Doporučení obsažené v článku je podle mého názoru, s prominutím, projevem bezectného mnichovanství. Hlasováním pro Zemanovu vládu by ČSSD, ehm, olízla loajálně ruku, která ji opakovaně ze zálohy udeřila. Takové chování myslím není adekvátním projevem strany, která má ambice vést stát.

ten postřeh, že levicový volič chce od ČSSD především spolupráci s dalšími levicovými stranami a nezadání si (byť nepřímé) s Němcovou a Kalouskem, mi přijde trefný. Ale co je alternativa? Zadání si s Věcmi veřejnými a buďto s Lidem, nebo s přeběhlíky ... tedy s tím, co vždycky kritizovala ještě více. Podle mě tedy o tom, co je pro ČSSD výhodnější (resp, menší zlo), rozhodne až program nové vlády - zda si jej bude ČSSD moci dovolit odmítnout, resp. zda nabude názoru, že dokáže voličům vysvětlit, že ve skutečnosti není levicová ani Rusnokova vláda, ani to, co plánuje. A pak, je tu ještě ta Haškova iniciativa: možnost vyjádření podpory vládě výměnou za příslib, že volby budou hned na podzim ... tedy: podle mě je věc ještě daleko otevřenější, než by se z článku mohlo zdát.

jde o to, jak ten souhlas, pane kolego, formulujete, jak k němu dospějete... Souhlas může být podmíněný, nepodmíněný, hloupý, inteligentní... Já osobně jsem za případný inteligentní a podmíněný souhlas, ČSSD nesmí přijít o voliče, ale zároveň se nesmí otrocky náladám voličů či spíše veřejnému mínění přizpůsobovat. (Veřejné mínění je komplementární, nikoli výsadní faktor tvorby politiky.) Jestliže pro voliče je tu v zásadě jednoduché řešení: lepší Rusnok než Kalousek, nejsilnější a sebevědomá strana musí kromě voličského ohledu, zvažovat další faktory, které ztrácí běžný volič ze zřetele a snažit se je s voliči komunikovat. Jde o dopady, které může mít takové rozhodnutí na ČSSD, demokracii a společnost v dlouhodobé perspektivě. Proto je dobré, že se v otázce souhlasu/nesouhlasu s Rusnokovou vládou střetávají přímo/nepřímo dvě koncepce sociální demokracie, jednu ztělesňuje Sobotka, druhou Hašek... V tom střetu musí jasně zaznít, o co vše se tady hraje, kdo a podle jakých not tu hraje... "Idealisté" nesmí být nerozeznatelní od "pragmatiků" ve straně dávající případnou podporu Rusnokově vládě, pokud se na ní strana demokraticky usnese. Důvodů, proč podpořit/nepodpořit Rusnokovu vládu je mnoho, a strana si to musí rychle vydiskutovat.

Já jen stručně, protože od pracovního stolu:

Vždyť ten problém je mnohem hlubší, současná situace – jakkoli specifická – je jednou z mnoha křižovatek, které soc. dem. zažila a nepochybně ještě zažije.

V ČSSD jsou pořád nějaká křídla a psát např. o Haškovi jako bezohledném pragmatikovi je samozřejmě součástí vnitrostranického diskursu, který chce mobilizovat jednu stranu proti druhé. Na to já nehraju, ale je zajímavé to sledovat, protože se to periodicky opakuje.

Předtím to byl Paroubek proti Zemanovi (1993), poté Špidla proti Zemanovi (2002 a 2003). Potom pnutí mezi Špidlou a Grossem, vystřídané určitou disharmonií mezi Paroubkem a Sobotkou. Nyní se tedy spor odehrává mezi Sobotkou a Haškem, ale není třeba se bát – ať to dopadne jakkoli, v budoucnu se zase objeví někdo další.

Řekl jsem, že jde o hlubší problém. Ano, o problém identity politické strany. Rusnoka soc. dem. ať klidně podpoří, jsem pro. Ovšem svůj vnitřní problém tím nevyřeší. A nevyřeší ho ani tím, že jedno křídlo vyhraje nad druhým, protože každé vítězství je zárodkem budoucí prohry.

Ve vašem článku zní výzva k jakési pasivní resistenci, která bude sycena vírou, že průměrný český volič a podporovatel Zemana vývojem Zemanova presidentství zmoudří. Snad je to reálná cesta, ale je dosti nudná. Mnohem zajímavější se mi zdá pokračovat v Sobotkově programu získání výraznějšího středového voličského segmentu pro Socdem. Jak bude lze tohoto dosáhnout, bez upřímné a účinné snahy krotit Zemanovy choutky? Kořen věci, zdá se sídlí v diabolizaci Kalouska. Stále doufám, že se Sobotka s Kalouskem domluví na předčasných volbách.

je sice pěkná věc a já nejsem rozhodně proti, ale socdem musí stavět na svých voličích kmenových - a jako nadstavbový luxus si může dovolit i ten střed. Pokud však stranu opustí kmenoví voliči, bude zle a na Paroubkův debakl z roku 2010 se bude ještě nostalgicky vzpomínat.
Každý dobrý obchodník musí znát své zákazníky, každý dobrý učitel své žáky, každý dobrý politik své voliče. Bez toho se nedostanete nikam...

