Proces vzniku nové Evropské komise po červnových eurovolbách dospěl do fáze představování jednotlivých kandidátů na eurokomisaře Evropskému parlamentu. Jejich jména jsou kompromisem v často obtížném vyjednávání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junkerem a vládami jednotlivých zemí.

Jednotliví kandidáti nyní předstupují před Evropský parlament k veřejným slyšením, při nichž budou konfrontováni s otázkami europoslanců. Tak zvané grilování dnes podstoupí i česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová.

S jejím jménem přišel po dlouhém a místy bojovném vyjednávání Sobotkův kabinet, přestože původně se objevovala jiná jména. Babišovo hnutí ANO preferovalo lídra své eurokandidátky Pavla Teličku, ČSSD bývalého ministra financí Pavla Mertlíka a nejmenší koaliční strana KDU-ČSL přišla se jménem své bývalé europoslankyně a kandidátky ne prezidentku Zuzany Roithové.

Věra Jourová se tak vynořila jako kompromis, který přišel vhod i v Bruselu, neboť Junker měl obavy, aby jím navržená Komise byla průchozí kvůli dostatečnému počtu žen.

V českých zemích se také vedly spory o portfolio, které jí budoucí předseda Evropské komise svěřil. Jourová se má stát komisařkou pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovných příležitosti. Zatímco Andrej Babiš označil oblast za slabou a obvinil českou diplomacii a premiéra Sobotku ze selhání, experti naopak pokládají svěřený resort za to vůbec nejlepší, v co mohla Česká republika doufat.

V komentáři, který na to téma napsala pro Deník Referendum Vilemína Mastníkova, důvěrná znalkyně bruselských poměrů, se píše: „Agenda spravedlnosti má prohlubovat a posouvat evropskou integraci tak, jak tomu bylo před dvaceti lety u portfolia vnitřního trhu. Velkou část práce již odvedla bývalá superstar Evropské komise Redingová, která z něj udělala patrně nejviditelnější portfolio druhé Barrosovy Komise.“ Babiš se tedy snažil sbírat doma body, problematice evidentně nerozumí.

Evropský parlament nemůže zablokovat jednotlivé kandidáty, na konci procedury hlasuje o navržené Komisi jako celku. Má-li se ujmout funkcí, musí získat v Evropském parlamentu většinovou podporu. Zda se to podaří, je sporné, neboť mezi kandidáty figuruje celá řada krajně problematických jmen.

Kritika Jourové vychází mimo jiné z informací DR

V této souvislosti se u nás hovoří také o Věře Jourové, ale nejproblematičtější jména jsou jiná. Jourové se přičítá k tíži právě její politické spojení s Andrejem Babišem.

Česká média štědře citovala kritická vyjádření bruselského think-tanku Corporate Europe Observatory, který Jourovou ve svém stanovisku obvinil z konfliktu zájmů. Česká média ovšem nepřinesla žádné informace o původu pochybností. Bruselská organizace pracovala s informacemi Deníku Referendum (autor této zprávy je členem Rady CEO) a s informacemi organizace Frank Bold.

Corporate Europe Observatory přitom na adresu Jourové nepřineslo žádná zvláštní nová zjištění. Kritika vychází čistě z aplikace evropských standardů správné politické praxe na české poměry. V Evropské unii se zkrátka pokládá spojení politické, ekonomické a mediální moci, kterého se dopouští předseda hnutí Andrej Babiš za nepřijatelné.

Na adresu Jourové lze tedy čekat otázky toho druhu, jak bude hájit zájmy spotřebitelů proti firmám předsedy svého hnutí, a to jak zemědělským, tak mediálním. Přestože se jedná o poměrně závažný problém, nečeká se, že by kvůli české „referentce de luxe“ (vynikající termín Vilemíny Mastníkové) mohl Evropský parlament navrženou Komisi odmítnout. Mnohem problematičtější jména jsou jiná.

Ropný baron ochráncem klimatu, finanční lobista regulátorem bank?