Vědci zveřejnili šumavské výzkumy, dokazují schopnost přirozené obnovy lesů

Vědecká šetření potvrzují nejen unikátnost šumavské přírody, ale i její schopnost přirozené obnovy. Dávají za pravdu těm, kteří prosazují důležitost bezzásahových zón a vyvracejí častá tvrzení o mrtvé přírodě zničené kůrovcem.

(vd)

24.10.2013 12:28

190051_mediafax_richard_benes

Řada lidí, včetně politiků v předvolebních diskusích, ze sebe dnes dělá odborníky na Šumavu jen proto, že se tam byli projít a viděli tam uschlé stromy. Foto Richard Beneš, Mediafax

Do vleklé diskuse o dalším směřování Národního parku Šumava přibyla nová fakta. Vědci se rozhodli zveřejnit výsledky řady dlouhodobých výzkumů zabývajících se šumavskou přírodou.

Výzkumy se týkají právě nejvíce diskutovaných témat, jako je dynamika lýkožrouta smrkového, schopnost přirozené obnovy šumavských horských lesů a rašelinišť, či regenerace šumavských jezer. Výstupy z šetření potvrzují nejen unikátnost šumavské přírody, ale i její schopnost přirozené obnovy. Dávají za pravdu těm, kteří prosazují důležitost bezzásahových zón a vyvracejí častá tvrzení o mrtvé přírodě zničené kůrovcem.

„Výsledky výzkumů dokazují, že i přes kůrovcovou gradaci a následné odumírání dospělých smrků, je příroda v centrální části Šumavy unikátním a plně živým ekosystémem, kterému lesnické zásahy v zásadě škodí, protože ho odklánějí od přirozeného vývoje,“ vysvětlil jeden z autorů Jakub Hruška.

Výsledky výzkumů byly zveřejněny v říjnovém čísle časopisu Živa, který vydává Akademie věd České republiky. Jsou zpracovány v podobě populárně-vědeckých článků, aby byly srozumitelné nejen odborníkům, ale i laikům, kterým problematika Národního parku Šumava není lhostejná.

Kromě článků věnujících se výsledkům výzkumů je zde publikován i návrh nové zonace Národního parku Šumava, který z těchto vědeckých výzkumů vychází. Podle Hrušky by diskuse o dalším směřování Národního parku Šumava měla být především diskuse odborníků, zakládající se na vědeckých faktech, neboť problematika lesních ekosystémů a přirozené obnovy horských lesů je poměrně složitá a zjednodušení typu ,uschlý strom rovná se mrtvý les‘, jsou podle něj pouze účelovým nástrojem pro manipulaci s veřejným míněním.

„Řada lidí, včetně politiků v předvolebních diskusích, ze sebe dnes dělá odborníky na Šumavu jen proto, že se tam byli projít a viděli tam uschlé stromy. O přirozeném vývoji lesa ale nevědí nic a vše srovnávají s hospodářským lesem. Doporučuji veřejnosti, aby se nenechala oklamat některými politiky a dalšími lidmi, kteří mají na Šumavě své vlastní zájmy. Díky zveřejnění vědeckých faktů se mohou lidé sami přesvědčit, jaká je na Šumavě situace a udělat si svůj vlastní názor,“ dodal Hruška.

Diskuse (1 příspěvek)

M. Sejrek - Praha

Nejlépe na vlastní oči Pátek, 25.Října 2013, 09:09:29

Doporučuji každému jít se podívat do Bavorského národního parku, který je bezzásahový už od 80. let a po kůrovcových kalamitách se výborně obnovuje. Ale ta obnova je vidět už i na naší straně - snad to bude základ přirozenějších a odolnějších lesů. Proč opakovat chyby předků a sázet stejnověké sazenice na vykácených vyschlých plochách... Snad si Národní park udrží svůj status a bezzásahová území.
Doporučuju ale pěší návštěvu - třeba z vrtulníku se stav lesa posuzuje těžko (to je teda rada pro politiky).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregristrováni a přihlášeni.