1)
Ještě bych dodal, že od formulací typu "Zeman je zlo" je tento článek viditelným a docela překvapivým autorovým obratem.

2)
Otázka: kdo je kmenový volič soc. dem.? A je to tak, že v r. 2010 opustili Paroubka kmenoví voličí? Kdo volil VV? Nezpochybňuji, jen se ptám, protože sociologické analýzy v této věci neznám.

"Za elektřinu zaplatíme od ledna až o tisíce méně"
http://www.novinky.cz/finance/308875-za-elektrinu-zaplatime-od-ledna-az-o-tisice-mene.html
Tak to je naprostá bomba.
Tenhle krok (Zemanovy) Rusnokovy vlády ocení každý - od důchodce po kapitána průmyslu.
Ohlas "ulice" je jasný - Tak dlouho to nešlo a najednou to jde??? Nebude to tím, že jsou v tom byznysu "anonymně" namočení všichni ti slavní poslanci bez rozdílu stran a pohlaví?

Mno, Zeman vzal hodně velké kladivo a dává tomu našemu malému politickému mološku ránu za ranou.
Částice včetně volných radikálů začínají vykazovat nepředvídatelnou dráhu letu.
Zvířatka v chaosu utíkají všemi směry.
Některé vyděšeně piští, jiným se oči podlévají krví a zuří, protože i je nastálý zmatek uvrhl do turbulencí a musely opustit své oblíbené revíry.
V Řáholci je zkrátka bordel jako v tanku.

ale nad pravicí, a to vítězství nejen v počtu získaných hlasů u voleb, ale především programové a ideové. A zde má dosud sociální demokracie značné rezervy.

Na rozdíl od autora si myslím, že hlasování pro Rusnokovu vládu sociální demokracii v ničem nepomůže. Proč by měli voliči odcházet od sociální demokracie, pokud bude sociální demokracie jasně formulovat své priority v sociální politice, zdravotnictví, kultuře, ekologii, atd. a půjde si za nimi. Sobotkovy texty jsou příslibem toho, že se to může dařit. Myslím, že pro Sobotku by bylo do budoucna mnohem horší pokud by měnil názory podle situace, než když bude jasně své kroky odůvodňovat a argumentovat a nebude se bát jít do konfliktu jak s pravicí, tak s prezidentem, aniž by z toho činil pravidlo. Rusnokova vláda se pouze zdá lepší než Nečasova a Kalouskova vláda, to je všechno, nemyslím si, že by český volič tak plakal, když nedostane důvěru. Vydírání pana Mynáře bych vůbec nebral vážně, to on jen vytváří kouřovou clonu pro prezidenta, podobně jako to dělali Jakl s Hájkem.

Pan Pleva píše, že sociální demokracii houfně opouštějí voliči: to zatím žádný průzkum nepotvrzuje.

Také tvrdí, že: " řádný termín voleb je pro sociální demokracii nevýhodný (a výhodný pro bývalou koalici a populisty). To nelze zpochybnit..." To druhé také není jisté, je to možné, ale sotva nezpochybnitelné.

Děsí mě, jak se poslední dobou rozmáhá na levici mor fascinace Milošem Zemanem. Narazil jsem na zemanovce, kteří se nápadně podobají fanklubu Karla Schwarzenberga chováním, jako by prezidentské volby nebyly dávno za námi: stále vidí jako hlavní téma české politiky souboj Zemana se Schwarzenbergem a ostatní třídí podle toho, na čí straně stojí. Nejčastější je ale přesvědčení, že Miloš Zeman je jediné, co stojí mezi námi a pokračováním hrůzovlády pravicového gangu, a že Rusnokova vláda je levicová. Když Martin Pleva sice takový názor nepředkládá jako svůj vlastní, ale považuje jej za nepochybné přesvědčení všech, nebo aspoň drtivé většiny voličů ČSSD, připadá mi velmi trefná poznámka Pavla Cabana o mnichovanství.

Miloš Zeman není levicový politik, ale pravicový populista. Tomu odpovídá i jeho výběr premiéra a složení výsledné vlády. Přestože aspoň někteří její ministři by snad mohli být nalevo od Kalouska a přestože v asociálnosti, zkorumpovanosti a státnické neschopnosti je věru těžké konkurovat Kalouskovu kabinetu, viděli jsme při hlasování o rozpuštění parlamentu, že Rusnokovy vlády se Kalousek nezalekl, že se jí nebojí ani zdaleka tolik jako voleb, a to by nás mělo před Rusnokem varovat. Mám dojem, že ČSSD se dělí na sociální demokraty a kariéristy. Kariéristé jsou přitahováni k Miloši Zemanovi, za jehož předsednictví se členům ČSSD otevřel nejlepší přístup ke kariéře. Možná jsou v přesile, možná že sociální demokraté v ČSSD nemají o nic víc síly, než měla ČSSD před příchodem Miloše Zemana. Zeman dal, Zeman vzal: sociální demokraté se asi budou muset vzdát jeho darů a vybudovat silnou levicovou stranu vlastní prací, bez nich, ať už pod klasickým jménem ČSSD, až kariéristé odejdou do SPOZ, nebo úplně od zákaldů pod nějakým novým jménem, až budou kariéristy z ČSSD vyhnáni. Každopádně nepovažuji za dobrý nápad, aby i sociální demokraté odložili sociálně demokratickou politiku, začli hrát o posty jako kariéristé a sešikovali se za Zemanem.

