Folklorní tradice klade na dnešní den svátek Tří králů. Český polooficiální kalendář, jemuž základ dalo staré římskokatolické liturgické kalendárium a který za minulého režimu dopracovala do víceméně dnešní podoby kalendářní komise při národním podniku Obchodní tiskárny Kolín, tento svátek přejímá.

Ilustrují nám ho také trojice obvykle mladých lidí vyzdobených papírovými korunami, kteří v těchto dnech sbírají peníze na charitu. Pro ty, kterým diktatura kapitálu vzala vše, poskytují něco ze svých peněz ti, které okradla méně, ještě jim něco zbylo a navíc mají trochu sociálního cítění. Také v tradičních betlémech k Ježíškovi uloženému v jeslích na slámě kráčejí tři královsky oděné postavy, dva běloši a za nimi „černý vzadu“.

Když se podíváme do kalendáře některých křesťanských církví, najdeme 6. ledna slavnost Zjevení Páně, Epifanii. Při ní se čte z Matoušova evangelia příběh, který nám Bognerův překlad Nového zákona podává jako návštěvu mudrců z východu. Matouš nezná Lukášův příběh o jeslích, a mudrci přicházejí k Ježišovi, Marii a Josefovi do jejich domu. Nesou tři dary, zlato, kadidlo a myrhu, možná z toho vznikla představa, že byli tři.

Příběh má politické pozadí. Mudrci se zastavili po cestě do Betléma u krále Heroda a byli přesvědčeni, že on jim řekne, kde by našli židovského krále, kterého jim ukázala hvězda a jemuž se přišli poklonit. Herodes se domnívá, že se narodil konkurent, budoucí uchazeč o trůn, a udělá později kruté protiopatření. Mudrci se mu však při zpáteční cestě poučeni vnuknutím ve snu vyhnuli a neposkytli mu očekávané informace o Ježíšovi.

Matoušův Ježíš dostává v příběhu rysy takřečeného královského mesiáše, jedné z postav soudobého judaismu, na kterou se koncentrovala biblická očekávání slavného naplnění času. Jenže Ježíš realizuje královskou moc jinak, než bylo vyhlíženo. Nestal se vůdcem povstání proti římským okupantům.