Telička eurokomisařem nebude. Česká republika ale s výběrem zaspala

Nápad nominovat jako eurokomisaře za Českou republiku Pavla Teličku byl od počátku úplný omyl. Ale fakt, že se jeho jméno tak dlouho udrželo v debatě, blokuje jakékoli rozumnější řešení. Na své otálení Česká republika doplatí.

Vr_a

Vratislav Dostál

09.07.2014 15:40


Spoluautor: Jakub Patočka

Babi_

Jaký šel, takového potkal. Foto Vratislav Dostál, DR

Česká republika chvályhodně změnila rétoriku vůči Evropské unii, nová vláda se sympaticky snaží po éře protiunijních vlád napravovat dojem. Dobrou příležitost k tomu ale právě promarnila.

Od každé země Evropské unie se po volbách do Evropského parlamentu očekává, že navrhne svého kandidáta do komise. Jeho zvolení není ničím automatickým, do procedury v čím dál větší míře vstupuje Evropský parlament. Česká republika by měla dnes mít své jméno jasné.

Fakt, že ho nemá, je projevem obtížných poměrů v koalici, ale také dalším dokladem politické nekompetence či neodpovědnosti Andreje Babiše. Česká republika za svou neschopnost shodnout se na vhodném jméně platí možností získat nějaké rozumnější portfolio, a za spekulace, že by mohla zkusit navrhnout neprůchodného lobistu, jistě i svou pověstí.

Babišův Telička, Teličkův Babiš
Andrej Babiš je v politice úkaz. Jako majitel Agrofertu a vydavatelství Mafra a Rádia Impuls, ministr financí a suverénní vládce politického hnutí ANO spojuje ve své osobě úlohy, jejichž slučování je ve funkční demokratické společnosti nemyslitelné. Jeho neschopnost porozumět tomu, co znamená pojem střet zájmů, se projevuje i v tom, jakými lidmi se obklopuje.

Vzorovým příkladem byl lídr kandidátky do Evropského parlamentu Pavel Telička, kterého Babiš zamýšlel v případě výraznějšího úspěchu politického hnutí ANO prosadit jako kandidáta České republiky na eurokomisaře. Pavel Telička a Andrej Babiš se ve svém pojetí „střetu zájmů“ evidentně shodují.

Pavel Telička byl kariérní diplomat a po vstupu České republiky do EU se stal velvyslancem a vedoucím stálé mise České republiky při Evropské unii. Z toho titulu se pak stal nominantem vlády Vladimíra Špidly na post českého eurokomisaře. Post vykonával půl roku. Co se změnilo, že již pro stejnou roli dnes vhodný není?

Zatímco v roce 2004 proti jeho kandidatuře protestovali pouze lidovci, tedy jeden z koaličních partnerů sociálních demokratů ve vládě Vladimíra Špidly, a to kvůli jeho komunistické minulosti, letos je otázek, jež se týkají jeho minulosti nepoměrně více. A netýkají se předlistopadové periody.

Telička totiž využil svého renomé eurokomisaře k založení lobistické praxe. Když před eurovolbami svou lobbistickou firmu BXL zavřel, její zaměstnance, své studenty a jiné bývalé kolegy přivedl na kandidátku ANO do blížících se eurovoleb přesně v duchu doktríny, podle níž se má stát řídit jako firma.

Telička pracoval například pro společnost OKD, jeho společnost BXL lobovala za zájmy ČD Cargo, půl roku byla placená za lobbing pro realizaci odsunu brněnského nádraží. Jak připomněl nedávno na serveru Aktuálně.cz James de Candole, lídr hnutí ANO v eurovolbách byl letos v březnu dosluhujícím komisařem pro dopravu Siimem Kallasem již potřetí jmenován koordinátorem evropského projektu výstavby severomořsko-baltického železničního koridoru.

„Progooglování relevantní stránky tzv. Rejstříku transparentnosti Evropské komise z února 2014 (nyní je dotyčná stránky z rejstříku odstraněna) ukázalo,“ napsal Candole, „že Telička dostával kromě svého platu eurokoordinátora projektu železničního koridoru peníze prostřednictvím své momentálně pozastavené lobbistické agentury od nejméně tří železničních přepravců – ČD Cargo, Českých Drah a AWT.“

„ČD Cargo a České Dráhy jsou majetkem státu. AWT (Advanced World Transport) je soukromý železniční freighter vlastněný investiční skupinou BXR Zdeňka Bakaly. Přepravuje černé uhlí za OKD po celé střední Evropě po tratích, jejichž výstavbu Telička pro Evropskou komisi tak pilně koordinoval,“ píše Candole.