Jako podnětná mi připadá zmínka Petra Jedličky o programovém prohlášení vlády. Není to zajímavý nápad, že by třeba aspoň část poslanců rozhodla o tom, zda vysloví vládě důvěru, s přihlédnutím k programu, který ta vláda předloží? Sice by to mohlo odporovat českým parlamentním zvyklostem, ale stejně bych doporučil aspoň se nad takovou možností zamyslet.

Volám po levicové straně, která by prosazovala levicový program. Zatím mám dojem, že programem všech stran bez rozdílu je 1) získat moc, 2) udržet moc a 3) pořádně si tu moc užít. Volím levici, protože pravice se od ní liší důrazem na zbídačení občanů a důsledností války proti svědomí pod heslem: Sobectví je správné. Souhlasím s Martinem Šimsou, že oč tady běží, je myšlenkový a programový souboj levice s pravicí, a že se na tomto kolbišti levici kriticky nedostává borců.

Bylo by pěkné, kdyby poslanci ČSSD odmítli Rusnokovu vládu na základě důrazné věcné kritiky jejího programu. Nebo kdyby jí na základě programu vyslovili důvěru, zatím nevíme, s jakým programovým prohlášením přijde, kdyby zdůraznili nahlas a srozumitelně, které body jejího programu nejvíce podporují a proč, a kdyby v budoucnu, pokud by se vláda těm programovým bodům zpronevěřila, vyvolali hlasování o nedůvěře.

Nebylo by špatné, kdyby už teď vznášeli sociální demokraté programové požadavky na novou vládu, kdyby dávali jasně najevo, jaký program jsou ochotni podpořit, co je pro ně nepřijatelné, a jakou asi vládu, ve smyslu programu a konkrétních kroků ve funkci, by se snažili sestavit sami, kdyby k tomu dostali příležitost.

H.Macháčkovi:
To je dobré-
Jenže otázka, co je to sociální demokracie, zůstává nezodpovězena. -- Je to snad to, co si představuji (představujeme), že by měla být, anebo je i nadále stranou, která zatím VŽDY "zradila dělnickou třídu", tedy spolek, který se veze na náladě ve společnosti daleko víc než aby vyprodukoval skutečný projekt moderní společnosti? Není to tak, že i popřevratové "sociálně-demokratické" vlády provozovaly jasně pravcicovou politiku? Není to tak, že nejpozději od Godesbergského programu odkryli karty - totiž, že jsou v zásadě středostavovskou politickou stranou?

-- Proč vlastně vznikly komunistické strany?
-- A hlavně: proč ani ony nikdy v minulkosti nedokázaly Marxovu analýzu uplatnit ve společenské praxi?

-- (Současná KSČM je trapnou parodií na komunistickou stranu. Od té předchozí se snad nejvíce liší tím, jak je sterilní a bezzubá. Stala se záhumenkem těch, kdo se - ať už jakýchkoli pohnutek - neodhodlali zkusit to jinde a jinak. Je to bída. (Pánové Dolejš a Exner se mnou pochopitelně souhlasit nebudou, ale je to BÍDA, hlavně myšlenková a politická! Jsou to všechno komunisti na baterky..... Jediným ospravedlněním jejich existence je, že berou poslanecké platy a vedou tu plamenné, tu rozšafné, --- řeči.)

Kdo vlastně nezradil? Možná i samotná dělnická třída tak trochu zradila. Ale koho vlastně? Sama sebe? Když se věci nebo spíš lidé rychle mění a vyvíjejí, jak může existovat nějaká věrnost? Ledaže by byli věrní něčemu neměnnému.
Pokud jde o otázku komunistické strany, tak ta po listopadu přece neměla na výběr. Buď zánik nebo přežívání.

co kdyby činovníci soc. dem. vystrčili nos z klimatizovaných kanceláří a šli se zeptat svých voličů na jejich názor? Voliči se totiž nezjevují jen v čase předvolebních kampaní a voleb, ale kupodivu existují i v čase mezivolebním. Tehdy se jim obvykle říká občané a vyznačují se mj. tím, že nežijí jen v Praze nebo v Brně.

ale - byla to vědomá volba? A pokud ano - čí? A to přežívání je právě to, co tu odmítám. Trefnější by bylo vegetování. Vypadá to totiž často trak, jako by si členové a funkcionáři mysleli (pokud se tedy vůbec NĚCO myslí), že idea representovaná říjnovou revolucí a zesílená porážkou nacismu, nestála za to, aby se k ní hlásili. K čemu jsou tu ale potom? LEVICOVOU STRANOU nejsou, LEDA HUBOU....

