Vládní koalice vedená Petrem Nečasem připravila řadu reforem, i když ČR byla ve skupině nejméně zadlužených států EU a nárůst schodku jen málo překračoval limit zadlužení. Tyto reformy spočívaly na růstu daní, zejména snížených sazeb DPH. Vláda dosáhla potřebného útlumu spotřeby k potlačení růstu, stagnaci a recesi, se snížením zaměstnanosti a radikálním zvýšením sociálního napětí. Současně došlo ke škrtům rozpočtových výdajů i v případě výdajů potřebných na rozvoj i řádné fungování státu.

Z dat Evropské komise o vývoji HDP a jeho užití v letech 2000 až 2012 a později za rok 2013 se dala odvodit sensibilita růstu HDP na zvyšování daní, také ale závislost poklesu tuzemských daňových výnosů na poklesu HDP.

Když se připočítá k výnosu tuzemských daní nárůst výdajů státu na nezaměstnanost, každá reforma přinesla již v prvním kroku pro státní rozpočet větší ztrátu, než úspory z reformy. Ztráty podstatně vzrostly v případě investic spolufinancovaných z EU, kde došlo k malé preferenci rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti, nedodržování pravidel a tedy zhoršení čerpání.

Za využití financi v ČR odpovídá vládě i Evropské komisi ministerstvo financí. Tušila to celá vládní koalice i opozice až na TOP 09, kde vítězí přísloví o přednosti smělého čela nad poplužním dvorem. Nikdo ale nechtěl vypočítat roční škody.

Při odhadu nečerpání kvót sedmiletého období 2007-2013 s přesahem do období 2015/16 se podle podkladů Komise jedná o třicet až sedmdesát miliard korun, třeba na dopravní infrastrukturu, a po přepočtu kurzu a ppp ČR ztratí třicet až sedmdesát tisíc pracovních míst a vlivem pákového efektu pětinásobek přílivu soukromého kapitálu.