Brazilci schvalují znásilnění
František KalendaStálý spolupracovník DR zabývající se Latinskou Amerikou se tentokrát zaměřil na otázku násilí na ženách. V Brazílii se stalo tématem zvláště v posledních dnech — v souvislosti s jedním kontroverzním průzkumem.
Zdá se vám titulek přehnaný? Dokonce nesmyslný? Není to náhodou. Právě takové titulky v posledních dnech kolovaly nejen na stránkách brazilského bulváru, ale i solidních médií z celého světa. Například titulek obvykle seriózní Deutsche Welle z tohoto čtvrtka hlásal: „Brazilci věří, že si oběti sexuální napadení zaslouží, zjistila studie.“ Ona studie je dílem brazilského Institutu aplikované ekonomie (IPEA), podle kterého se 58,5 procent Brazilců domnívá, že „kdyby ženy věděly, jak se chovat, docházelo by k menšímu množství znásilnění“. Celých 65 procent pak souhlasí s tvrzením, že „ženy, které nosí vyzývavé oblečení, si zaslouží být znásilněny“.
Výzkum vzbudil pobouření. Sociální sítě zaplavila vlna spoře oblečených fotografií v rámci kampaně #EuNaoMereçoSerEstuprada (nezasloužím si být znásilněna) a #NinguémMereceSerEstuprada (nikdo si nezaslouží být znásilněn); od zveřejnění závěrů výzkumu se s tímto hash tagem nechalo vyfotografovat jen na Facebooku na deset tisíc žen a skupina pod tímto názvem získala víc než šedesát tisíc fanoušků. Vyjádřili se nejen zástupci neziskových organizací, ale také samotná prezidentka Brazílie Dilma Rousseffová, podle níž má „brazilská společnost ještě hodně co dohánět v boji s násilím na ženách“. Aby politická scéna dokázala, že bere tento boj vážně, měly se kvůli výsledku průzkumu sejít hned dvě senátní komise, kde měla vystoupit mimo jiné právě autorka facebookové a twitterové kampaně, novinářka Nana Queirozová.
Kdo staví na odiv své bohatství, říká si o to být okraden. Soudy by to měly vzít v úvahu a zacházet s těmi, kdo okradli okázalé boháče, patřičně shovívavě. Nejlépe konstatovat, že on jim tu almužnu vlastně dal dobrovolně.
To je velmi zajímavá formulace. Myslím, že kdyby ženy věděly, jak se chovat, například kam to hovado praštit, kde nosit pepřový sprej atd., tak by docházelo k menšímu množství znásilnění, minimálně těch dokonaných. Sice by to nebyl moc velký pokles, vzhledem k tomu, kolik se jich stane za zavřenými dveřmi, ale pokles by to byl, na kvantitu se nikdo neptal. Já jako až přehnaně logický člověk bych na takhle formulovanou otázku asi taky odpověděl ano.
Zrovna o něm píše A2 http://www.advojka.cz/archiv/2014/7 a dělá reklamu škole Ivana Rzounka, ke které patří jedna moje spolužačka z francouzštiny.
Nicméně nejvíc by, myslím, znásilnění ubylo, kdybychom věděli jak se chovat my, muži.
«Celých 65 procent pak souhlasí s tvrzením, že „ženy, které nosí vyzývavé oblečení, si zaslouží být znásilněny“.»
U této otázky přiznala agentura chybný součet odpovědí, na toto tvrzení reaguje fotografická kampaň.
Článek jednak upozorňuje na mediální reakci, která z jediného bodu jediného průzkumu veřejného mínění, navíc, jak se ukázalo, chybného, hned udělala zprávu, že Brazilci schvalují znásilnění, jednak se zabývá otázkou, zda nás odhalení chyby v onom průzkumu může uklidnit, případně jak by takový průzkum, provedený a vyhodnocený správně, asi dopadl u nás. Komentovat článek mě přiměly některé reakce, které jsem zahlédl na Facebooku. Jako že neschvaluji znásilnění, ale ženy by skutečně měly vědět jak se chovat a neříkat si o to. Ony reakce dávají za pravdu Františku Kalendovi:
«Každé procento je příliš mnoho a společnost by měla dávat jasně najevo, že tento styl myšlení není přijatelný. Přestože reaguje na nesprávné výsledky, má kampaň #EuNaoMereçoSerEstuprada obrovský význam.»