zneužívající nenávisti vůči slabším a zranitelným zveřejňujeme jako dokument.
Jako lidé hlásící se k ideálům evropské sociální demokracie jsme s hrůzou sledovali, jak se v letošní volební kampani do místních zastupitelstev zneužívaly motivy nenávisti vůči znevýhodněným, slabším a zranitelným, občanům.
Sociální napětí v české společnosti narůstá, ale pozornost společnosti není upřena k snahám pečovat o svou celkovou soudržnost. A hlasy, které hájí základní civilizační poznatek, že slabé je třeba chránit a dopřát jim pomoci, mají jen minimální prostor. Je to v příkrém a přímém rozporu s duchem listopadové revoluce roku 1989.
Musíme poctivě říci, že jsme zejména zděšeni tím, že se na této populistické a do pekel mířící vlně vezou, a to bohužel mnohem častěji, nežli by nám bylo milé připustit, i různí představitelé strany, která se honosí třemi krásnými přívlastky: česká, sociální, demokratická. Je to v příkrém rozporu s ideovými východisky, jež by měla zastávat.
Myslíme si, že je třeba daleko důkladněji a pečlivěji pečovat o sociálně-demokratickou totožnost. V tomto duchu se ostatně na vzniku naší akademie podílel Tomáš Garrigue Masaryk; s úmyslem pěstovat humanitně-demokratickou identitu sociálně-demokratického, původně takřka ryze dělnického, hnutí.
Jsme přesvědčeni, že za Českou stranu sociálně demokratickou by už neměli kandidovat nikdy nikde nikam lidé, kteří nechápou
- že bezdomovectví se neřeší vyháněním, ale zaopatřením střechy nad hlavou,
- že Romové nepotřebují pevnou ruku a ústrky, ale dobrou práci a porozumění,
- že drogová závislost není zločin, ale nemoc,
- že herní automaty jsou formou legalizované drogové závislosti, která ruinuje životy sociálně zranitelných a vydělává peníze nejbezskrupulóznějším vykořisťovatelům,
- že chránit přírodu je nejzákladnější imperativ dneška,
- že ženu není možno ve volební propagaci použít jako sexuální objekt,
- že snahy občanů vyvolat místní referenda je třeba obecně vítat a zásadně se jim nestaví do cesty obstrukce,
- že Němci nejsou nepřátelé, ale zdroj inspirace,
- že Rusko není nepřítelem, ale otázkou, jak mu pomoci stát se druhým Německem.
Stručně řečeno: myslíme si, že Česká strana sociálně demokratická musí začít systematicky pečovat o svou vnitřní politickou kulturu. Je nutné mnohem více dbát, aby jejími členy byli pouze lidé vycházející ze sociálně demokratických ideálů. Je nutné zlepšit vnitrostranickou osvětu a vnitrostranické vzdělávání, jinak strana zanikne na programovou zpustlost.
U vlakové trati mezi Prahou a Brnem, kousíček za Pardubicemi pod obloukem teplovodu žije již několik let skupina bezdomovců. Nedávno se u jejich slumu objevil stolek, a na něm ve sklenici od okurek slunečnice. Myslíme si, že Česká strana sociálně demokratická má být jako ta slunečnice: dávat slabým a zranitelným lidem naději a víru, že lepší svět je možný.
Členové představenstva Masarykovy demokratické akademie
- Milena Černá, Praha
- Jan Černý, Praha
- Iveta Hudzietzová, Karviná
- Jan Chmelíček, Brno
- David Jelínek, Karviná
- Lukáš Jelínek, Praha, místopředseda MDA
- Anna Kárníková, Praha
- Jakub Patočka, Brno, místopředseda MDA
- Aleš Zoubek, Plzeň
Za správnost ručí Jakub Patočka, jpatocka@denikreferendum.cz
Pokud dle závěrečné doušky nechtěli nikoho poškodit, není to srozumitelné. Sociální demokraty u řady voličů myslím poškodily právě vandasovská hesla (proti nimž se navíc nikdo neozval).
Pokud mělo být mlčení projevem taktizování, měly si myslím lokální sdružení (i sociální demokraté obecně) předem rozmyslet, zda se chtějí dostat k volebnímu úspěchu po zádech bezdomovců a sociálně vyloučených, nebo zda naopak chtějí kandidovat s hodnotami jako respekt k člověku, ochrana sociálně slabých a úcta k lidem a jejich důstojnosti, byť se dostanou do průšvihu nebo jsou vytlačováni na okraj společnosti.
Takhle to vypadá, že v kampani byl dán volný průchod vandasovské agitaci, neb přece může přinést body, a až po volbách se napíše omluva či odsudek, „aby se neřeklo“. Což je takový oportunistický a alibistický přístup.
Za sebe aspoň doufám, že lokální sdružení nebudou svůj předvolební program, např. „vyhánění živlů“, nyní naplňovat, ale že sociální problémy budou řešit (pokud vůbec, ovšem..) konstruktivně, ne represí. Kandidátka ČSSD rozdávající letáky na nám. Bratří Synků na Praze 4, kde stál obludný vyháněcí hranol ČSSD, mi sice tvrdila, že těmi živly nemá na mysli bezdomovce, moc mě ale nepřesvědčila. Arogantní vyháněcí megahranol tam stál dál a ještě řadu dní po volbách. Naštěstí dotyčná kandidátka zatím neměla jasno, kam bude ty „živly“ vyhánět, zda na Prahu 2, do lesa či kam. A naštěstí tento odpudivý způsob kampaně moc nezabral.
Pokud se ovšem znechucení členové nebo příznivci té které strany budou ozývat až po volbách, můžeme vandasovsky pojatou kampaň čekat za 4 roky znovu, a to i od stran, od nichž bychom to nečekali, jako zde.