Gorbačov se dnes považuje za sociálního demokrata. Je to snad vyvrcholení jeho politického a myšlenkového vývoje? To sotva...

Nemíním taky, abychom si rozuměli, věrnost.
Míním novodobý étos, který se rodil (u nás nejpozději) od doby Viklefovy a Husovy. To už je taky renesance, byť zdánlivě jen "uvnitř" křesťanství, tj. tehdejšího evropanství. ( Nejsem ale, narozdíl např. od Jana Patočky, "euroskeptik", mám za to, že přínos Evropy světu je v mnoha pohledech nepopiratelný - nemám ovšem na mysli techniku.)

Já jsem tím slovem věrnost trošku směřovala k Badiouovi a jeho teorii události. Badiou říká, že celá řada událostí si vyžaduje, abychom jim byli věrni (což mimochodem může být pro někoho těžko představitelné). Skutečná událost je něco, co svět popostrčí dopředu. Abychom něco takového vůbec uznali, musíme ovšem věřit, že svět a s ním i lidstvo se vyvíjí odněkud někam. A samozřejmě musíme věřit, že i vývoj Evropy měl kdysi smysl, že nemůžeme Evropě spílat za to, proč nezůstala na středověkých pozicích nebo rovnou u Keltů. V opačném případě pro nás žádné "postrkování dopředu" neexistuje.
Tím, že se nechtějí znát k revolučním idejím, dělají socialistické strany velkou chybu. Ale uznávám, že v určité době bylo obtížné se k nim hlásit. Pro mě osobně hlásit se k myšlence Říjnové revoluce neznamená chtít zároveň opakování revolučního teroru, případně jiných negativních věcí, které s ní souvisely.

Jedno se Miloši Zemanovi nedá upřít pane Macháčku - formálně má své řemeslo v malíku.
Kolik fanoušků má Roger Federer a kolik Olivier Rochus?

(no, možná nějaké ty průšvihy má, jako třeba kauzu "korunovační klenoty", ale já před pár lety na té akci na ruské ambasádě byl, krásné holky v ruských krojích roznášely prvotřídní vodku na obrovských tácech a byli tam úplně všichni, včetně Harapese - pro některé může být těžké vyváznout nezbořen.... - ale Zeman stejné chyby dvakrát nedělá, pro případné "příště", kdy by se chtěl v takovém stavu vydat kdekoliv, kde jsou televizní kamery, má jistě kancléř nakázáno zamknout ho v kanceláři, kde se bude věnovat studiu ústavních zvyklostí, a spolknout klíč.))

Ostatně si myslím, že to je i jeden z důvodů, proč ve finálovém prezidentském duelu neuspěl Schwarzenberg - poměrně často jsem před volbou zaslechl názor, dodávaný většinou až nakonec a tak nějak míň hlasitě, že KS by na prezidentskou funkci už celkově nestačil.

že jsem se diskuse neúčastnil, od soboty jsem nebyl online.

Jen několik poznámek:
1. Zeman je zlo, p. Kando, i když taková formulace je příliš emotivně vyhrocená, "neracionální" atd., to uznávám. Nikdo ještě nejmenoval jedinou pozitivní věc, kterou Z. do politiky přinesl, resp. která by bez něj neexistovala.
Nejstrašnější je, že nadbíhá tomu volání po populismu a silném vůdci, a že dokonce takovou společenskou poptávku sám vědomě vytváří... Není mu svaté nic, viz to nechutné divadlo s majetkovými přiznáními, socdem je několikrát navrhovala, ale teď si zásluhu na oné myšlence připíše Zeman a jeho partaj šíbrů...

2. Zemana, pokud se zdravotně neodepíše, v což se nedá doufat, bude třeba porazit a v očích levicové veřejnosti znemožnit. Avšak tato úloha na sobotkovce teprve čeká. Aby ji mohli splnit, musí přežít. To je smysl mých "rad".
Ale zdá se, že vývoj jde jiným směrem. Sobotka se rozhodl jít do střetu nyní, obávám se, že je to husarský kousek, který nezvládne.

3. Zeman je politický profík, jakému není široko daleko rovno. Vše, co dělá a říká, je promyšleným marketingem směrem k jeho (i potencionálním) voličům. V tom mu zatím sobotkovci nesahají ani po kotníky. Platí tedy: učit se, učit se, učit se...

I Miloš Zeman dělá chyby. Asi nejznámější a nejnápadnější je historie jeho odchodu do „důchodu‟ na Vysočinu a první prezidentské kandidatury. Nikdy jsem nepochopil, proč vlastně odcházel, měl jsem z toho dojem, že se mu zalíbil nápad proslavit se jako první český politik, který dokázal odejít včas, ale teprve po odchodu si uvědomil, jak strašně mu moc schází. Někde jsem viděl úvahu, že asi prchal do ústraní před novináři, jejichž štvavá kampaň v té době ošklivě dopadala na jeho rodinu. Každopádně si tenkrát nechal na čas vyklouznout moc z rukou, a ještě si lavírováním kolem prezidentské kandidatury udělal ostudu.

