Titulkem tohoto článku lze jednoduše vyjádřit hlavní účel senátorského návrhu zákona o Národním parku Šumava. Již dnes začíná schůze Sněmovny, na které by jej mohla projednat. Navrhovateli senátoru Tomáši Jirsovi (ODS) z Hluboké nad Vltavou a jeho kolegům se v něm podařilo spojit to nejhorší z předchozích návrhů Plzeňského kraje a exministra Tomáše Chalupy.

Především jde o pozemky k výstavbě. Podíváte-li se na tuto mapu, uvidíte, že největší stavební boom je v okolí Prahy (to nikoho nepřekvapí) a … v národních parcích Krkonoše a Šumava.

Ceny stavebních parcel se v obcích NP Šumava pohybují plus minus od 600 do 3000 Kč za m2. Jako houby po dešti rostou v národním parku luxusní haciendy bohatých z Plzně, Prahy či Českých Budějovic. Vlastnit „barák“ na Šumavě se pro určitou movitou skupinu lidí stalo jakýmsi vyjádřením společenského postavení.

A tak se mění územní plány a krásné louky a pastviny kolem šumavských obcí se přeměňují na lukrativní stavební parcely. Na Filipově Huti je umožněno zdvojnásobit počet domů. Nové stavební pozemky si můžete koupit na Srní, v Nové Peci a dalších místech. Na Kvildě už je rozparcelovaná celá stráň a louky směrem k cestě na prameny Vltavy. Jejich prodej inzerují billboardy v Praze a na strakonické dálnici - viz obr. Ale i to je asi málo.

Hnutí DUHA s vědci podrobně prozkoumalo senátní návrh včetně map, vyžádalo si k nim souřadnice GIS a porovnalo je s územními plány obcí i pozemkovou evidencí. Zjistili jsme, že senátoři Tomáš Jirsa, Pavel Eybert (oba z ODS) a další navrhovatelé zákona chtějí nově zařadit do třetí (zastavitelné) zóny národního parku velká území v okolí obcí, která by se pak jen další jednoduchou změnou územních plánů mohla otevřít velkoplošné výstavbě.

Ohrožená krásná krajina nad Čeňkovou pilou, na Filipově Huti, v Novém Údolí či u Modravy jsou jen příklady, které ukazujeme na hnutiduha.cz. Ve skutečnosti se ale machinace s pozemky a zonací v návrhu zákona týkají mnoha dalších známých míst: Kvildy, Borové Lady, Jeleních vrchů, Strážného a dalších míst. Nejrozsáhlejší mají být nové zábory okolo Srní a Českých Žlebů. Tady jako příklad mapa rozšiřování třetí zóny kolem Stožce:

Dohromady chce návrh v národním parku nově vyčlenit parcely, které by stačily zhruba pro 7700 nových domů. Přehled problematických rozšíření třetí zóny podle senátorského návrhu zákona o NP Šumava včetně map najdete na hnutiduha.cz 

Ke stavbám je sice nutný souhlas Správy NP a CHKO Šumava, ale ten je odvislý od personálního obsazení vedení správy parku včetně pozice vedoucího odboru státní správy. V praxi docházelo k tomu, že správa parku vydávala souhlasná stanoviska i ke stavbám významně narušujícím ráz krajiny národního parku — podívejte se třeba na apartmánové sídliště v Borové Ladě.

Největší překvapení nás čekalo, když jsme se v katastru nemovitostí podívali, kdo vlastní pozemky, jež zákon přeřadí do stavební zóny. Jen malé množství těchto pozemků patří drobným zemědělcům. Někteří jsou zděšeni z toho, že jejich louky by mohla obklopit zástavba. Ale mnohem více už nyní vlastní spekulanti s pozemky, různé realitní, developerské a jiné stavební firmy.

Kdo tedy? Řada dotyčných parcel kolem Kvildy, Stožce, Srní, Nového Údolí, Strážného a Českých Žlebů patří Františku Taliánovi, kontroverznímu podnikateli, který si nechává říkat Král Šumavy — a který je poradcem předkladatele zákona, senátora Tomáše Jirsy. Majitelem celé stráně nad Modravou je uhlobaron Zdeněk Bakala. U Stožce vlastní pozemky firma Silvanus s.r.o., jejímž majitelem je Jiří Vlach, který byl v devadesátých letech místopředsedou ODS, později prvním náměstkem jihočeského hejtmana.

Mnoho pozemků u Českých Žlebů, Stožce a Strážného patří prachatické realitní kanceláři Nemo. Velké pozemky v Borové Ladě vlastní českobudějovický podnikatel v realitách a ubytovací činnosti Gerald Arthur Konstantin, na Srní developerská společnost Eurobuild s.r.o či firma Stavus a.s., na Kvildě provozovatel apartmánů Václav Kotal.

Řadu pozemků mají nakoupeno právníci - na Modravě například pražští advokáti JUDr. Petr Novotný a JUDr. Monika Novotná z firmy Rödl & Partner, která poskytuje obci Modrava právní služby, rozsáhlé pozemky u Českých Žlebů patří strakonickému advokátovi JUDr. Jiřímu Šmrhovi. Pročpak třeba stavební firmy dopředu skupovaly zemědělské pozemky ve druhé zóně národního parku?

Druhá významná část pozemků nově navržených do třetí zóny je ve vlastnictví státu ve správě Státního pozemkového úřadu nebo Správy NP Šumava. U pozemků ve správě Státního pozemkového úřadu znamená převod z druhé do třetí zóny národního parku odblokování možnosti vyvedení těchto pozemků z majetku státu. Zákon o Státním pozemkovém úřadu tomu totiž brání pouze v prvních a druhých zónách národních parků.