Nebyla to jediná práce Teličky pro Bakalu. Mimo jiné byl tři roky členem dozorčí rady společnosti RPG byty, která je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v České republice a v Moravskoslezském kraji spravuje na 44 000 bytů, které původně patřily těžební společnosti OKD a které v roce 2004 koupila mateřská společnost spoluvlastněná Zdeňkem Bakalou.

Telička je zároveň od roku 2011 členem představenstva NWR, tedy společnosti, která je producentem černého uhlí. NWR těží prostřednictvím své dceřiné společnosti OKD, což je největší černouhelná těžební společnost v České republice.

V roce 2012 pracovala Teličkova BXL Consulting šest měsíců pro magistrát města Brno. Úkol zněl jasně: prosadit, aby se Brno stalo součástí transevropské železniční sítě. Jak upozornila Milena Vicenová, součástí poradenské činnosti byly i práce na kontroverzním odsunu brněnského nádraží, v němž běží primárně o zájmy developerů o cenné pozemky.

„Firmě BXL Consulting, kterou spoluvlastní Pavel Telička, jsme platili měsíční paušál 140 tisíc korun po dobu půl roku. Bývalý eurokomisař Telička má v Evropské unii výborné renomé a má také skvělé znalosti. Nikdo lepší, kdo by nás mohl zastupovat, podle mě není,“ uvedl na začátku prosince pro MF Dnes náměstek brněnského primátora Robert Kotzian z ODS, který s nápadem lobbingu přišel.

Telička zároveň pracoval jako poradce na ministerstvu dopravy. Před sněmovními volbami v roce 2010 totiž bývalý eurokomisař podpořil Věci veřejné. Za odměnu jej krátce po volbách tehdejší ministr dopravy Vít Bárta angažoval jako svého poradce.

„Já osobně nemám s panem ministrem, ani ministerstvem žádnou smlouvu. Služby jsou poskytovány společností BXL Consulting, kde jsem jeden ze společníků a pracuje na tom celý tým,“ komentoval angažmá na ministerstvu Telička pro server Aktuálně.cz. Roční smlouva BXL Consulting vyšla ministerstvo podle tehdejšího mluvčího Jakuba Ptačinského na 1 717 100 korun.

„Je to odměna, která se pohybuje na výrazně spodní hranici toho, co poskytují firmy se sídlem v Bruselu,“ vysvětlil tehdy Telička. Aby toho nebylo málo, Telička pracoval také pro podnikatelskou skupinu Zdeňka Bakaly, přepravní společnost Čechofracht, která podniká mimo jiné také právě v dopravě.

Trefně střet zájmů lídra hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu před časem komentoval místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek: „Pavel Telička toho stíhá opravdu hodně. Pro něho samotného už to nemusí být jednoduché rozlišovat, kdy zastupuje zájmy Evropské unie, kdy českého státu a kdy soukromé společnosti, pro kterou pracuje“.

Bruselská organizace Corporate Europe Observatory monitorující nelegitimní vliv korporací na tvorbu rozhodnutí Evropské unie podala na Teličkovu firmu BXL Consulting formální stížnost kvůli tomu, že Telička organizoval „dialogy“ mezi představiteli Komise a zástupci British American Tobacco pod hlavičkou programu korporátní sociální odpovědnosti tabákové korporace.

BXL nevykázalo financování těchto aktivit, přestože jednoznačně poskytovaly tabákové korporaci mimořádnou příležitost k lobingu. Je krutou ironií vzhledem k jeho aktivitám pro tabákový průmysl, že Telička byl eurokomisařem s portfoliem „zdraví a ochrana spotřebitele“.

Zbude na nás kvůli eskapádě s Teličkou rybolov?
Naštěstí voliči v evropských volbách nevybavili ANO, snad i kvůli postavě lídra, mandátem, který by Babišově straně umožňoval si nějak vehementně pozici eurokomisaře nárokovat. A tak koaliční strany zatím marně hledají shodu.