Pravda je, že sice chápu, proč se tenkrát sociálním demokratům tenkrát zajídalo zvolit prezidentem Zemana, ale nechápu, proč ve volbě mezi Zemanem a Klausem dali přednost Klausovi. Sám jsem nedávno ve volbě mezi Zemanem a Schwarzenbergem dal přednost Schwarzenbergovi, ale hlasoval jsem pro Kalouskova knížete s nechutí, s jakou podle mého soudu měli sociální demokraté ve volbě mezi Zemanem a Klausem hlasovat pro Zemana, rozhodl jsem se po dlouhém váhání a k důvodům mého rozhodnutí patřilo, že Schwarzenberg je slabší a pasivnější než Zeman a že volba Zemana dnes znamenala také volbu Klause, dnes Zeman a Klaus proti sobě nestojí, jsou to přátelé a Miloš Zeman se postará, aby Václav Klaus neztratil vliv na českou politiku, vidíme, jak prosazuje Lívii Klausovou na post velvyslankyně na Slovensku.

V současnosti se Miloši Zemanovi konečně podařilo vrátit do čela státu, nicméně vidět v jeho předchozí činnosti systematickou přípravu triumfálního návratu je možná hodnocení ex post, dlouho to vypadalo jen jako drobné zlomyslné záškodnictví zhrzeného politika minulosti. Podobně akce Rusnokovy vlády se mohou jevit jako mistrná ukázka populistické strategie, když odvolává oblíbence ODS z nejvýraznějších trafik a zvýšila minimální mzdu, sice o směšných pět set korun, když do evropské hranice chudoby jí schází ještě šest tisíc, ale přece jen zvýšila, poprvé po šesti letech naprosto bezohledného sociálního vandalství pravice. I teď však dojem mistrné mocenské partie poněkud kazí některé přehmaty, zejména ten s Národním divadlem.

Zemanův návrat se nápadně podobá návratu Kalouskovu. Mám dojem, že Miroslav Kalousek je teď nejen úhlavním nepřítelem většiny obyvatel českých zemí (jakkoliv si to mnozí stále neuvědomují a jsou ochotni patrona hazardu, kmotra všech kmotrů, zase a znovu volit), ale i hlavním protihráčem Miloše Zemana, a jestli se Miloš Zeman soustředí na souboj se svými odpůrci v ČSSD, Kalousek ho porazí. I Miroslav Kalousek odešel, aby se triumfálně vrátil, když si dovolil navrhnout sestavení vlády podporované KSČM a jeho spolustraníci propadli antikomunistické hysterii, vypadalo to, že v politice končí. Hráč Kalousek ovšem racionálně zvážil situaci, vyhodnotil postoje svých voličů a připravil si zbrusu novou stranu pro jejich hlasy. Miloš Zeman vychází z tohoto srovnání hůře, zatímco Kalouskův pokus vládnout s komunisty byl racionální tah, ze kterého Kalousek nakonec vytěžil aspoň průzkum voličských preferencí a předsudků bojem, Zemanův odchod do „důchodu‟ vypadal spíše jako pouhý rozmar. Pokusy, jimiž Miloš Zeman zkoumal nálady voličů a rozložení politických sil následovaly až pak. Teprve dodatečně, poté, co si zbytečně zničil pozici chybným tahem, začel Miloš Zeman hodnotit herní varianty podobně jako Miroslav Kalousek, hledat možné spojence, vyhledávat slabiny protihráčů a zcela bez předsudků vybírat populistická témata, která na voliče zaberou. Tak Miloš Zeman opustil většinu levicových hesel, vyměnil sociální spravedlnost za odbornost, růst a investice, stal se silným islamofobem, přiblížil se fašismu a nacionalismu a svůj eurofederalismus, kterým se vymezuje vůči Václavu Klausovi, aby si je nikdo nespletl, opatrně přeformuloval do podoby „Evropa ano, ale...‟ tak jako malí čeští rasisté říkávají „Nejsem rasista, ale...‟ I tady mám ovšem podezření, že Kalousek může být silnějším hráčem než Zeman, Zemanovy výpady proti nemakačenkům, kteří „se schovávají za národnostní útlak‟, zní jako ozvěna nejen Okamurova anticiganismu, ale především Drábkovy (tedy Kalouskovy) kampaně proti zneužívačům sociálních dávek, a fanatický postoj, že Řecku nesmí nikdo odpustit ani část dluhu, protože dluhy se musí platit, je opět opakováním Klausových řečí o líných pijácích ouza, a hlavně Kalouskovy řecké lži, pokusem převzít od Kalouska téma „zodpovědnosti‟, s nímž TOP 09 tak skvěle uspěla ve volbách. Přestože tedy Miloš Zeman prošel krizí dříve než Miroslav Kalousek a vítěznou strategii hledá delší čas, zdá se, že je za Kalouskem o krok pozadu, že se na politické výsluní vrací tak trochu v jeho stopách.

