Svědomí a blaho lidu
Zdeněk VyšohlídZdeněk Vyšohlíd varuje před tím, když se nějaký politik prohlášuje za představitele zájmů lidu či národa, v takovém případě může hrozit, že zájmy lidu bude odůvodňovat kdejaké nekalosti.
Znakem pokleslé úrovně komunikace a argumentace je tzv. „chytání za slovo“. „Když ti scházejí argumenty, chytej soupeře za slovo.“ To je poučka pokleslé rétoriky. Vyrvi slovo z kontextu — a utluč jím protivníka. Nedávno demonstrovala ODS svou ideovou vyprahlost tím, že se chytila slova „parazitovat“ a učinila je hlavním tématem. „Úspěšně“ tím odvedla pozornost od věci, o kterou skutečně běželo (a kterou se současná moc výkonná musí i hodlá vážně zabývat).
S podobným nešvarem se dnes setkáváme nejen v politice, ale i v žurnalistice. Jsme svědky boje proti státním zástupcům. Žalobci prý zasahují do politiky, volají někteří politici. Pak je třeba se ptát, co rozumějí politikou. Rozumějí politikou také zločin na půdě Parlamentu? Není-li stíhatelný, není zločinem? Cožpak se státní zástupci pletou do politiky, když stíhají to, co je v rozporu s literou zákona?
Jeden z nejvyšších státních zástupců se vyslovil upřímně a zodpovědně, že causa Nečas přináší „zásadní otázky celospolečenského významu“. Doložil to ústavně korektním slovníkem, když připomněl, že se „poslanci mají řídit svým nejlepším vědomím a svědomím a mandát vykonávat v zájmu všeho lidu“ a ne se zřetelem ke svým „osobním výhodám“, kšeftům či cílům.
2. O Bohu se zminuje Preambule bavorské ústavy z r. 1946. Bavoři jsou sice převážně katolíci, ale na "katolického Boha" se katolíci na jihu Německa neodvolávají. Podobně se ani evangelíci na severu nemohou odvolávat na "Boha evangelického"! Důvodem je, že theologii nechápou jako vědu o Bohu, ale o vztahu člověka k Bohu.
3. V jisté souvislosti se katolík B. Posselt upozornil, že v monoteistických náboženstvích se v modlitbách obracejí Židi, muslimové i křesťani k jednomu, a tudíž témuž Bohu. - Blíže se k tomu nechci vyjadřovat.
2) Co se "vyšší autority" týče, jsem toho názoru, že v republikánském zřízení není nezbytné ba ani žádoucí, aby tato byla představována metaforou Boha. Pak by totiž ateisté mohli být nahlíženi jako občané, jejichž rozum a svědomí jsou jaksi na "nižší úrovni" nežli rozum a svědomí "věřících". Neupírám Bavorům ani nikomu jinému právo dívat se na věci jinak. Ale i v Bavorsku a jinde žijí ateisté. - Blíže se k tomu nechci vyjadřovat.
Z demokratického provozu nelze vyřadit ani nevěřící, ani věřící. Ani ty, co se oddali či zaprodali Bohu, ani ty, co se oddali či zaprodali pětiletkám.
Ostatně: snad nejrozsáhlejší diskuse v DR se v poslední době týkala víry, zvl. v souvislosti s články pí Hájkové.
Máme snad tabuizovat sousloví „zájem lidu“? Zájmy lidí (z menšin nebo z „nižších pater“) přece nejsou irelevantní! A rétorika, pouhé jazykové vyjádření přece není tím podstatným.
A navíc to NENÍ téma tohoto článku, jenom první replika k tomu tak trochu svádí.
Článek je o neúctě k právu, a HLAVNĚ o mizející slušnosti.
Nikdo z novinářů se valně nepodivoval Topolánkovým vztyčeným prostředníčkům.
Útoky na státní zástupce, kteří "nepochopili", že mají pronásledovat Ratha, ale ne už Nečase, jsou škodlivé mj. tím, že upevňují beztak silnou nedůvěru k justici v naší zemi. Nemálo k tomu příïspěl i Václav Klaus svou tvrdošíjnou arogancí,
Když zavřou Ratha, není to zpolitizování, když zavřou někoho z tzv. pravice, pak ano.