Aktivisté z chilských komunitních rádií mohou být uvězněni

Za to, že bez licencí provozovali rádia pro vlastní komunity, jim kromě pokut a zabavení zařízení hrozí i vězení. Za jejich pronásledováním stojí provozovatelé komerčních stanic.

(sal)

17.02.2010 18:56

Dd

Fidel Galaz, představitel rádia Sin Tierra, který má být kvůli vysílání pro svou komunitu trestán. Repro radiotierra, youtube.com

Chile v roce 2009 ukončilo provoz sedmi komunitních rádií kvůli ilegálnímu vysílání, které údajně narušovalo vlny telekomunikací. Lidem, kteří se na jejich vysílání podíleli, hrozí na základě Zákona o telekomunikacích trestní postihy v podobě pokut, zabavení zařízení i uvěznění.

Jedno z rádií, jejichž provoz byl přerušen, je Radio Sin Tierra (rádio bezzemků). Do provozu je uvedli občané a studenti v Peňalolénu, chudé komunitě na jihovýchodě provincie Santiago.

„Byl jsem obviněn kvůli pouhé komunikaci, kvůli využití svobody komunikovat se zbytkem mých spoluobčanů,“ řekl jeden z moderátorů Fidel Alvarez pro IPS. „Každý má právo komunikovat bez ohledu na to, zda si může nebo nemůže dovolit platit Subtelu.“

Subtel je chilský regulační úřad, který uděluje licence k vysílání. Licenční poplatky dosahují dvou tisíc dolarů. Menší komunitní stanice, které jsou postaveny na neziskovém a dobrovolném principu, si je nemohou dovolit.

„Komunitní rádia by neměla být umlčována prostřednictví trestního práva. Porušuje to svobodu vyjadřování,“ uvedl Juan Enrique Ortega z občanské organizace Vzdělání a komunikace. Organizace také uvádí, že neexistují žádné dotace na podporu komunitních rádií.

Státní zastupitelství nabídlo komunitním rádiím dohodu. Pokud přiznají svou vinu a zastaví vysílání, nebudou muset jít do vězení. Lidé pracující pro komunitní rádia na to ale nehodlají přistoupit. Domnívají se, že by tím vyjádřili souhlas s umlčováním rozhlasových stanic. Přitom jim hrozí vysoké pokuty a tresty odnětí svobody v délce tří let.

V prosinci vydaná Zpráva o vysílání v Chile, pod kterou jsou podepsány organizace Síť médií chilských občanů a sdružení Vzdělání a komunikace, uvádí, že skoro všechny právní kroky proti komunitním rádiím učinili členové Národní asociace provozovatelů rádií. V té jsou sdruženi zástupci komerčních stanic.

Podle komunitních rádií má toto pronásledování ideologický podkres. Snaží se prosadit volnotržní přístup, podle kterého je veškeré vysílání pouze podnikáním. „Pronásledují a monitorují komunitní rádia, aby je mohli udat Subtelu nebo přímo policii,“ řekla Paulina Acevedová.

Zastavit kriminalizaci komunitního rozhlasového vysílání je hlavním požadavkem aliance složené ze Světové asociace komunitních rádií, Sítě médií chilských občanů, Chilské univerzity žurnalistiky, sdružení Vzdělání a komunikace a ženské organizace Corporación La Morada.

Vedoucí jihoamerické pobočky organizace AMARC Maria Pia Mattová řekla IPS, že „státní nátlak a využívání trestního práva v těchto případech je zaostalost“. Podle ní chilské úřady při kriminalizaci komunitních rádií nedodržují normy závazné pro všechny vlády Latinské Ameriky vyjádřené v Americké úmluvě o lidských právech z roku 1978.

Speciální reportérka zaměřená na oblast svobody projevu z Panamerické komise lidských práv Catalina Boterová řekla při své návštěvě v Chile loni v září, že trestní právo není určeno ke stíhání těch, kteří se rozhodnou provozovat komunitní stanici. „Trestní právo má stíhat vrahy, zloděje, podvodníky, ale ne vysílatele,“ řekla.

V Latinské Americe stíhá nelicencované vysílání jako trestný čin, který může vést i k uvěžnění, už pouze Chile a Brazílie. V Chile je paragraf telekomunikačního zákona, který takové vysílání kriminalizuje, pozůstatkem diktatury generála Augusta Pinocheta. Ten chtěl prostřednictvím zákona omezit opoziční sdělovací prostředky.

Chilský parlament v lednu schválil změny zákona, které komunitní rádia potěšily. Nový zákon právně uznává existenci komunitních rádií jako stanic postkytujících veřejné služby. Skýtá také stanicím několik technických vylepšení, například zvýšení povolené síly z jednoho wattu na deset wattů. Prodlužuje rovněž délku udílených licencí ze tří na deset let. Zákon přinese užitek zhruba čtyřem stovkám komunitních rádií.

Provozovatelé komunitních rádií přesto zákon kritizují, protože ve srovnání s jinými
státy Latinské Ameriky poskytuje příliš malé spektrum frekvencí.

Vláda odstupující levicové prezidentky Michelle Bacheletové navrhla také zákon, který má kriminalizaci komunitního vysílání ukončit. Návrh zákona má být předložen chilskému parlamentu letos v březnu.

V té době už ale bude Bacheletová ve funkci vystřídána Sebastiánem Piňerou, pravicovým miliardářem, který vyhrál lednové volby. Jeho postoj už může být odlišný. Navíc i kdyby zákon prošel, odstranil by pouze trest odnětí svobody za vysílání bez licence. Nadále by se ale zabavovalo zařízení a vybíraly pokuty.

Další informace:
IPS Stop Treating Community Broadcasters as Criminals, Say Activists


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.