Kupodivu mě porovnání Miloše Zemana s Miroslavem Kalouskem přivedlo na teorii, která staví Miloše Zemana do tak příznivého světla, že jí ani za mák nevěřím. Zatímco cíle Miroslava Kalouska se zdají být zcela zjevné, chce být vždy u moci a kromě toho hraje pro potěšení ze hry, Miloš Zeman nechává více prostoru ke spekulacím, zejména jeho nepovedený odchod z politiky se nezdá být motivován snahou zvětšit svou moc. Můžeme spekulovat i o tom, že cílem Miloše Zemana bylo skutečně prospět státu a lidem, že usiloval o to vybudovat z ČSSD silnou stranu, která bude hájit zájmy lidí, přivedl ji k moci a do „důchodu‟ odešel proto, aby nastartoval v ČSSD generační výměnu, odstranil sám sebe jako kult osobnosti a zajistil, že strana bude stát na členské základně, že bude silou vyrůstající zdola, ne přívěskem nějaké elity. Tak jako Miroslav Kalousek narazil na to, že členové KDU-ČSL se raději vzdají moci, než by se „ušpinili‟ s komunisty, zjistil Miloš Zeman, že členové ČSSD se bez kultu osobnosti neobejdou, když jim odejde Zeman, budou se klanět Grossovi, a že s výchovou mladé generace už mu to vůbec nevyšlo, slibný nástupce Gross chce jenom moc a peníze. V tomto pohldu je možné, že Miloš Zeman dospěl k polulismu a nacionalismu podobně jako Vladimír Iljič Lenin k revolučnímu teroru, že jeho cílem je zlepšit postavení ovládaných mas, a všechnu špínu, všechno zlo, které teď používá na cestě k moci, si zvolil z nutnosti, když zjistil, že ovládané masy jsou hloupé a nevzdělané, že si lepší budoucnost nevybvudují samy, jak o tom sní idealisté, že ovládané masy chtějí někoho, kdo by je ovládal, že nejlepší, co může pro ovládané masy udělat je stát se jim dobrým vládcem, že jeho snahu o zlepšení postavení mas budou ty masy podporovat, jenom když zalichotí jejich nízkým pudům, když místo složitého rozboru situace bude řečnit o jednoduchých řešeních, a že sjednotit ovládané masy k nějakému společnéíu úsilí bude nejjednoduší štvaním proti nějakému obětnímu beránkovi, protože masy se přátelí zásadně proti někomu, masy potřebují společného nepřítele.

Nepovažuji teorii o spasitelském tažení Miloše Zemana za věrohodnou zejména proto, že jsou-li masy tak beznadějně špatné, jsme-li my všichni vespolek tak beznadějně hloupí a zlí, není důvodu věřit, že by Miloš Zeman byl lepší. Musím se nicméně ptát: Jestliže já sám nejsem zase tak zlý a hloupý, a jestliže chci udělat něco pro ovládané masy, jak bych to mohl dokázat? Jak bych přivedl k rovnosti, svobodě a bratrství dav, jaký v „Životě Briana‟ opakuje jednohlasně „My všichni jsme jedineční‟? Co bych na místě Miloše Zemana, tenkrát před odchodem na Vysočinu, kdybych stál tehdy v čele ČSSD s těmi nejlepšími úmysly, dělal já?

ale demokrat musí věřit v to, že lepší svět lze vybudovat i jinak než manipulováním mas... že lidé si svobodu a demokracii zaslouží.
Je to bláznivá víra, leč jiné cesty není...

Autor pojal článek jako apologii prezidentské vlády, která je prý menším zlem pro ČR než vláda české pseudopravice. Na volbu "menšího" zla jsme však už dojeli při presidentských volbách tím, že jsme ke korýtku pustili opět starého harcovníka, který je protřelý praktik a dává to opět hlasitě najevo, namísto toho, abychom v přímé volbě zvolili novou krev. Nový politický vývoj, přímou demokracii apod. nelze dělat se starými kádry.

Aby socdem na to lavírování a "menší zla" nedojela a nezamotala se do ústupků panu presidentovi! Zeman si tuto POLITICKOU (SPOZ vládu) nikoli úřednickou vládu sestavil k obrazu svému a bude de facto vládnout, pokud tato pozítří projde hlasováním.

Nejčistší řešení pro socdem je být jednotná a podpořit svého předsedu a ODEJÍT ZE SÁLU, jak Bohuslav Sobotka navrhuje! Socdem musí lidi přesvědči o tom, že Zeman už dávno není sociální demokrat, ale hraje jen a především sám na sebe.

