Skupina poslanců napříč politickými stranami předložila novelu zákonů, které by měly zabránit zneužívání tísně dlužníků a prohlubování jejich problémů. Jde o změny předložené již v minulém funkčním období, které nemohly být kvůli rozpuštění dolní komory projednány.

„ Nijak nezpochybňujeme, že dluhy se musí platit a je potřeba je důsledně vymáhat. Není ale možné, aby si z problémů dlužníků, a to nejenom z řad sociálně potřebných občanů a seniorů, dělaly zlatý důl některé advokátní kanceláře a nepoctivé úvěrové společnosti,“ upozornila zástupkyně předkladatelů Helena Langšádlová z TOP 09.

Také podle Jana Bartoška z KDU-ČSL by měl být smyslem exekucí návrat dlužné částky, nikoli byznys pro advokáty a exekutory. „Stanovení jasných pravidel v exekucích znamená, že si nebudeme vyrábět klienty do sociálního systému, který v tomto důsledku stojí daňové poplatníky další prostředky,“ zdůraznil místopředseda Poslanecké sněmovny.

Jde především o tzv. bagatelní pohledávky, jejichž řešení nebývá složité a nevyžaduje žádné náročné úkony. Jedná se například o nezaplacené jízdné v hromadné dopravě nebo o neuhrazené úroky z prodlení při pozdním zaplacení faktury za elektřinu či plyn.

„Zde dochází k umělému navyšování nákladů jejich dělením, uplatňováním dílčích sankcí apod. Česká justice je zahlcena tímto typem zdánlivých sporů. To vede k poklesu vymahatelnosti práva, což prohlubuje nedůvěru ve spravedlnost,“ uvedl další z argumentů pro změnu zákona Jan Chvojka z ČSSD.

Za dluh ve výši 1020 korun zaplatí totiž občan průměrně 15500 korun, přičemž náklady na advokáta v nalézacím řízení tvoří 4700 korun a advokáta v exekučním řízení téměř 2000 korun. „Známe také případy, kdy občanka sice zaplatila celou pokutu jistého dopravního podniku, ale nezaplatila desetikorunu za přepravu, k čemuž ji podnik nevyzval. Nakonec musela zaplatit sedmnáct tisíc korun, kdy odměny advokátů činily přes 8000 korun,“ řekl Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni.

Návrh vytváří právní režim, kdy soud bude přiznávat náklady řízení, pouze pokud k tomu sezná důvod. Nahradit by měl současný stav, kdy platí princip opačný, jenž se ovšem v praxi neosvědčuje. „Budeme moci ulehčit těžký osud statisícům drobných dlužníků, a přitom notoričtí neplatiči a podvodníci budou moci být nadále potrestáni,“ dodal poslanec Marek Benda z ODS.

Návrh zároveň přiznává úspěšnému účastníkovi řízení v bagatelních sporech nárok na paušální náhradu tzv. hotových výdajů, a to i tehdy, pokud účastník jedná v řízení sám bez zástupce, i když je zastoupen obecným zmocněncem nebo třeba svým zaměstnancem.

„Novelu vnímáme jako pokus navrátit vymáhací řízení ke kořenům, tedy k jeho základnímu účelu, kterým je uspokojení pohledávky věřitele beztoho, aby byl dlužník zatížen neadekvátním, často i několikanásobným, nárůstem dlužné částky právě o částky náhrady nákladů řízení,“uvedl Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.