„Kauza" výběru českého zástupce či zástupkyně na post eurokomisaře či eurokomisařky začíná v médiích nabírat až téměř hysterických rozměrů. Včera bylo pozdě, neschopností vlády nám hrozí blamáž, další ostuda České republiky! Pěkné téma pro letní okurkovou sezónu, navíc pikantní vnitrokoaliční spor.

↗

Výběr eurokomisaře není kupodivu primárně české téma, je to téma především evropské. Z této perspektivy je nárok sociální demokracie na místo eurokomisaře zcela přirozený a koaliční partneři by ho měli respektovat. Foto Vlasta Juříček, flickr.com

Chtěla bych poněkud zchladit vášně. Tak zaprvé. Ve stejné situaci jako Česka republika je zhruba polovina zemí EU. Není důvod k panice.

Zadruhé. Výběr jména samozřejmě souvisí s výběrem oblastí, tak zvaného portfolia, kterým se bude daný eurokomisař či eurokomisařka zabývat. Člověk, kterému je jedno, co bude dělat, sice může překypovat sebevědomím, ale právě zde může hrozit ona blamáž. Důraz na portfolio je proto zcela namístě.

Zatřetí. Komise není technický, ale politický orgán, do něhož své zástupce vysílají politické vlády členských zemí. Volání po nadstranickém odborníkovi je proto falešná karta.

Je třeba, aby byl kandidát či kandidátka politicky čitelný, aby bylo jasné politické rozložení sil na úrovni celé EU. A zde jsou hlavními politickými hráči evropští lidovci a sociální demokraté. ČSSD proto zcela legitimně trvá na svém kandidátovi.