A propos, proč by 2. pokus o sestavení vlády nemohl být dán politické straně, která VYHRÁLA VOLBY (po té, co se nepodařilo sněmovnu rozpustit)? Proč? Jde jen o to chtít a nenechat se zahnat do úzkých. Nikým ani Mynářem, ani Zemanem.

na Vaše Proč? v posledním odstavci existuje následující odpověď .
Je téměř jisté, že by vláda ČSSD nezískala důvěru při současném rozložení sil ve sněmovně a došlo by na třetí poklus. No a třetí pokus navrhnout premiéra má pak Němcová a to znamená návrat trojkolky s Kalouskem.
Dalším důvodem, proč nechat vládnout Rusnokovu vládu do voleb ať už předčasných anebo řádných je ten, že výměny vlád vnáší chaos, a existují záležitosti, které musí být řešeny neodkladně, jako st. rozpočet, čerpání evropských fondů, občanský zákoník a asi i další.

Pane Macháčku,
líbí se mi, co jste napsal v dlouhém příspěvku 07:51:30. Je to upřímné a neskrýváte své pochyby. Mám dvě poznámky. Jednu ke konání ministra kultury Balvína, které nebylo tak špatné, jak se věci jeví velkým mediím. Rozbor z opačné strany se dá přečíst na Britských listech. V podstaě jde o to, že Jan Burian má Národní divadlo privatizovat (převádět na akciovku), což by při jeho dluzích mohlo vést v budoucnu k bankrotu. Vážíme si ND ?.... Neříkám, že věci jsou černobílé, ale jakmile slyším o možné privatizaci Národního divadla, tak jsem spíš na straně Balvína, který tomu svým konáním chtěl údajně bránit.

Druhá poznámka se týká toho, jak vidíte Miloše Zemana
Píšete
"Kupodivu mě porovnání Miloše Zemana s Miroslavem Kalouskem přivedlo na teorii, která staví Miloše Zemana do tak příznivého světla, že jí ani za mák nevěřím."
No, já jsem zatížená jinými předsudky (ve smyslu že žádný člověk se nemůže odříznout od okolností, které formovaly jeho názory) a tak jsem více než dvacetiletým sledováním Miloše Zemana z dálky došla k názoru, že do politiky ho přivedla snaha věci měnit ve prospěch vlasti. Že je ctižádostivý a dobrý, žádný démonický zloduch, ale člověk, který má v jádru k lidu blíže, nežli kníže. Možná ho tak vidím, že jsme téměř stejně staří, máme rádi Vysočinu a chybí nám humanitní základ vzdělání, kterého se nám nedostalo v mladém věku. Miloš Zeman je vystudovaný inženýr, takže ten základ je tam ještě menší než u mne, a pak má ještě jeden handicap a to je jeho zdraví. Bojím se, že nenávist, s jakou ho naše kulrturní fronta častuje, ho prostě uštve. Trpí cukrovkou, před pár dny byl na operaci a silně kouří. Oproti Havlovi má nevýhodu, že není postava subtilní. A není to žádný martyr. Nepřišel se obětovat, ale v rámci svých možností prospět společnosti, z níž nevylučuje tu méně majetnou část.
Na jeho místě bych si teď začla klást otázku, jestli dál prezidentovat s nasazením, když mu za to lidé spílají. Ale jestli začne být pasivní, jak jste si přáli (jako by byl Karel), tak iniciativu převezmou Kalouskové, tak jak to bylo dosud. Proč si to přejete, tomu opravdu nerozumím.

jsem ten poslední, kdo chce Kalouska vrátit ke kormidlu. Ale Rusnok (pan penzijní fond), Fischer (pan rychle dluhy z volební kampaně splatil), Balvín a spol. nejsou řešením...

Je zde možnost nenechat Kalouska sestavovat státní rozpočet na rok 2014 a zároveň nevyslovit Zemanovo-Rusnokově vládě důvěru, ale chce to hodně odvahy a udělat toto...1) vláda, která důvěru nedostane může vládnout v demisi i cca !půl roku! (vzpomeňme na KLAUSE A TOPOLÁNKA)...a po Novém roce, ať je klidně Kalousek nebo kdokoli z té pseudopravice pověřen sestavením vlády...jde o čas. 2) druhý pokus by měl/mohl dostat vítěz voleb=socdem, protože jí ho Klaus svého času upřel...porušil jednu ze zásadních ústavních zvyklostí, o kterých se mj. "blahosklonně" vyjadřuje i současná hlava státu 3) zatlačit na topku, aby přistoupila na předčasné volby pod hrozbou rozpočtového provizoria, protože položme si otázku: i kdyby rozpočet nebyl, je horší rozpočtové provizorium nežli Kalous na MF? Ta pravice nevyčerpala (doslova protočila jako na forbesu) X stovek miliard z EU, to už nikdo za rok čerpání, který zbývá, nedohoní...touto svojí taktikou se už blížíme k Řecku, jak nás strašili (jak paradoxní,že?), prohospořatit více jak půl bilionu korun je pěkný ranec...socdem by tedy měla více zatlačit na ty, co tuto situaci spískali a razantněji vyjednat předčasné volby i pod hrozbou rozpočtového provizoria. Ne sklapnout krovky a nechat napochodovat spoz na Úřad vlády.

