Martin Bursík vystoupil ze Strany zelených. Učinil tak po osmiletém členství a jen několik týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny. Předsednictvu a republikové radě zelených svůj krok oznámil v pátek odpoledne. Bursík zastával od posledního sjezdu zelených post místopředsedy strany. Dle svých slov nemůže setrvat ve straně, jejíž vedení nedokáže jednoznačně deklarovat odpor ke spolupráci s komunisty.

„Založením jsem antikomunista, nemohu setrvávat ve straně, v jejímž vedení nelze dosáhnout jasně deklarovaný odpor ke spolupráci s komunisty. Považuji proto za poctivé, když se nekonfliktně rozejdeme a nebudeme obelhávat voliče, že se dokážeme domluvit,“ uvedl Bursík v dopise. Připomněl také, že loni na podzim na sjezdu zelených navrhoval k hlasování usnesení, které odsuzuje krajské koalice ČSSD s KSČM a konstatuje, že se zelení nebudou podílet ani neumožní vytvoření vlády opřené o komunisty. „Orgány SZ však toto usnesení opakovaně odmítly,“ dodal Bursík.

Dle svých slov se ihned po sjezdu pokoušel přesvědčit vedení strany o tom, aby přehodnotilo údajný posunu zelených doleva, neboť strana je pak podle Bursíka oprávněně považována za spojence ČSSD-KSČM-SPOZ a prezidenta Miloše Zemana. „Vynaložil jsem veškeré síly a schopnosti k tomu, abych přesvědčil vedení SZ o tom, že posun doleva žene stranu do široké levicové fronty, jejímž architektem je ve skutečnosti prezident Zeman. Účast SZ v takové frontě považuji za zradu základních hodnot, na kterých strana stojí,“ vysvětlil Bursík.

„Hodlám nadále pracovat ve prospěch ekologických a liberálních témat, avšak na půdorysu nekomunistické demokracie,“ uzavřel bývalý předseda zelených, který stranu vedl v době Topolánkovy vlády a byl jejím ministrem životního prostředí. Bursík se stal předsedou SZ po vnitrostranickém puči v roce 2005. Podle předsedy Změny pro Liberec a dlouholetého člena zelených Jana Korytáře Bursík soustavně podrážel nohy svému předchůdci Janu Beránkovi.

„Od chvíle, kdy jsem poznal Martina Bursíka, jak jako můj kolega a člen předsednictva SZ soustavně okopával kotníky tehdejšímu předsedovi SZ Janu Beránkovi, tak od té doby mohu pana Bursíka ctít možná jako odborníka na ekologii, nikoliv ovšem jako vyzrálou a dospělou osobnost. Straně, se kterou se nyní spojí, přeji hodně štěstí,“ uvedl Korytář s tím, že Bursíka tento týden potkal v budově pražské KDU-ČSL.

Podle místopředsedy Strany zelených Matěje Stropnického Bursík nikdy nebyl zeleným politikem. „Je to konzervativní politik se zaměřením na ekologii. Jeho odchod je definitivní konec laškování zelených s českou pravicí," uvedl Stropnický pro Deník Referendum s tím, že lépe pro zelené předvolební kampaň začít nemohla.

Martin Bursík na předsedu rezignoval po evropských volbách v roce 2009, v nichž jeho strana utrpěla debakl, když nedokázala ani zopakovat výsledek z roku 2004. Byla to několikátá volební porážka v řadě, neboť většina voličů zelené opustila kvůli jejich vstupu do koalice s ODS, což se obecně bralo jako výměna programu za funkce. Stranu převzal Bursíkův kolega z Topolánkovy vlády Ondřej Liška, který se ovšem posléze rovněž z Bursíkem ocitl v konfliktu.

V roce 2010 přesto Bursík kandidoval jako lídr zelených v Ústí nad Labem. Strana zelených dostala od voličů z Ústeckého kraje 2,41 % hlasů. Před do té doby parlamentní zelené se na Ústecku dostala i Dělnická strana sociální spravedlnosti s 2,61 % hlasů.

Zatímco Liška se snaží přesvědčit spolustraníky i veřejnost, že se mění v levicového opozičního politika, Martin Bursík zůstal pravici loajální, ale postupně se tak ocital ve Straně zelených v izolaci. Už v průběhu letošního roku se objevily informace, že si připravuje novou stranu. S tou se nyní zřejmě hodlá pokusit vyjednat předvolební spojenectví u některého z již připravených projektů.

Bursík byl v minulosti členem Občanského hnutí, Svobodných demokratů, KDU-ČSL a Strany zelených. U jakého projektu jej najdeme příště?