Obrana astrologie

V návaznosti na štampachovsko – bártovskou disputaci přichází text obhajující divinační metody.

Nepodezírám pana senátora Bártu z toho, že se chtěl někoho dotknout nebo jej urazit, rozumím a hluboce sdílím jeho znechucení tím, jak se svátost duchovní cesty a kříže mění v tržní artikl a nadstandardní způsob konzumace. Tento vývoj však postihuje stejně některé křesťanské zvyky a kolektivy jako astrologii a jiné divinační metody.

Stejně jako některé základní křesťanské, potažmo lidské hodnoty pomalu mizí z našeho života nebo alespoň přestávají být univerzálně platnými hodnotami, které ovlivňují naše konání v životě, i divinační metody se mnohdy odcizují svému náboženskému zázemí a odkazu na Vyšší moc a přicházejí k nám v podobě zkarikované a nedůsledné, oholené na senzaci budící kostru použitelnou v tržním mechanismu.

Pocházím z židovsko-křesťanské rodiny, máma, bohužel, až do své smrti při slově Bůh viděla Boha, který dopustil Holocaust, a s tím jej odmítala. Táta byl přesvědčením ateista, duší však náboženský člověk. V mládí mne mé hledání zavedlo do blízkosti několika církví, žádná z nich mne však plně nepřesvědčila o své jedinečnosti či „vyšší duchovnosti“ než ostatní, a tak jsem zůstala v jakési „newagácké“ či „jungiánské“ a později hermetické víře a pokusech různá náboženská sdělení smysluplně propojit v archetypu Vyšší moci či Kosmického-asi-Vědomí. 

Hluboce miluji Bibli jako knihu moudrou, krásnou, hlubinnou a mystickou, ale podobnou láskou trpím k Talmudu či Kabale, zbožňuji čínskou Knihu Proměn, po večerech si občas recituji Aštávakragítu a o všech si myslím, že je v různých dějinných obdobích na různých místech nadiktoval Duch sám.

Duch, který se pohybuje nezávisle a zjevuje se tu v té, tu v oné podobě a který může kdykoliv navštívit každého z nás (či my se znenáhla ocitneme v jeho vlivu). Chybí mi rituály a dlouho mi chyběla i komunita, dvě věci, které poskytuje církev a které jsou v náboženství velmi důležitým fenoménem. Je jiné věřit v Boha, jemuž soused nevěří.

Anebo ten Bůh musí být – nějak průzračně, nikoliv zázrakem chtěné víry či doporučujícího slova – takový, aby jeho božskost nerušilo ani to, že si jej každý představuje jinak. Musí být „nezpodobitelný, nedefinovatelný, nezaznamenatelný, není, nikdy ho nikdo neviděl, a přeci je.“ (převzato ze sloupku Zdeňka Bárty Neuvěřitelné čtyři pětiny Čechů). A tato skutečnost musí být průzračná nejen na akademické půdě mezi teology, ale hlavně mezi věřícími.

A je-li můj Bůh takový, mé hledání se logicky snaží pátrat i za atmosférou, obzvlášť když tu již mnoho takových bylo, ba nějakou obdobu astrologů či jiných vykladačů božích zákonů či plánů měly téměř všechny civilizace a kultury. 

Astrologií se zabývám patnáct let, zkoumám vztahy mezi postavením hvězd a životem jednotlivce. Nebudu čtenáře zasvěcovat do tajů malebné vědy, ale tvrdím, že pro mne tyto vztahy existují. Genetický kód jednotlivce pro mne zároveň představuje genetický kód určitého okamžiku ve vesmíru a jeho dopadu na zem.

Nic víc, nic míň, obé může docela dobře žít vedle sebe a nepřipadá mi ani nadpřirozené ani neslučitelné s vědeckým světovým názorem. Nebo lépe můj vědecký světový názor by měl odpovídat mým životním zkušenostem, vyrůstat z nich a reflektovat je – není-li tomu tak, připadá mi rozumnější revidovat světový názor či jeho vědeckost než proškrtat skutečnost.

Na toto procesuální dilema dnes v nějaké podobě narážíme v mnoha odvětvích lidské činnosti -  v ekonomii, pedagogice, politologii, ekologii, vztazích ať již mezilidských či meziplanetárních, ve vědě i v náboženství. Všude jako bychom svou životní zkušenost nemohli vtěsnat do předpokladů, jimiž ji poměřujeme.

