Chci přispět X

Činohra v Ústí

Činoherní divadlo v Ústí by mohlo obdělávat nekonečně různorodé pole, mohlo by také působit sociálně i pedagogicky. Jen kdyby k tomu dostalo podporu, prostředky a prostory.

Chtělo by se mi psát o jiném, ale nelze jinak, než napsat o Činoherním studiu v Ústí nad Labem. To vyhlásilo počínajíc 1. únorem přerušení činnosti, protože na její pokračování nemá. Vyšla k tomu řada zpráv, zde je jedna z nich ze stránek Českého rozhlasu:

V pokladně divadla podle ředitele Vladimíra Čepka už nezbývá ani na výplaty. „A to je jediný důvod, proč nemůžeme hrát. Já nemůžu herce pustit na jeviště, aniž bych měl garantováno, že je potom můžu vyplatit,“ vysvětlil ředitel Čepek. V lednu instituce vyčerpala i rezervní fond. 

Město chce teď místo dotací vypisovat na činohru v Ústí nad Labem granty. Ústecký radní Jan Eichler odmítá, že by změna ve financování měl vést k likvidaci Činoherního studia. Podle něj je grantový systém průhlednější a divadelní scéna by v něm měla uspět. 

Podle mluvčího radnice Karla Rouče se Činoherní studio může o granty přihlásit a peníze na svůj provoz tak získat. 

Město nabízí grant ve výši dvanáct milionů korun, podělit se o něj mají obě ústecká divadla – Činoherní studio a Severočeské divadlo, na jehož financování se město podílí spolu s Ústecký krajem. 

Čepek si nový systém vykládá tak, že by divadlo mohlo získat nejvýše osm milionů korun. To by ale stačilo divadlu jen do září. Navíc by peníze dorazily nejdřív v březnu. Další čtyři miliony podle něj má získat činoherní scéna v Severočeském divadle, která zatím ještě neexistuje. 

Divadlo na páteční večer ohlásilo poslední představení. Odehraje Romea a Julii, a pak provoz přeruší. 

Každého, kdo pamatuje Činoherní studio v minulosti, napadne řada slavných jmen, která se v tomto skromném divadle prosadila a vyšvihla ke hvězdné popularitě, je mi až hloupé je opakovat, ostatně se většinou připojili k různým protestům. V poslední době Činoherní studio v Ústí nad Labem už není scénou, která mimo okruh pozornosti dohlížecích orgánů s pomocí jinde nežádoucích tvůrců vytváří mimořádné inscenace, přesto však se zde vyprofilovali a umělecky prosadili lidé, o nichž se mezi divadelním publikem už leccos ví, a hrály se zde jinde nevídané kusy.

Zvláštní osobou i osobností je donedávna ředitel , dnes už jen herec Činoherního studia Jaroslav Achab Haidler, kromě oblasti divadla i respektovaný překladatel z němčiny i hebrejštiny a také ústecký krajský zastupitel. Mladý režisér David Šiktanc dostal za režii inscenaci Hamlet. Bez tíže cenu Marka Ravenhilla za inscenaci současného dramatického textu. Herečka Nataša Gáčová hrála otřesně naléhavou inscenaci podle knihy Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky mimo Ústí i v Národním památníku na Vítkově, napsal a režíroval ji Vojtěch Bárta, kterého považuji za jeden z talentů současného divadla, angažovaného ne po linii ideologie, ale po linii svědomí. Režisér Filip Nuckolls už leccos předvedl v pražském Divadle Kašpar, do nedávna ústecká režisérka Natálie Deáková je dnes šéfkou činohry v Plzni a kromě toho rozhlasovou režisérkou zajímavých inscenací. Nemá cenu vyjmenovávat, že někteří členové Pařízkovy slavné Komedie přišli z Ústí. Marek Němec je dnes k vidění v Dlouhé. Ti, o nichž se nezmiňuji, laskavě prominou.

