Podnikání z červené perspektivy

Levice se tradičně věnuje zaměstnancům. Kategorii lidí práce ale nelze zužovat pouze na ně. Zejména malí podnikatelé a živnostníčci jsou neméně vykořisťovaní jako zaměstnanci. Není důvod, proč by pravice měla mít monopol na zájmy podnikatelů.

Podnikání je praktická činnost a soukromá hospodářská iniciativa může přinášet podněty v různých společenských systémech. Samotní podnikatelé pak mohou být zastánci různých světonázorových východisek, jsou-li vstřícná jejich zájmům. A tak není důvod, proč by pravice měla mít monopol na zájmy podnikatelů.

Podnikatel je důležitý pro kvalitu hospodářského života v zemi, stojí na něm určitá infrastruktura v regionech a ti, kteří zaměstnávají další lidi, jsou důležití i pro boj s nezaměstnaností. Také je třeba si uvědomit, že v krizích ubývá živnostníků, protože jsou poklesem poptávky zasaženi jako první. Jsou tedy indikátorem zdraví ekonomiky.

Pohled na podnikání z červené perspektivy má dnes už přirozenou sociální základnu. Mezi členy KSČM je cca dva tisíce podnikajících osob a mezi voliči jich bude mnohem více. Pro mnohé lidi, kteří ztratili zaměstnání, je alternativa vlastního podnikání nadějí jak se uživit. Není proto důvod pro překvapení, že se podnikatelskému stavu pozitivně věnujeme jak ve sjezdových dokumentech, tak v praktické politice.

Levice se samozřejmě tradičně věnuje kategorii zaměstnanecké. Kategorii lidí práce ale nelze zužovat jen na kategorii námezdně pracujících. Nelze podceňovat ani úsilí soukromých podnikatelských osob a svoboda podnikání patří mezi svobody, které je třeba respektovat. Bylo zásadní politickou chybou, když v minulém režimu překročil rozsah a způsob znárodňování sliby, které KSČ v roce 1946 dala občanům.


Některé příliš razantní kroky mohou mít na malé podnikatele likvidační dopad, takže by skončili na úřadech práce. Foto Pavel Smrž, Mediafax

Zejména malí podnikatelé a živnostníčci jsou neméně vykořisťovaní jako zaměstnanci. Bylo by absurdní a velmi nešťastné stavět tyto dvě kategorie lidí práce v politice proti sobě. Rozhodně nejsou hlavním viníkem rozpočtové nerovnováhy a nelze je proto paušálně cejchovat jako parazity a hledat zde hlavní rezervoár pro dobývání dodatečného inkasa příjmů státu.

Stabilní a motivační podnikatelské prostředí, rovnost přístupu k zakázkám a k financování a podpora konkurenceschopnosti jsou témata, která musí zajímat i levici. Zjednodušit a racionalizovat pravidla je něco jiného než nepromyšleně a paušálně zasahovat do regulace tohoto segmentu. Souvisí s tím i důvěra v právo a ve veřejnou správu.

Mluví-li se dnes např. o zavedení registračních pokladen, je třeba jasně říci okruh povinných osob. On-line systém evidence plateb může pomoci při zpracování různých informací, ale zavádí také Velkého bratra do oblasti každodenního života a je otázkou, kam že ho chceme vlastně pustit. A nečekejme ani od těchto opatření nějak dramaticky zvýšený daňový výnos. Podstatné peníze unikají jinde – jde o daňovou optimalizaci a transfery zisků velkých korporací.

Do vlády brzy přijde návrh některých opatření na zvýšení efektivnosti výběru daní. Nástrojem zjednodušení berní povinnosti může být minimální daň, ale co s těmi, kteří nedosáhnou potřebných příjmů. Stejně je to se splatností faktur či s přenášením břemene daňové povinnosti. V nastavení daňových paušálů je třeba umět diferencovat – zemědělci a řemeslníci jsou jiná kategorie než např. exekutoři, notáři či projektanti.

Některé příliš razantní kroky mohou mít na malé podnikání likvidační dopad. A nepotřebujeme desítky tisíc podnikatelů poslat na úřady práce. Např. další snižování hranice pro plátce DPH. Nebo srovnání plateb na zdravotní a důchodové pojištění. Dnes mnozí z těch, co odvádějí minimum, nemají dostatečné zajištění. Na výrazné zvýšení však nemusí mít dost zdrojů.

Zájem o podnikání se samozřejmě neváže jen na tradiční soukromé hospodaření. Komunitní, municipální, zaměstnanecké či družstevní hospodaření k zájmu o podnikání nepochybně patří. Ale ten zájem je lépe dávat najevo i bez obvyklé levicové abstraktní ideologizace. Řada výzev leží v oblasti podnikatelského managementu a mikroekonomie. Moderní levice tak chápe pragmatický význam plurality vlastnických forem pro hospodářský rozvoj i konkrétní seberealizaci lidí.

Zdůraznil bych přitom, že hospodaření na vlastní účet v tržně konkurenčním prostředí je především praktická činnost. A jsou tu zkušenosti i z evropských platforem s praktickou vazbou na zmíněné formy podnikání jako např. Euroepan Federation of Employee Share (EFES). European Confederation of Workers' Cooperatives (ECWC) či nové platformy Cooperatives Europe (CE). Tak s jejich praktickými zkušenostmi pracujme. Jak praví klasik „Hic Rhodos, hic salta

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.