Vědci vydali knihu o Šumavě, některým politikům a kmotrům se nebude líbit

V úterý byla pokřtěna kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody. Kniha z vydavatelství Karolinum představuje pohled vědců také na problematiku kůrovce zpsobem, z nějž kritizované vedení parku nebude mít radost.

(vd)

14.11.2012 10:30

Kniha_sumava

Kniha vychází v době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody Českou republiku vážně varuje, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku. Foto Archiv DR

V úterý byla slavnostně pokřtěna kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody, na které se autorsky podíleli Pavel Kindlmann, Karel Matějka, Petr Doležal, vědci dlouhodobě se zabývající problematikou vývoje šumavské přírody. Kniha představuje pohled vědců mimo jiné na problematiku kůrovce.

„Tato kniha přináší vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, bez účelových zkreslení a pro média vytvořených fikcí. Myslím, že některým politikům a kmotrům se líbit nebude,“ uvedl předseda Stínové vědecké rady Jakub Hruška, který na křtu knihy promluvil.

V době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) vážně varuje Českou republiku, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku, přináší kniha podle Kindlmanna vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, podložená správně matematicky a statisticky vyhodnocenými daty.

„Není proto divu, že během diskuse zazněla z úst vědců vážná varování proti diletantským přístupům, aplikovaným v současnosti vedením Národního parku Šumava a ministerstva životního prostředí, jež vedou nejen k diskreditaci pověsti České republiky v zahraničí, ale hlavně k nenávratným škodám na unikátních ekosystémech Šumavy,“ uvedl Kindlmann.

Vědci též zdůraznili, že na základě evropských zákonů je nezbytné podrobit vědecké kritice každý záměr, který by mohl negativně ovlivnit vzácné přírodní ekosystémy, a závěry této kritiky respektovat.

„Ignorování uvedených zákonů, což je dnes běžně užívanou praxí pro vedení Ministerstva životního prostředí i Národního parku Šumava, finančně poškodí každého českého občana. Povede totiž k zastavení mnohasetmiliardových evropských dotací, které náš stát dosud každoročně získává, a navíc k citelným pokutám České republice, které v konečném důsledku zaplatí na daních každý český občan,“ doplnil Kindlmann.

Podle Hrušky se správa Národního parku Šumava a ministerstvo životního prostředí snaží prosadit další marginalizaci ochrany přírody v národním parku budováním velkých farem, plánovanou stavbou sítě elektrických vláčků, stavbou lanovek a sjezdovek či prodejem dřeva, které mělo zůstat v lese k zetlení.

„Lacině se snaží vytvořit na Šumavě něco nového a atraktivního, ale ničí při tom to, co je na Šumavě unikátní. Její přírodu. Šumava je místem, kde příroda ukazuje svoji schopnost existovat nezávisle na člověku, jeho přáních a představách, jak mají přírodní děje vypadat a fungovat,“ popsal situaci na Šumavě Hruška.

Mezinárodní unie pro ochranu přírody IUCN ve svém dopise z konce září letošního roku přitom konstatovala, že pokud bude pokračovat dosavadní trend oslabování ochrany přírody, který má být dokonce zakotven i v novém návrhu zákona o NP Šumava, nemůže Šumava zůstat v kategorii II, tedy „národní park“.

Ředitel NP Šumava byl v dopise upozorněn, že jeho současná vize národního parku se významně liší od doporučení obou misí IUCN, které NP Šumava navštívily. V dopise je také zdůrazněna skutečnost, že území, které je prioritně spravováno za účelem hospodářského zisku a podpory rozvoje, IUCN nepovažuje za chráněné území a nemá pro něj žádnou kategorii.

České republice tak kvůli odklonu od ochrany přírody směrem k ekonomickému vytěžování Šumavy hrozí mezinárodní blamáž značného rozsahu. „Paradoxem je, že ministerstvo životního prostředí je členem IUCN, avšak ministr Chalupa z nějakých důvodů tyto nežádoucí změny na Šumavě podporuje,“ uvedl Hruška.

Mezi faktory, které mohou Šumavu v blízké době připravit o statut národního parku, patří také omezování rozvoje bezzásahových území. „Z našich výsledků vyplývá, že na Šumavě je v horizontu patnácti let možno převést do první zóny zhruba čtyřicet procent plochy parku,“ uvedl Kindlmann s tím, že je pro srovnání možné uvést, že sousední Národní park Bavorský les, bude mít v té době, tedy roce 2027, celých devadesát procent bezzásahových zón.

„Pokud by na Šumavě bylo v roce 2027 oněch čtyřicet procent bezzásahových zón, a odborné studie dokazují, že to je zcela reálné, potom by Šumava, společně s NP Bavorský les, mezinárodní kategorii národní park bez problémů splnila. Takový návrh zonace Národního parku dlouhodobě prosazuje i Stínová vědecká rada , ale bohužel zatím vítězí opačné zájmy,“ vysvětlil Hruška.

Zástupci Stínové vědecké rady Národního parku Šumava u příležitosti vydání knihy vyzvali odpovědné činitele, aby zajistili tvorbu takových legislativních a správních podkladů pro ochranu přírody, které jsou v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a mezinárodními principy.

Takový postup podle nich bude dlouhodobě efektivní i z ekonomického hlediska. Pokud by Šumava ztratila statut národního parku, určitě by se to totiž podle vědců promítlo do snížení návštěvnosti regionu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.