Budova Činoherního studia stojí ve čtvrti Střekov, která je na jiném břehu Labe, než konzumentsko – reprezentativní městské centrum s úřady, obchody a neustále kritizovanými a marnotratnými investicemi. Radní města se možná rozhodli, že je třeba ústeckou potěmkiniádu, k níž patří obchodní centrum Zdroj i zbytečná lanovka na Větruši, ozdobit činoherními inscenacemi v budově Opery (mimochodem docela solidní). A protože politikové mají ve zvyku opovrhovat odborníky , zejména pak v kultuře, nezavolali si režiséra Filipa Nuckollse a dramaturga Vladimíra Čepka a neporadili se s nimi, jak by se dala hrát činohra na operní scéně, kolik by to asi stálo a jakou by to mělo mít dramaturgii a inscenační podobu. Možná proto, že nechtějí slyšet, že to je v podstatě zbytečný a marnotratný nápad, protože jestli chtějí mít méně drsnou činoherní scénu, stačilo by dát Činohernímu studiu víc peněz a i jeho inscenace by byly třeba bohatěji vypraveny. Co si od té činoherní grantové konkurence slibují?

Při čtení různých zpráv o situaci Činoherního studia v Ústí myslím na to, jak těžká je pozice činoherního divadla v regionech, ohrožených sociálními problémy, kde chodit do divadla je ve většině domácností nemyslitelné. Jaký hluboký příkop je mezi vedeními měst a jejich kulturními institucemi. Jak se ztrácí u lidí vůbec schopnost rozumět divadelnímu sdělení, pro něž jim chybí potřebná výbava obraznosti a porozumění významu. Činoherní divadlo v Ústí by mohlo obdělávat nekonečně různorodé pole, jen kolik materiálu pro původní dramatickou tvorbu, dokument, site specific a nejrůznější divadelní alternativy město a jeho region poskytuje, jak by studio mohlo působit sociálně i pedagogicky – jen kdyby k tomu dostalo podporu, prostředky a prostory. Samo Činoherní studio by si takových aktivit dovedlo vymyslet tucet, jen kdyby nežilo pod hranicí chudoby už celou řadu let. Jenomže tohle je součást debaty o živém umění, která se ovšem vážně nevede.

Jaroslav Achab Haidler na svém blogu píše, že jsou jako Činoherní studio vyzýváni, aby se o grant ucházeli, že se počítá s tím, že ho dostanou. A ptá se, proč ho tedy nemůžou dostat rovnou jako dotaci? Je to fér vůči jinému tělesu, které třeba na tu návnadu skočí a přihlásí se s konkurenčním programem?

Leckomu se možná zdá, že repertoár Činoherního studia se nesrovnává s nároky střední měšťanské vrstvy, že je to taková alternativa pro studenty a výstřední inteligenci, k níž městu chybí střední proud. V programu Severočeského divadla opery a baletu se ale středního proudu najde dost, včetně jednou měsíčně dovezené „klasické“ inscenace z Prahy ( v únoru to je Večer tříkrálový Divadla Na Jezerce). Jednoho napadne, že to, co úsporně zrežíruje pro obecný vkus Jan Hrušínský, dokázal by možná s větší invencí a zajímavějším výsledkem i Filip Nuckolls, kdyby byl vyzván a dostal k tomu podmínky. Jenže, jak si dovedu představit, lokální politikové z městské rady se divadelníků dílem bojí, dílem jimi pohrdají, také jim moc nerozumějí a vlastně je nesnášejí, takže si raději přivodí další celostátní ostudu.

Upřímně řečeno, očekávám, že odvolají ředitele Vladimíra Čepka a pokusí se někoho dosadit. Nějaký ten normalizátor se vždycky najde, i bez výběrového řízení.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Příjemné překvapení Pondělí, 3.Února 2014, 22:05:47

Za Činoherní studio se postavila ústecká univerzita oficiálním prohlášením.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Bijte na poplach Úterý, 11.Února 2014, 12:59:35

Ústecká občanská a kulturní veřejnost kolem Činoherního studia se aktivizuje, vyhlásili tuto akci:

https://www.facebook.com/bijtenapoplach

Rada města Ústí k tomu říká toto:

http://www.usti-nl.cz/cz/seznamy-zprav/aktualni-informace/rada-mesta-jednala-reditelem-cinoherniho-divadla.html

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.