Místo, abychom teorií popisovali skutečnost, která se odehrává před našima očima, často máme tendenci spíše skutečnost i proti její vůli či kompaktnosti vecpat do předpřipravených teorií. Hlasy, poukazující na podobný neblahý postup, slýcháme ve všech oborech přírodních věd stejně jako v oborech humanitních, teologii a náboženství nevyjímaje.

Doba krizí bývá i dobou přelomů. Nebo, jak ilustruje moudrost I–ťingu, krize si vyžádá přelom, když předtím narostla z jednostranného vývoje. Vědomí se musí rozšířit, aby obsáhlo to, co jednostranně zaměřená forma už neobklopuje. Ale svět se odehrává v neustálých proměnách, svět je dění, a tak se toto vědomí nerozšíří najednou, ale bude se ustavovat krok za krokem s tím, jak všechny strany budou ve vzájemné diskusi své názory revidovat, až objeví něco, co je za jejich zády přerostlo. Něco, co přesahuje jejich původní předpoklady. Vtělení Boha v závanu Ducha.

Možná objevíme Boha v nějaké nové významové rovině křesťanství nebo budeme tentokrát svědky zjevení jiného prozření či obrazu vesmír obsahující entity. Možná vyvstane z nových vědeckých objevů v oblasti fyziky, matematiky, biologie či kybernetiky, kde dnes sice stále ještě ojediněle, ale čím dál početněji potkáváme odkazy na náboženské pojmy a skutečnosti.

Možná se s rozpadem „monomyšlení“ obrátíme zpět k pluralitě božského panteonu, přestane nás zajímat první příčina a začneme objevovat propletenec mnoha vesmírů (ani to by nebylo poprvé). Nevím, necítím se arbitrem a v této oblasti ani prorokem.

Jediné, co se mi zdá smysluplné, je pokorně naslouchat tomu, co přichází, nechat se tím ovlivňovat a tyto nově získávané zkušenosti použít ke zpochybnění starých a znovuvybudování nových paradigmat s hlubokou úctou, láskou a porozuměním těm byvším. Nebo Jití jest Hospodinovo…

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Zdeněk Bárta - Brno

Pátek, 5.Února 2010, 14:20:59

Děkuji za milé - a v Čechách vzácné - pochopení mého textu ad optimam partem. V tom jediném smysluplném, totiž v pokorném naslouchání, jak krásně píšete, se jistě shodneme. Jenom, prosím, vězte, že nejsem senátorem. Byl jsem jím, pravda, ale snad existuje cosi jako výmaz z rejstříku...

Marketa_-_balkon

Markéta Hrbková - Bidlová - učitelka překladatelka

Pátek, 5.Února 2010, 22:35:28

Děkuji vzájemně a za vzájemnost. Senátora mažu. S pozdravem MH.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Úterý, 26.Června 2012, 22:32:44

"Místo, abychom teorií popisovali skutečnost, která se odehrává před našima očima, často máme tendenci spíše skutečnost i proti její vůli či kompaktnosti vecpat do předpřipravených teorií."

To sice zhusta děláme, ale takové chování je přesným opakem toho, co nazýváme vědou. Věda nám nevelí nic jiného, než abychom teorií popisovali to, co se odehrává před našima očima. Takovou teorii považuje za užitečnou.
Problém je v tom, že aby ta teorie byla stejným způsobem užitečná i pro ostatní, musí popisovat i to, co se odehrává před jejich očima. (Druhá věc je, že některé lidi třeba může zajímat, jak vnímáte svět vy, nezávisle na tom, že to nesouhlasí s jejich zkušeností - ale taková teorie nemá k jejich zkušenosti stejný vztah jako k vaší. uff)
Věda nedělá nic jiného, než že vybírá teorie, které jsou schopny popisovat zkušenost více lidí, pokud možno mnoha, a není se zkušeností ostatních v rozporu.
Takové teorie jsou pak užitečné i dalším lidem k popisu jejich světa, a mají schopnost překvapivě dobře popisovat i zkušenost dalších lidí, kteří je nevytvořili. Je velmi pravděpodobné, že si s tím nevystačíte a budete potřebovat nějaké další, osobní teorie, případně teorie sdílené jen s vašimi nejbližšími.
Taky mám spoustu takových teorií - například osobní teorii, že existuje Bůh nebo ekvivalentní entita, nebo jinou osobní teorii, že ministr Kalousek je naprostý vůl. Ale nevydávám je za vědecké, protože já nemám žádnou zkušenost, že by tyto zkušenosti popisovaly i to, jak vidí svět ostatní lidé (ve druhém případě mám jisté indicie).

