Rok sporů o kubánské doktory

V reakci na loňské protesty začala brazilská vláda zvát do země lékaře zahraničí. Většina jich přijela z Kuby. Dosud odvádějí znamenitou práci zvláště ve vyloučených lokalitách. Jejích působení ale vzbuzuje i jisté kontroverze.

Za několik dní to bude rok od chvíle, kdy brazilská prezidentka Dilma Rousseffová vyhlásila zavedení programu Mais Médicos (tedy „Více lékařů“), který vznikl částečně kvůli dlouhodobě zoufalé situaci ve zdravotnictví, částečně jako rychlá reakce na největší protesty od pádu diktatury. Mezi protestními hesly totiž zněl jasně formulovaný požadavek za vzdělání a zdravotní péči pro všechny. Nový federální program měl bojovat s notoricky známou nedostupností základní péče především ve venkovských a sociálně vyloučených oblastech. Spočívá v přilákání lékařů ze zemí s vyšším než brazilským podílem lékařů na tisíc obyvatel (v Brazílii je to 1,8, v České republice asi dvojnásobek), kteří mají být při platu deset tisíc realů (něco přes 90 tisíc korun) k dispozici v lokalitě podle momentální potřeby. Uchazeč musí projít tříměsíční zkušební dobou na univerzitě, po přijetí pracuje 40 hodin týdně v maximálně dvou za sebou jdoucích tříletých obdobích.

Kubánští lékaři na brazilském letišti. Foto archiv The Rio Times

Program od svého počátku rozděluje společnost a vyvolává vášně. Nejhlasitějšími kritiky jsou odborové svazy brazilských lékařů, podle kterých se jedná o opatření neřešící skutečné problémy: tedy nákladnost a těžkou dostupnost lékařského vzdělání pro brazilské studenty a nedostatek motivace pro absolventy strávit svůj produktivní život v těch okrajových oblastech. Kontroverze ovšem vzbuzuje především jiný aspekt: ze zhruba čtrnácti tisíc lékařů, kteří v rámci Mais Médicos do Brazílie za rok přijeli, je jedenáct tisíc z Kuby. A ti působí za jiných podmínek než zájemci z ostatních zemí.

Podle mezistátní dohody mezi Kubou a Brazílií si sama kubánská vláda určuje platové podmínky svých lékařů; měsíčně tak dostávají jenom asi osm tisíc korun, dalších dvanáct tisíc měsíčně je jim zpětně vyplaceno po návratu domů. Zbytek si nechává pro sebe kubánská vláda. Právě kvůli těmto podmínkám jsou v brazilských médiích Kubánci často označováni za otroky. Transparenty a výkřiky o otroctví přivítali první lékaře také demonstranti z řad studentů a zdravotnických odborů. Už minulý rok navíc první kubánští lékaři požádali v Brazílii o udělení azylu. Kuba je v rámci společenské debaty v Brazílii polarizující téma, kdy se velká část společnosti staví proti zjevnému porušování lidských práv na ostrově, zatímco druhá část v čele se současnou vládou zdůrazňuje postupná zlepšení a účastní se obřích investičních projektů. Opoziční poslanec z první skupiny, Ronaldo Caiado, už podal návrh zákona na zjednodušení azylového řízení pro účastníky mezinárodních programů, jasně mířící právě na kubánské „dezertéry“. Vláda se naopak snaží vyjednat změnu mezistátní dohody s Kubou, která je však zaštítěna Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO) a kubánští doktoři podle dohody na stejné bázi působí všude po světě.

Zatímco odpůrci programu zdůrazňují špatné zaměření celého plánu a navíc využívání novodobých otroků z Kuby, proponenti zdůrazňují domácí rozměr. Brazílie trpí mimořádnou nerovností, co se týká dostupnosti zdravotní péče. Podle oficiálních odhadů zemi chybí asi 160 tisíc lékařů a nejhorší situace je v chudých státech a odlehlých oblastech. Například ve státu Rio de Janeiro je na osobu téměř čtyřikrát víc lékařů než v amazonském státu Acre; uvnitř jednotlivých států nebo dokonce městských aglomerací je to ještě horší. Ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data ročního fungování programu Mais Médicos a i kritici musí uznat, že jsou poměrně působivá. Počet návštěv u lékaře se v průměru zvedl o třetinu, v některých státech (např. Rio Grande do Sul) ovšem o více než sto procent. Dostupnost péče se o desítky procent zvýšila u lidí se srdečními vadami nebo u diabetiků, nejdůležitější je však nárůst okamžité péče; brazilské zdravotnictví mimo jiné dlouhodobě trpí hodiny trvajícím čekáním na ošetření, které mnohdy vyústí ve smrt pacienta. A hlavním výhercem jsou sociálně vyloučené oblasti a dlouhodobě zanedbávané oblasti s indigenní populací, kde pořád vládne rekordní kojenecká úmrtnost a nejbližší lékař se často nachází v desítky kilometrů vzdáleném městě.

Brazílie tak nahlíží na blížící se roční „výročí“ jednoho z prvních konkrétních plánů na zlepšení celonárodního zdravotnictví ze dvou diametrálně odlišných úhlů. A brazilští voliči si brzy před volbami musí pokládat otázku, jestli je program Mais Médicos realizací toho, po čem na demonstracích a protestech volali.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 28.Června 2014, 13:44:39

Hlavním výhercem nejsou chudí. Hlavním výhercem je establishment, který by strašně rád zajistil péči, strašně nerad za to ovšem platí. Což má společné s naším establishmentem, od Klause, přes Topola, Nečase, až ke Špidlovi a Němečkovi.

484986_4526130479194_2091422123_n

František Kalenda - Praha

Souhlasím Pondělí, 30.Června 2014, 07:43:49

I tak na to jistě můžete nahlížet. Ovšem problém Brazílie nejsou jen finance a obecná neochota investovat do veřejného zdraví (což je určitě pravda), ale také jednoduše geografické rozložení a absolutní separace některých oblastí. A pak je tu otázka sociální, kdy se ve velkém uplácí ve veřejném zdravotnictví a zároveň fungují špičkové soukromé kliniky jen pro "zvané", resp. opravdu movité.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 30.Června 2014, 13:08:3

I tak na to jistě MŮŽETE nahlížet.............

.........protože ta představa, že i lékař je člověk, dokonce se stejnými lidskými právy, jako kterýkoli jiný, vč. práva na odměnu za práci, nároku s prací seknout, když se mu podmínky nezdají únosné, nároku na odpočinek a lidskou pracovní dobu - nezdomácněla zatím ani v levicových kruzích.

484986_4526130479194_2091422123_n

František Kalenda - Praha

To bych si nikdy nedovolil zpochybnit. Pondělí, 30.Června 2014, 16:35:40

Právě naopak. Pokusil jsem se spíš upozornit na problémy v systému a dva různé úhly pohledu. Perspektivu lékařů naprosto chápu a rozumím jí; zrovna v Brazílii však zároveň nemůžete přehlížet, za jakých podmínek (tj. mnohem horších) pracuje drtivá většina obyvatel. Ale stát má samozřejmě povinnost zajistit svým lékařům důstojné, lidské podmínky a zároveň se postarat o odlehlé nebo sociálně vyloučené oblasti.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 30.Června 2014, 23:04:17

Když on dovoz stávkokazů v kterémkoli oboru přeneseně ty špatné pracovní podmínky i drtivé většiny obyvatel - ještě zhorší.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.