Před rozprodejem ale nejsou chráněny ani státní pozemky ve třetích zónách ve správě národního parku. V případě, že je ředitel správy parku prohlásí za majetek nepotřebný k ochraně přírody, může je se souhlasem ministerstva životního prostředí prodat.

Nebýt loňského pádu vlády, kdo ví, zda by se tak i nestalo: návrh na rozšíření třetích zón v okolí obcí byl totiž vypracován v době, kdy ministrem životního prostředí byl Tomáš Chalupa a ředitelem parku jím jmenovaný člen jihočeské regionální rady ODS Jiří Mánek. A právě Jiří Mánek spolu s bývalou starostkou Stožce Zdeňkou Lelkovou nové vymezení třetí zóny dojednali.

Návrh zákona dále přímo umožňuje vyvedení pozemků z majetku státu v zastavěném území přímým převodem na obce. Je jisté, že u některých pozemků to dává smysl. Ale u kterých pozemků je to důvodné a u kterých jsou obce jen dočasným vlastníkem a vzápětí je prodají jako stavební parcelu? Nikde v důvodové zprávě není řečeno, jakých parcel nebo v jaké hodnotě by se stát měl vzdát. Když v minulosti obce na Šumavě dostaly zdarma státní půdu, obratem ji rozprodaly.

Pro jistotu senátorský návrh umožňuje stavět i ve větší části druhé zóny. Konkrétně na 65 % plochy národního parku totiž půjde umisťovat stavby „v souladu s územně plánovací dokumentací” nebo stavby „sloužící...[mj.] turistice, sportu...pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku”.

Jenomže „posláním národního parku“ má být podle prvního paragrafu mimo jiné jeho využívání právě k rekreaci a turistice a vágní podpora „udržitelného rozvoje územně samosprávných celků“ — a protože nikde v zákoně není řečeno, co znamená „udržitelný“, půjde tu stavět prakticky cokoli.

Senátorský nájezd na pozemky ale nemá kořeny a podporu pouze v ODS. K jeho schválení stále ještě vyzývá poslance hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) a senátor Jan Veleba (SPOZ) za něj oroduje u Miloše Zemana, přičemž se nikterak netají tím, že mu jde o dřevozpracující průmysl. Jiní jeho protagonisté už nicméně hledají náhradní řešení.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) převzal záštitu nad seminářem, jehož téma je také „zmenšení rozlohy NP Šumava jako politická alternativa v čase neprůchodnosti žádného návrhu zákona o NP Šumava“. A nejen to — zaplatil jej z krajských peněz. Prostě jedna rodina.

Dodám ještě, že senátorský návrh zákona prakticky nedává prostor divoké přírodě. Neponechává ani píď půdy bez zásahů člověka. Přitom právě umožnit nerušený vývoj přírody na větším území je hlavním cílem, posláním a smyslem zřizování národních parků.

Senátní návrh sice počítá s 26 % první zóny, ve které je cílem ochrany „umožnit trvale udržitelný přirozený vývoj těchto území bez přímých zásahů člověka“. Pomiňme úvahy o tom, co se ve fantazii tvůrců takového paragrafu skrývá pod novým termínem „trvale udržitelný přirozený vývoj“. Nicméně následující věta „Přípustné jsou … zásahy člověka, které vedou k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů nebo k naplnění poslání národního parku“ naději na nerušený vývoj přírodních ekosystémů zcela bourá.

Bude záležet opět jen na řediteli národního parku či ministrovi, o jakém zásahu prohlásí, že podporuje samořídící funkce ekosystémů. Mnozí ještě dobře pamatují výroky jednoho z bývalých tiskových mluvčích parku, když přesvědčoval veřejnost, že asanačními zásahy proti kůrovci (rozuměj kácením napadených stromů) se startují přírodní procesy, které má národní park chránit. A jiné zásahy do první zóny jsou zase podmíněny jejich souladem s posláním národního parku.

Jak jsem již zmínil výše, podle úvodního ustanovení je ovšem posláním národního parku „rovněž umožnit jeho využívání k … rekreaci a turistice, jakož i k podpoře udržitelného rozvoje územně samosprávných celků“. A aby toho nebylo málo — osmý paragraf nařizuje umožnit i v první zóně národního parku lov zvěře. Ukázky míst, kde by mohli do divoké přírody nastoupit těžaři, si můžete prohlédnout na hnutiduha.cz. 

Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona. Doufejme, že poslanci budou soudnější a senátní zákon smetou bezodkladně ze stolu. Současný zákon o ochraně přírody poskytuje šumavské přírodě dobrou ochranu. Souhlasíme ale, že stávající pravidla je potřeba zpřesnit, aby je nikdo nemohl obcházet či dezinterpretovat, jak se to dosud dělo.

Za logický považujeme přístup ministerstva životního prostředí, které to chce učinit novelou zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby byla stejná pro všechny národní parky. Pouze v detailech, kde je třeba různých přístupů, by byly odlišnosti zakotveny v tzv. bližších ochranných podmínkách pro každý národní park. Ovšem konečný výsledek práce ministerstva zatím nemáme.

Nebude-li kvalitní, dáme poslancům k dispozici návrh Hnutí DUHA a vědců, který zajistí jak ochranu na divoké přírody tam, kde se dochovala přírodně cenná území, tak prosperitu místních obcí i ochranu krajiny před další zástavbou.