Rozhodnout o příštím českém eurokomisaři by měly až v první polovině srpna. Přitom už příští týden proběhne neformální jednání Evropské rady, na které by měl premiér Bohuslav Sobotka představit jméno kandidáta České republiky na eurokomisaře a portfolio, jež pro něj vládní kabinet žádá.

„V těchto dnech měl premiér obvolávat přední evropské politiky s představou o českém eurokomisaři. A taky o portfoliu, které pro něj žádá. Vláda bude na začátku srpna honit ujíždějící vlak, dopadnout to může tak, že dostaneme okrajovou agendu, například rybolov,“ uvedl pro Deník Referendum zdroj dobře obeznámený s poměry v Evropské unii.

O jméně nového českého eurokomisaře rozhodnou lídři koaličních stran, konkrétně K9. Poté jeho jméno schválí vláda. Strany vládní koalice naposledy o věci jednali minulou středu, jednání ale odložili.

Sociální demokraté už dříve oznámili, že navrhují bývalého ministra financí Pavla Mertlíka, kandidátem hnutí ANO formálně stále zůstává Pavel Telička. Lidovci původně navrhovali Zuzanu Roithovou, ta ale ve středu dopoledne na tiskové konferenci oznámila, že se nominace vzdává.

Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky musí být totiž jméno nového eurokomisaře kompromisem, na který přistoupí všechny koaliční formace. „Neumím si představit, že by v tomto případě dvě strany přehlasovaly třetí,“ uvedl Jurečka v rozhovoru pro Deník Referendum.

Právě proto podle něj lidovci minulý týden přišli s nominací bruselského úředníka Petra Blížkovského, který působí v Evropské radě jako ředitel pro zemědělské otázky a patří k nejvýše postaveným Čechům v orgánech EU.

„Petr Blížkovský podle mého názoru převyšuje svou odborností všechny stranické kandidáty a práci eurokomisaře je schopen okamžitě plně vykonávat. Není spojen s žádnou stranou, má tedy šanci být kompromisním kandidátem vlády a nejlepší volbou pro Českou republiku,“ tvrdí místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová.

Týdeník Respekt mezitím přišel s informací, podle které sice navenek sociální demokraté i hnutí ANO trvají na svých původních nominacích, v zákulisí se prý ale již rozbíhají jednání o Martinu Povejšilovi, novém kandidátovi Andreje Babiše. „Tah Povejšilem je přitom ze strany ANO chytrý kalkul,“ napsal Ondřej Kundra.

Jedná se podle něj o jednoho z nejzkušenějších českých diplomatů. Povejšil byl v minulosti politickým ředitelem ministerstva zahraničí či velvyslancem při NATO a nyní totéž vykonává při Evropské unii.

Oficiálně ale ANO trvá na Teličkovi podobně jako ČSSD na Mertlíkovi. Podle Jurečky je nicméně vyloučené, že by se eurokomisařem nakonec stal právě Telička. „Jako bývalý lobbyista je pro KDU-ČSL naprosto nepřijatelný, neumím si představit, že bychom pro něj hlasovali,“ uvedl Jurečka v rozhovoru pro Deník Referendum.

Telička by navíc s největší pravděpodobností neměl šanci obstát před Evropským parlamentem. Jeho vliv stoupá a velká většina jeho členů má o politické kultuře a střetu zájmů zcela jiné představy než politické hnutí Andreje Babiše. Případná nominace Teličky by tak s největší pravděpodobností skončila pro Českou republiku blamáží.

Ne že by to neslavného hrdinu celé lapálie vzrušovalo. Před několika dny v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že koaliční jednání o příštím českém eurokomisaři budou ještě poměrně dlouhá. „Není důvod pospíchat na úkor výsledku,“ prohlásil.

Nemá pravdu. Faktem je, že korporace mají své zájmy v každém z evropských portfolií a Telička by jistě snadno našel řeč i s velkovýrobci sardinek, ale Česká republika se blamuje, jak tím, že své jméno ještě nemá, tak tím, že ve hře stále zůstává i Telička.

Druhou možností je, že Andreji Babišovi je nakonec úplně jedno, kdo v Bruselu skončí. A zdržovací taktikou chce pouze Sobotku přivést do úzkých a vyměnit pak eurokomisaře za ústupky v domácí politice. Tomu by ostatně nasvědčovaly i okolnosti, proč se vlastně vláda k výběru společného kandidáta prozatím nedostala.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.