Překonat nenávist. Cesta lékaře z Gazy k uzdravení a naději

Vychází český překlad knihy lékaře z Gazy Izzeldina Abuelaishe, mimořádné svědectví o síle člověka, odhodlání nenechat se pohltit nenávistí a touhou po pomstě a nepřestat usilovat o porozumění, smíření a uzdravení.

Izzeldin Abuelaish byl již na stránkách Deníku Referendum představen jako jeden z palestinských hrdinů dneška. Je to hrdina zvláštního druhu: nebojuje zbraněmi ani diplomatickými prostředky, jeho jedinou zbraní je víra v lékařské poslání, které chápe univerzálně, jako cestu k uzdravení nejen tělesnému, ale také vnitřnímu. A také, a snad především, jeho mimořádný životní příběh.

Před pěti lety, za operace Lidé olovo, zabil izraelský útok na dům lékařovy rodiny v Džabáliji v Gaze jeho tři dcery a neteř, těžce zranil další z dcer, neteř a bratra. O tomto útoku, jeho průběhu a následcích, vypráví kniha, kterou Izzeldin Abuelaish o rok později vydal a která nyní díky nakladatelství Host a podpoře Insaan: česko-arabského centra kulturního dialogu vychází česky.

Zdroje síly k překonání nenávisti
Ale v Abuelaishově knize najde čtenář víc než pouze dramatické líčení osobní tragédie. Lékaři z Gazy se podařilo propojit vlastní příběh se zkušeností a dějinami pásma Gazy a Palestiny jako celku. Výsledkem je neobyčejně sevřené vyprávění, nabité emocemi a současně si zachovávající jistý nadhled a schopnost kritického pohledu i na „vlastní“, tedy palestinskou stranu.

Když čteme o tom, že stejně ponižujícího, dehumanizujícího přístupu se obyvatelům Gazy při nesmírně nesnadném přecházení hranice dostává ze strany Izraelců i Hamásu vládnoucího v Gaze, je možné naplno pochopit bezvýchodnost situace, v níž se obyvatelé pásma, a potažmo všichni Palestinci, dnes nacházejí.


Dnešní dění v Izraeli a Palestině bohužel ukazuje, že násilí jako plod nenávisti může mít různé podoby. Foto Marius Arnesen, flickr.com

Je to situace, která všemi způsoby vede a nutí k zahořknutí, k propadnutí touze po pomstě či obdivu k jakémukoli násilnému činu, který nenáviděnému nepříteli zasadí citelnou ránu. Je nesmírně těžké nepropadnout tomuto postoji, nenechat se nenávistí spoutat a ovládnout.

Izzeldin Abuelaish to dokázal. Zřejmě především proto, že se mohl opřít o pevný základ přátelství a otevřenosti ke „druhé straně“, ke konkrétním Izraelcům, který mu umožnil vždy vnímat především jednotlivé lidi, nikoli kolektivního nepřítele, kterého je třeba zničit.

A také, a to je další důležité a aktuální téma knihy, mu vždy pomáhala a pomáhá pevná a velmi osobní, ale nefundamentalistická víra, uznávající stejnou důstojnost všech lidí, nepodřizující ženy mužům, ale naopak usilující o jejich vzdělání a rozvinutí všech jejich nadání. Tento typ islámské víry se dnes může zdát, překryt titulky o hrůzách páchaných Islámským státem, jako menšinový a slabý. Není však o nic méně reálný a, jak ukazuje Abuelaishův příběh, dokáže být skutečně nezlomně silný.

Lékařův boj pokračuje
Dnes žije Izzeldin Abuelaish i se svou rodinou v kanadském Torontu, kde pracuje jako docent na lékařské fakultě. Se situací v Palestině je stále těsně spojen, prostřednictvím nadace (Dcery pro život), kterou založil na památku svých tří zabitých dcer a která usiluje o zlepšení možnosti dívek a žen na Blízkém východě dosáhnout vzdělání. Na torontské univerzitě studují i dvě z jeho tří přeživších dcer.

Aktuálně však lékař z Gazy vede osobní boj i na poklidné kanadské frontě. Usiluje o to, aby se stovce dětí z Gazy zraněných během letošních bojů dostalo lékařské péče v Kanadě. Není to však nijak snadný úkol, protože kanadské vládě, především premiéru Stephenu Harperovi, se představa pomoci palestinským civilistům, kteří jsou v jeho očích obětmi a zároveň spolupachateli Hamásu, příliš nezamlouvá a iniciativě doktora Abuelaishe se dostává, na rozdíl od podpory ukrajinské opozice, ze strany kanadské vlády spíše nezájmu.

V této souvislosti je zajímavé, že možnost léčebného pobytu zraněných dětí z Gazy nedávno nadnesl český ministr zahraničních věcí. Tato iniciativa Lubomíra Zaorálka se, zdá se, setkává na české politické scéně s příznivou odezvou. Jedním z impulsů tu mohlo být ministrovo setkání se zástupci nevládních organizací k situaci v Gaze na začátku srpna.

Vraťme se ale k Izzeldinu Abuelaishovi. Sleduje pochopitelně i aktuální dění v Izraeli a Palestině. V komentáři k letošní válce v Gaze opět rozvinul přirovnání nenávisti k nemoci. Nenávist je nemoc způsobená vystavením vnějším vlivům: ponižování, omezování lidské důstojnosti, mučení, dehumanizující zacházení. Násilí je pak symptomem nenávisti.

Správná léčba nemůže zůstat u potlačování symptomů, ale musí odstranit příčiny nemoci. To v případě nenávisti mezi Palestinci a Izraelci znamená: ukončit okupaci, respektovat lidská práva druhého. Násilné řešení, bombardování a blokáda, je jako předepsat náplast k léčbě rakoviny. Příčiny nemoci zůstávají a nemoc se bude dál rozrůstat. Výsledkem bude jen další násilí.

Lze zastavit nenávist?
Dnešní dění v Izraeli a Palestině bohužel ukazuje, že násilí jako plod nenávisti může mít různé podoby. Jednou z nich je vzrůst rasistických a násilných postojů, dokonce i u školních dětí. Jinou z forem nenávisti jako zhoubné nemoci je také umlčování jiných názorů a uzavírání se vůči druhým, chápaným kolektivně jako nepřátelé, bez rozlišování, jaké jsou jejich skutečné postoje. Tyto projevy se v podobné míře objevují na obou stranách konfliktu.

Léčba takto hluboce zakořeněné nenávisti, nepřijetí a odmítání je mimořádně nesnadným úkolem. Může se dokonce zdát, že veškeré pokusy jsou předem odsouzeny k neúspěchu, ke ztroskotání na nezměnitelnosti vnější situace a nezadržitelnosti negativních reakcí na ni.

Přesto se v temné scenérii objevují nadějné body. Společnou řeč nacházejí izraelské a palestinské porodní asistentky, které v duchu blízkém Izzeldinu Abuelaishovi spojuje služba životu, podstatnější než všechna rozdělení. Je nicméně otázka, zda v celkové situaci utvrzování pozic nebude brzy jakákoli vstřícnost a otevřenost k druhému chápána jako neodpustitelná zrada.

Možná nepomůže nic menšího než zázrak. Jak ukazuje kniha lékaře z Gazy, přinejmenším ten zázrak, kterým je odmítnutí pomsty a věrnost cestě pomoci, přijetí a přátelství, se na této zemi děje a může ukazovat cestu a dávat naději.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.