Rovněž chilská média strádají nedostatkem konkurence

Petr Salamon

Chilská novinářka a teoretička médií Mönckebergová ve své nové knize popisuje povědomý jev: malá skupina lidí využívá svého vlivu v médiích pro vlastní obchodní a ideologické zájmy. Mizí prostor pro pluralitní, kritickou diskusi. V Chile.

Chile je typickou ukázkou koncentrace vlastnictví médií do několika málo rukou, tvrdí chilská novinářka María Olivia Mönckebergová ve své nové knize Los magnates de la prensa (Tiskoví magnáti). Knihu vydala 11. listopadu ve vydavatelství Random House Mondadori. „Dnes náš stát slaví dvacet let svobody. Myslím si, že svoboda vyjadřování a pluralita naší mediální scény je na tom hůř než na začátku devadesátých letech," napsala.

Ve své nové knize detailně popisuje lidi, kteří vlastní chilská média. Ti podle ní byli dříve nakloněni diktátoru Augustovi Pinochetovi, který zemi vládl v letech 1973 až 1990. Popisuje i politickou elitu, která v zemi v současnosti vládne. Je složena z lidí sdílejících společné náboženské, politické, sociální a ekonomické zájmy. Do ní jsou začleněni i vlastníci většiny chilských médií.

V knize se zabývá též historickým vývojem chilského tisku. Zpočátku byl podle ní kritický, svobodný a republikánský. Stál na břitkém peru Fraye Camila Henríqueze, který založil první národní noviny La Aurora de Chile brzy po vyhlášení nezávislosti.

Dnes jsou ale média v Chile ve velké míře ovlivňována krajně pravicovými ekonomickými skupinami, jejichž hlavním cílem je zisk a propagace vlastní ideologie. Týká se to podle autorky nejen tištěných periodik, ale i rádia a televize.

Mönckebergová píše, že příliš velká koncentrace mediálního vlastnictví je problémem všude na světě. Ovšem chilská média jsou podle ní svou mírou uzavřenosti a chybějící státní regulace výjimečným případem.

„Není tu žádný prostor pro kritické názory nebo pro pohledy odlišující se od linie šéfredaktora. Ten má v politice konzervativní postoje a v ekonomii neoliberální. Dokonce i dopisy šéfredaktorovi musí projít filtrem, který nastavili vlastníci médií,“ píše Mönckebergová. Sami novináři podle ní uplatňují autocenzuru, když cítí, že by některé téma mohlo být pro mediální magnáty nepohodlné.

Agentuře IPS řekla, že vlastníci „vytvořili bariéry pro zprávy, které by mohly podrobně informovat o chilské realitě. Tyto bariéry taky nedovolí dělat kvalitní žurnalistiku a iniciovat důležité debaty.“

Mönckebergová cituje řadu kolegů, kteří se rovněž domnívají, že pluralita je dnes v zemi možná nižší než v době Pinochetovy diktatury. Je to podle ní způsobeno tím, že středolevá Koalice stran pro demokracii, která vládne od začátku devadesátých let, přebrala od diktátorského režimu neoliberální politickou a ekonomickou doktrínu.

Autorka v době Pinochetovy diktatury působila v opozičních týdenících Análisis a Hoy a v novinách La Época, které po změně režimu zanikly. Po změně režimu byla oceněna Národní cenou pro novináře. Nyní učí novinářskou etiku a investigativní žurnalistiku na Chilské univerzitě. Dlouhodobě se zabývá tématem vztahu médií a politické moci, o kterém vydala již několik knih.

Více informací:

IPS News Media Empires Undermine Pluralistic Democracy

    Diskuse
    December 4, 2009 v 19.33
    Detaily jsou samozřejmě odlišné, ale je zarážející, k jak podobnému závěru vedou, u nás a v Chile: z hlediska plurality názorů a obsahové kvality médií jsme u i nás na tom v roce 1990 byli nepochybně lépe než dnes.

    Vůbec nacházím mnoho paralel mezi naší republikou a státy Latinské Ameriky. Škoda, že se toho u nás z jejich kontinentu dozvídáme tak málo.
    December 4, 2009 v 19.44
    Těm mikroúvěrům v české podobě se šíleným 60 % úrokem jsem nechtěl věřit, tak jsem si to vyhledal sám - a opravdu!

    "Úrokové sazby úvěru se pohybují zhruba od 15 - 20 % ročně v Asii, kde je sektor vyspělejší a často dotovaný vládou, až do výše 60-100 % v Mexiku a jiných latinskoamerických zemích."

    Otřesné.