Adam Borzič - brno

Středa, 27.Června 2012, 01:46:36

Vážený pane Hájku,

vyjdeme-li z Vaší poslední věty, chápu-li ji správně, pak věda je to, co odpovídá zkušenosti vícero lidí. Ta definice mi sice přijde poněkud zvláštní, ale budiž. V takovém případě je ovšem astrologie věda par excelance. Nejen, že jí věřilo a praktikovalo lidstvo po tisíciletí, ale překročíme-li na chvíli náš euro-amero-centrismus, pak i dnes ovlivňuje a řídí životy milionů ba možná sta milionů lidí. V Indii se bez astrologa neobejde žádná svatba, ba i na obchodní transakce má vliv. V Číně se silně prosazuje tradiční medicína, která je s astrologií spojena. Zdárně koexistuje vedle moderní medicíny, nesoupeří spolu, ale doplňují se. Lze to vše odmávnout rukou jako kulturní pověry, ale bez tak je zvláštní, kolik lidí něco tak bytostně nefunkčního po staletí užívá. Ještě, že jsou na světě osvícenci, kteří mohou nevědomé hlupáky osvítit, co na tom, že mezi ně patřili např. zakladatelé evropského humanismu nebo Goethe (také osvícenec svého druhu).
Osobně je mi vlastně jedno, zda je či není astrologie věda v novověkém smyslu slova. Jak jsem se vyjádřil v diskusi pod textem I. Štampacha, je pro mne spíše disciplínou okouzlení. Způsobem či technikou, jak okouzlení vnášet do světa. Jsem zásadně proti fatalistickému čtení událostí, ale myšlenka, že život je spojen vlákny neviditelnými – hvězdami imaginace mě jako básníka i náboženského člověka naplňuje radostí. Posvěcení od autorit v naší době nejvyšších – tj. vědců či ideologů scientismu nepotřebuji. Jako básník a menšinově cítící křesťan budu rád obývat podzámčí. Jen upozorňuji, že na přírodovědecké fakultě byl před několika lety pořádán seminář Magie dnes, kam byli vedle akademiků (Chlup, Kratochvíl) pozváni i praktikující hermetikové. Zdá se, že některým přírodovědcům takováto otevřenost nepřekáží…

Jinak díky Markétě Hrbkové za krásný text, který je více vyznáním a méně obranou.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 27.Června 2012, 09:06:19

Ano, pane Hájku, jsou tu data a fakta a jsou tu naše hypotézy připravené proto, aby se při umístění observačních vět o změřených a spočítaných datech nedostaly do vnitřního rozporu. Kdyby k rozporu došlo, musí se prověřit pozorování a měření, a pak hypotéza, je-li vhodně sestavená. Pokud se rozpor odstraní, nedošlo k vyvrácení hypotézy a to je vše. Žádný povinný vědecký názor se tím nezakládá. Jiná hypotéza může tatáž data rovněž bezrozporně vykládat. Myslím, že Markétě Hrbkové a jistě mně jde o to, obhájit právo vypovídat o světě různým způsobem. Nenenecháme zakazovat alternativní hypotézy, alternativní pohledy a aletrnativní metody ověřování.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Víceméně správná úvaha, Středa, 27.Června 2012, 09:10:8

nedoceňujete jen tu tvrdost, s jakou moderní věda provádí selekci. Milion lidí, to je prostě málo, když je tu druhý milion, kterému hvězdy předpověděly houbeles.
Zkrátka, aby to přijala věda, musí ten horoskop (promiňte to laické vyjádření) z tisíce náhodně vybraných lidí vyjít takovým pěti stům, a vyloženě nevyjít tak maximálně deseti. Záleží samozřejmě taky na tom, jak přesně bude předpovídat - když například předpovím "budeš mít obyčejný den", náhodně lidem ze svého okolí, úspěšnost bude automaticky tak 80 procent.
Když budete podobně testovat dejme tomu krevní test na THC, ta úspěšnost vám tak nějak vyjde. Když budete testovat třeba Archimédův zákon, tak to z těch tisíce lidí vyjde všem, kromě těch, kteří kapalinu vypili a těleso střelili ve sběrně.
Takovýto "otevřený" důkaz svého fungování zatím astrologie nepodala. Možná o to většina astrologů ani nestojí.
K poslednímu odstavci: mě přítomnost astrologů či hermetiků rovněž nevadí, diskutuji s nimi rád. Moje skutečnost je spíš opačná - astrologům vadí přítomnost lidí, jako jsem já, zejména tedy jejich otázky. Zpravidla mě záhy někdo (nepřímo) označí za omezence či dogmatika, nehodného pozornosti. A je po diskusi :(
Taková je prostě věda - když něco tvrdíte, musíte být připraveni to hájit, a musíte nechat ostatní, aby si to ověřili, a když jim to nevychází, tak jim buď musíte ukázat, co dělají špatně, nebo přijít na to, co máte špatně vy. Přičemž výchozí hypotéza je, že špatně to máte vy, jakkoli to mnoha lidem přijde kruté.
Takhle to ve vědě funguje, a třebaže to není jediný správný přístup, má zatím nejlepší výsledky, pokud jde o praktické předpovídání chování přírody. A kdo na to nemá žaludek, ať prostě dělá něco jiného.

