Znečištění ovzduší prachem již vyčerpalo celoroční kvótu i v Uherském Hradišti

Vratislav Dostál

Po Zlínu je Uherské Hradiště druhým městem regionu, ve kterém letos míra znečištění ovzduší prachem přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach.

Míra znečištění ovzduší prachem v Uherském Hradišti už v tomto roce přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10).

Uherské Hradiště je tak po Zlínu druhým městem regionu, které vstoupilo do „smogové ligy“ měst, která vyčerpala celoroční kvótu. Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Obyvatelé Uherského Hradiště dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během kalendářního roku,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice v Uherském Hradišti 36-krát překročila denní limit 15. října. „Vysoký počet dnů s překročeným limitem mělo Uherské Hradiště i v předchozích letech. V roce 2009 šlo o 63 dnů s překročeným limitem, v roce 2010 o 83 dní, v roce 2011 o 72 dní a v roce 2012 o 58 dní,“ připomněl Šuta.

„Celoroční průměrná koncentrace prachu v Uherském Hradišti za poslední čtyři roky sice zákonný limit překročila jen v roce 2010, ale hodnoty doporučené WHO pro ochranu lidského zdraví překračuje každoročně, a to o 75 až 100 %,“ dodal.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Šuta.

Koncentrace jemného prachu se v regionu měří na monitorovací stanici ve Zlíně . „Roční průměrná koncentrace jemného prachu překročila zákonný limit za poslední čtyři roky jen v roce 2010, ale přesto ohrožuje zdraví lidí, neboť hodnotu doporučenou odborníky WHO pro ochranu zdraví překračovala o 110 až 170 %,“ konstatoval Šuta.

Zlín má dlouhodobý problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem. „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice ve Zlíně tento limit v minulých letech překračovala o 50 až 110 %,“ upozornil Šuta.