Nová lokální měna na Šluknovsku

Plán na zavedení regionální doplňkové měny je projekt, který je pro Šluknovsko vhodný. Bylo by dobře, aby se zdejší experiment s lokální měnou vydařil a aby se podařilo překonat potíže, na něž téměř všichni tvůrci podobných projektů naráží.

Dne 21. září byla ve Varnsdorfu slavnostně spuštěna regionální měna pod zkratkou TNE. Stalo se tak při příležitosti konference o lokální ekonomice. Organizátoři si od nové měny slibují především posílení místní ekonomiky ve Šluknovském výběžku a na Děčínsku.

V historii českých lokálních měn si tento experiment možná připíše dvě prvenství - je to první český systém, který nenapodobuje systém LETS, a zároveň první systém, který vzbudil hned od počátku pozornost mainstreamových médií.

Lokální měny se staly celosvětovým trendem zhruba od 80. let 20. století. Jejich historie je však starší. V období hospodářských krizí provázených nedostatkem oběživa měli lidé tendenci nacházet si náhradní platidla již odedávna. V minulosti však byly tyto pokusy vládami potírány.

V 80. letech se cosi změnilo. Úřady proti novým pokusům o lokální měny nezasáhly a tyto systémy se bez zvláštní pozornosti médií začaly postupně šířit po celém světě. Důvodů, proč jsou nyní lokální měny trpěny, bude zřejmě několik - například v současnosti již nejsou vnímány jako hrozba pro státní měnu (dříve například panovaly silné obavy z vyvolání inflace), navíc nejrozšířenější systém LETS je obtížné zakázat i z toho důvodu, že není spojen s žádnými obíhajícími bankovkami.

Do postkomunistické východní Evropy se myšlenka lokálních peněz dostává s jistým zpožděním, což platí i pro Českou republiku. I u nás už ovšem došlo k pokusům o zavedení lokálního měnového systému LETS. Tyto systémy aktuálně fungují například v Brně, v Praze, v Českých Budějovicích nebo na Jesenicku.

Systém LETS má řadu výhod, ale je rozsah je omezený - může spojovat jen poměrně malou komunitu lidí. Funguje na principu kladných a záporných zúčtovacích bodů, které se zapisují jednotlivým účastníkům při poskytnutí určité služby. Tyto body mohou mít různý název, zpravidla však pro snadnou orientaci odpovídají hodnotou české koruně.

Šluknovský systém TNE je koncipován zcela odlišně. Jednotkou je zde sklenička, která má jednak sloužit jako nádoba pro regionální produkty (džem, med, čokoláda apod.), jednak jako nositel hodnoty, který je možno směnit za jiné zboží nebo zpět za koruny.

Jde tedy o cosi jako vratné láhve, které podle představ organizátorů mají propojit síť místních podnikatelů a spotřebitelů a motivovat uživatele k nákupu místních produktů u místních obchodníků. Jedna sklenička má hodnotu třicet korun. Zkratka TNE znamená „tvrdší než euro“, čímž je míněna jednak hodnota peněžní jednotky, jednak jde o narážku na materiál, z něhož je měna utvořena (tj. sklo).

Jde o koncept poměrně originální, který však vyvolává řadu otázek. Proč je zvoleno za měnovou jednotku něco tak nepraktického? Člověk sotva bude u sebe nosit v kapse nebo v peněžence zavařovací skleničky, aby s nimi mohl zaplatit v obchodě nebo v hospodě.

Podle Martina Zíky, jednoho z tvůrců tohoto systému, je hlavním důvodem obava, aby úřady tuto měnu nezakázali. Do budoucna však prý zvažují i možnosti elektronických plateb, což by mohlo uvedenou praktickou nevýhodu do značné míry eliminovat.

Samotná skutečnost, že měnu reprezentuje reálná užitná věc sama o sobě až tak zvláštní není, podobných případů známe z minulosti mnoho - od obilí přes kakaové boby, kůže zvířat až po cigarety, kterými se dalo běžně platit v poválečném Německu.

Dvojznačný může být i název nové měny. Jeho volba je zřejmě dobrý marketingový tah. Jde o název, který zaujme. V médiích se například objevily titulky jako „Na Šluknovsku mají měnu tvrdší než euro“. Otázka je, jestli tento název bude vyhovovat tvůrcům a uživatelům i dlouhodobě.

Přece jenom kupní síla jedné jednotky není pro fungování měny to hlavní a vzhledem k jejímu významu a poslání může být trochu škoda, že název neodkazuje na nějaký regionální atribut, jak je tomu u mnoha jiných podobných měn.

Celkově však lze říci, že plán na zavedení regionální doplňkové měny je projekt, který je pro Šluknovsko jistě vhodný. Jde o oblast s vysokou nezaměstnaností, což je obecně příznačné pro řadu oblastí v bývalých Sudetech.

Oblast má sice značný turistický potenciál, loňská mediální kauza se zdejšími protiromskými demonstracemi však udělala regionu špatnou pověst, což se projevilo i na sníženém zájmu turistů o tuto krajinu. Přitom jde o kouzelné místo na severní straně Lužických hor s krásnou krajinou, pískovcovými skalami a zachovalými roubenými chaloupkami. Mimochodem počtem dochovaných roubených staveb patří Šluknovskému výběžku přední místo v České republice.

Bylo by dobře, aby se zdejší experiment s lokální měnou vydařil a aby se podařilo překonat potíže, na něž téměř všichni tvůrci podobných projektů naráží. Projekt varnsdorfských už teď prokázal lokální ekonomice službu tím, že získal na svou stranu poměrně slušnou publicitu. Bohužel z některých článků v hlavních médiích se čtenáři vůbec nedozvěděli, jak má taková lokální měna fungovat.

Ambice organizátorů jsou však větší. Chtějí svou činností přispět k propojování zájemců o lokální ekonomiku z různých regionů v republice a přispívat k výměně informací. K tomuto účelu má sloužit webový portál www.lokalni-ekonomika.cz a také konference o lokální ekonomice, které chtějí v regionu pořádat pravidelně.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.