Adam Borzič - brno

Středa, 27.Června 2012, 10:01:25

Mezi hermetiky je také řada omezenců a demagogů!

Někdy ale ta nechut diskutovat vyplývá z pocitu, že jejich diskurs je stejně v podstatě odmítnut...

A jinak astologie, to je především umění výkladu...
Myslím, že o fakta tu jde vždy až v druhé řadě...

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

To je typická netestovatelná hypotéza :-) Středa, 27.Června 2012, 11:32:1

Já žádného hermetika tak dobře neznám, dokonce si ani nejsem moc jistý, kdo to má přesně být. Jsem ovšem přesvědčen, že většinu zastánců astrologie věda buď nezajímá, nebo jejím principům nerozumějí, případně je pokládají za příliš svazující.

"A jinak astologie, to je především umění výkladu... "
Umění výkladu čeho? Umění vyprávění? Budiž, ale já myslel, že se bavíme o vědě.
Fundamentální rozdíl mezi vědou a uměním je v tom, že kreativita vědecké teorie (na rozdíl od uměleckého díla) není sama o sobě hodnotou, tedy vědeckou hodnotou (i vědecká teorie může mít uměleckou hodnotu). Vaše teorie může být půvabná a tvořivá, ale pokud neobstojí v suchopárném ověřování, bude smetena ze stolu. Věda dokonce v jistém smyslu kreativitu penalizuje - budete-li mít dvě teorie stejně dobře vysvětlující realitu, jednu tvořivou a plnou různých astrálních sil nebo tajemných pidimužíků, a druhou trapně jednoduchou, vědci dají přednost té trapně jednoduché. Tomu se říká Occamova břitva, a důvod je určitá obecná víra (ovšem podložená historickou zkušeností), že příroda má ráda jednoduchost a jednodušší pravidla ji popisují lépe.


Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 27.Června 2012, 13:01:13

Pane Hájku, já se s dovolením několik desetiletí vědou živím, léta posuzuju kvalitu kvalifikačních prací od bakalářských po habilitační a kvalitu badatelských projektů. Nepotřebuju být poučován o vědecké metodě. Respektuji metodologickou pluralitu vědy. Např. literární nebo hudební věda netestuje své výpovědi na tisících případů a neměří procenta úspěšných předpovědí a přesto je univerzitami a grantovými agenturami jako věda respektována. Hájím právo věd vypovídat o skutečnosti různým způsobem, právo uplatňovat různé metody ověřování výpovědí v humanitních oborech přiměřené oboru a tématu. Hájím právo vypovídat o skutečnosti způsobem, který se nepředkládá standardnímu testování a není proto méně hodnotný.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

věda jako demiurg ne jen interpret Středa, 27.Června 2012, 15:41:30

úkolem vědy ale není jen vypovídat - úkolem vědy je přetvářet zcela prakticky svět. Proto musí své hypotézy empiricky dokazovat a závěry v praxi aplikovat. To opravdu není o věštění z karet či pokorné rozjímání co by bylo, kdyby bylo. Taková pluralita jde za rámec toho co je věda.
Věda je nástroj změny tohoto světa, je praktická produktivní síla. Dokonce i myšlenkový experiment ztrácí vědecký fundament a stává se scholastikou když skončí u pouhé imaginace s pouhými stíny podstat promítaných v našich hlavách a nepřeklopí se v konkrétní fungující projekty.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 27.Června 2012, 16:52:48

Pane Dolejši, věda se nedá tak snadno úkolovat. Byly doby, kdy jste ji úkolovali Vy, teď jsou doby, kdy se o to pokouší kapitál. Vědci a studenti vědních oborů jsou významnou společenskou silou a dokáží obhájit akademickou svobodu proti pragmatickému zacházení s vědou.

