Ekonomika bez programu a vize

Česká koalice Social Watch představila zprávu monitorující uplynulý rok. Autorkou ekonomické části, kterou zveřejňujeme, je Ilona Švihlíková.

Rok 2012 byl pokračováním nedobré ekonomické a sociální situace v České republice. Vývoj HDP byl ve všech kvartálech záporný a stupňoval se včetně I. čtvrtletí roku 2013 (-0,4, -1,1—1,5, -1,7, -2,2).

Nejde zdaleka jen o to, že vláda aplikovala příliš silnou fiskální restrikci, kterou srazila především spotřebu domácností srovnatelným způsobem jako je tomu u zemí postižených dluhovou krizí. Propad spotřeby domácností -3,5% nemá v historii české ekonomiky obdoby. Jde také o to, že tento cíl „fiskální konsolidace“ je nadřazen ostatní cílům hospodářské politiky, resp. tyto cíle de facto zcela absentují. Obvykle se pouze hovoří o důležitosti zahraničního obchodu, aniž by byl ovšem plně chápán jeho skutečný národohospodářský přínos.

V roce 2012 se také bezprecedentně zvýšila inflace, dosáhla 3,3 %. Největší cenové nárůsty postihly sociálně citlivé kategorie – potraviny, energie, bydlení. Nárůst byl tak silný, že část poptávky odvedl na zahraničí, kde je řada nezbytných statků levnější a často má i vyšší kvalitu. Vysoká inflace způsobila rovněž značné znehodnocování vkladů.

Hrubá přidaná hodnota klesala ve všech klíčových odvětvích, což je dosti výjimečný jev. Stavebnictví zažívá pokles již čtrnáct kvartálů v řadě.

Vnější ekonomické vztahy byly spíš kladně působící komponentou, čistý export pak v rámci roku 2012 jedinou rostoucí položkou. Bilance výnosů byla ovšem kvůli odlivů zisků ze země opět vysoce záporná a do záporu tak strhla i běžný účet – jeho deficit byl ovšem překryt přílivem na finančním účtu. Přestože tato situace působí stabilním dojmem, prohlubuje se rozdíl mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem – v posledních letech až ve výši sedmi procentních bodů. Liší se tedy stále více to, co je v zemi vyrobeno, od toho, co může být u nás využito.

Trh práce se vyznačoval dvěma zdánlivě protichůdnými trendy: nárůstem zaměstnanosti i nezaměstnanosti. Nárůst zaměstnanosti je možno interpretovat jako snahu nalézt práci ve velmi nejisté ekonomické situaci. Obecně je nutno dodat, že rostly jiné typy úvazků než klasický zaměstnanecký poměr. Místo toho roste počet OSVČ a různých dohod na dobu určitou apod. Na trhu práce se tak zvyšuje nejistota.

Pracující chudobou je ohrožena jedna pětina pracujících, disproporčně více to jsou ženy. Míra nezaměstnanosti dle ILO dosáhla 7 %, registrovaná 9,4 %. Na začátku roku 2013 dosáhla téměř 600 000 osob. Počet volných míst stagnoval, regiony byly postiženy velmi nerovnoměrně. Nejhorší situace je v příhraničních oblastech (např. Jeseníky).

Reálná mzda se snížila o 0,6 %, a to vlivem negativní situace v ekonomice i působením vysoké inflace. Průměrná měsíční mzda byla 25 101 Kč, nicméně medián byl podstatně nižší.

Snaha o expanzivní měnovou politiku nebyla příliš úspěšná. Rekordně nízká diskontní sazba 0,05% přispěla spolu s vysokou inflací ke znehodnocení vkladů domácností i firem v masivním rozsahu. Česká měna oslabovala vůči euru i dolaru, což může být interpretováno buď jako důsledek této měnové politiky, nebo jako reakce na špatný vývoj fundamentů české ekonomiky. Nejistota obyvatel a zhoršující se ekonomická situace byla vyjádřena rovněž přesunem úspor na netermínované vklady s vyšší likviditou.

S velkými problémy se potýkaly veřejné finance. Vláda provedla dodatečné škrty, které se ovšem negativně projevily na celkové poptávce. Výběr zvýšené DPH (čtyři procentní body) zcela selhal. Zajímavé je, že před zvýšením DPH, které bylo jednou z příčin vysoké inflace, se hovořilo o tvorbě rezervy na penzijní reformu. Tato rezerva, která se ovšem vůbec nematerializovala, se ovšem zcela ztratila ze zájmu vlády. Značné škrty byly provedeny celkově na sociálních dávkách, např. také na aktivní politice zaměstnanosti. To je z hlediska rostoucí nezaměstnanosti a zhoršující se sociální situace nepochopitelné.

Deficit státního rozpočtu překročil 100 mld. Kč a stal se pátým největším schodkem. Polovina schodku byla tvořena deficitem na důchodovém účtu. Propad má ovšem komplexnější příčiny než pouze vládou deklarované demografické stárnutí obyvatelstva. Je to především fakt, že vláda neplatí za náhradní doby pojištěnců, nízké odvody OSVČ a přesun nezaměstnaných do kategorie předčasných důchodců.

Rok 2012 nebyl pro většinu obyvatel ČR dobrý. Rostoucí nejistota v sociální oblasti, posílena také strachem z exekutorů, kdy i banální částky mohou mít tragické dopady, škrtací politika vlády a nekoncepčnost vedení hospodářské politiky se odrazila také v základních makroekonomických indikátorech. ČR se v roce 2012 stále nedostala na úroveň roku 2012 a sousední země ji ekonomicky stále více unikají. Ukazuje se opakovaně, že Nečasova vláda neměla pozitivní národohospodářský program ani vizi budoucího vývoje pro ČR.

Autorkou této části zprávy je Ilona Švihlíková, editorem je Tomáš Tožička.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Prosím, opravte překlep ve větě: Neděle, 11.Srpna 2013, 16:53:30

"ČR se v roce 2012 stále nedostala na úroveň roku 2012 a sousední země ji ekonomicky stále více unikají."

Domnívám se, že šlo o srovnání s úrovní roku 2008.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.