Nikdo tu nechtěl vědu nahrazovat věštěním z karet a ničím podobným. Pokud jde o to, co je a co není věda, není v kompetenci politiků o tom rozhodovat. Možná bychom se shodli, že údajné "věštění z karet" není vědou, ale v jiných bodech se budeme lišit a v těchto bodech se věda nenechá tak snadno úkolovat.

Výrazy jako "stíny podstat" se ocitají zcela mimo současnou diskusi o vědecké metodě. Takové výrazy se možná vyskytují v rudých brožurkách z osmdesátých let, ale ti, ze kterých si za každou cenu vyrábíte ideové protivníky, se o žádné podstaty a jejich stíny nezajímají a do ideologických schémat nezapadají.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

vadí snad soumrak kouzelníků ? Středa, 27.Června 2012, 19:09:51

copak jsem nějak omezoval svobodu vědeckého (!) bádání - vědu s jejími metodami úkoluje sám život a prometehovská touha člověka stát se pánem svého osudu a ne nějaké tajemné a nepoznatelné cosi na čem parazitovlai dávní šamané. To by bylo ideologické schéma ještě starší provencience.
Nehledám protivníky - s vymítáním Sisyfovců jsme snad nezačal já. Ochotně se vám nebud plést do debat spirituálních a zodiakálních - to nechám těm které to oslovuje a činí jim to dobře, protože potřebu vědeckého dokazování nemají. Ale kriteriem dobré vědy samozřejmě je praxe.
Ale čára mezi exaktně zakotvenou vědou a spíše pověrečnou astrologií je jasná. Dojem že astrologie spadá pod pojem svobody vědeckého bádání by byl opravdu úsměvný. Svobodu jistě, ale věda ? Nejde mi o nic víc než o to aby byla respektovaná a nemíchali jsme to do jedné metyfyzické bramboračky kde objektivita vědy je a ztrácí svůj smysl.
Osvícenectví přineslo soumrak kouzelníkům, odkaz osvícenců náms and ale nevadí. Možná máme na Sisyfos a zejména některé jeho kroky různý názor - ale říci že astrologie je věda by byl opravdu velmi bizarní názor. Zkuste se zeptat jistě jinak svbodymilovných studentů mat-fyzu. To už se od toho věštění z karet moc nevzdalujeme.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Štampachu, Středa, 27.Června 2012, 19:21:34

z toho, co píšete, mi jednoznačně vyplývá, že si pod pojmem "věda" představujeme každý něco jiného, konkrétně že vy ten pojem používáte mnohem šířeji, zatímco já mám asi blízko k tomu anglickému "sciences". Protože hádat se o terminologii považuju za neplodné, prosím vás abyste si v mých dosavadních příspěvcích nahradil termín "věda" termínem "exaktní věda", na jehož významu se snad shodneme lépe. A mělo by to začít dávat smysl.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 27.Června 2012, 19:34:59

No vida - humanities a sciences je něco jiného. Takže oč vlastně jde? Když se v psychologii učí typy temperamentu podle Hippokrata a dalších, je snad nějaký důvod, proč by se tam nemohly učit charaktery podle zvěrokruhu? On nikdo není povinen slepě věřit ani tomu Hippokratovi, ba ani Freudovi.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

mantický byznys není věda Středa, 27.Června 2012, 19:59:37

opravdu mi nejde o svár, ale i do široce pojatého pojmu science se mi věštění na základě víry v "božích znamení" nevejde. A to i při respektu k tzv. soft- science a jejich potřebě myšlenkového experimentu před tím, než to bude na tvrdo aplikováno do praxe.
Analýza objektivních přírodních i společenských projevů prostě musí probíhat vědeckými metodami, které nemá smysl zatěžovat ideologicky tím, že snad jde o nějaký projev vyšší vůle. To opravdu přecházíme od věd k náboženství.
A o tolerantní ale jasné rozlišování tohoto jsem žádal - nic víc.
Astrologie, kartomantie, chiromantie atp. nechť pěstují svobodně ti kdo chtějí - osatně jako byznys to vzkvétá docela úspěšně. Učit to jako vědu by ale bylo krokem k předosvíceneckým dobám.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.