To vše lze realizovat, ale musí zabrat jak Zeman, tak levicové strany ve sněmovně. Pokud bude president prosazovat spoz (nebo jiné strany) na úkor socdem, nikam se nehneme.

Považuji ho za neštěstí české politiky.
Kdyby musel ze zdravotních důvodů odstoupit (což se ale skoro jistě nestane), radoval bych se...

Šlo mi jen o to, že nyní podle mě není vhodná chvíle se se Zemanem utkat. Ale už je to jedno, zítra socdem rozhodne - a děj se pak vyšší vůle...

proč věříte Zemanovi více než Sobotkovi nebo Dienstbierovi?

Copak jste zapomněla, jak Zeman pomáhal PRAVICI (vznik Topolánkovy vlády, "konzultace" s Topolánkem a Dalíkem před posledními volbami a útoky na Paroubka a socdem). A co jeho přátelstvím s tuneldědkem a autorem skvělé amnestie V. Klausem?
Zeman a obecné dobro? No to je vtip, ne?

Vaše vyjádření sympatií Miloši Zemanovi je velmi autentické, myslím, že tak to cítí hodně lidí. V jedné věci bych Vás ale chtěl uklidnit - myslím, že je Zemanovi úplně jedno, jak ho častuje "kulturní fronta", spíš se tomu s panem Šloufem srdečně zasměje, jak zase ty blbce dostal do varu. Zdraví si ničí pouze sám svým životním stylem. Myslím, že ho idealizujete, ale tak nějak mile, lidsky.

po zítřku snad budeme moudřejší. Typuji, že Rusnok důvěru nedostane. A nevím, zda to bude dobře nebo špatně. Co vlastně povede lépe k předčasným volbám?

Pane Votavo,
Váš scénář by se mi velmi zamlouval, je jasné, že si v podstatě přejeme totéž, jen jaksi trochu z jiného úhlu nahlížíme na politickou scénu a její hlavní protagonisty. Co se opravdu dál bude dít je těžké odhadnout, protože je ve hře mnoho neznámých, tedy alespoň pro mne. Já jen doufám, že Zemanovo jednání bude i nadále srozumitelné jeho voličům.

Pane Plevo,
moje sympatie k Dienstbierovi a Sobotkovi jsou souměřitelné se sympatiemi k Zemanovi. Konec konců jsem přece volila v prvním kole Dienstbiera. Ale jak už jsem napsala jinde, mám obavu z jistých spekulací, že by se tito dva pánové po volbách docela dobře domluvili třeba i s Kalouskem. Přišla snad sociální demokracie s tím, že Nečasovy politické dealy jsou vlastně korupcí? V demokracii nepřípustným handlováním mandátů? Kde to Sobotka anebo Dienstbier jasně řekli a tím se od takového jednání do budoucna distancovali?

Pane Outrato,
děkuji. Je možné, že moje idealizování Zemana je zbožné přání. Uvědomila jsem si, že trochu na vině je můj babičkovský přístup. Raději něco pochválit, než spílat. Ale Zemanův cynismus je jen maska, za kterou skrývá nejistotu. Je zranitelný jako každý přemýšlivý člověk.

a praví aktéři by se tak mohli věnovat plnému hedonistickému - někteří polopraví i dočasně erotickému - životu.
Otázku v jaké míře je Rusnokova intervláda pouhou pseudolevicovou manýrou pana presidenta, či zda je ČSSD perspektivně volitelná, považuji za pouze lechtivou. Nelechtivou otázkou je však jak se vypořádá česká společnost/český volič s propadem liberality západní demokracie a sociální rovnováhy. O tom i v ČSSD jako "opoziciˇ doposud panují značně konfuzní představy - jak pan Novotný podotýká ...je nutné si to v ČSSD vyříkat.
Doličný stav v a kolem ND ledascos nevyříkaného naznačuje.......mám dojem.

Pokud sociální demokracie poslechne Haška a M.Plevu, tak se ocitne v oné jámě lvové, protože bude spíše fan klubem M.Zemana, než nezávislou a svébytnou politickou stranou. Rusnokova vláda, je vládou M.Zemana a Zemanovců, ne vládou sociální demokracie. Doufám, že ataky Haška a spol. Sobotka ustojí. Při případné podpoře Rusnokovy vlády, budou házet koaliční strany všechny její neúspěch na hlavu sociální demokracie, a podle toho, jak ta "vláda" začala, tak jich bude hodně, a nakonec tu bude posílená pravice a slabá sociální demokracie, která prohraje svou další šanci.

se mnou je to ještě horší. Představte si, že jsem si včera myslela, že hlasování o důvěře Rusnokově vládě se bude konat už dnes (viz první věta mého minulého příspěvku), taková jsem popleta! Ale přiznám chybu bez mučení, když se přesvědčím, že se věci mají jinak.

To, že se Dienstbier zachoval na pražské radnici čestně a raději odešel než by přistoupil na nekalou hru, to mne právě nejvíce přimělo ho v prvním kole volit za prezidenta. A litovala jsem, že nezvítězil. Ale pak mne zklamalo, že neuměl přijmout porážku. Uvědomila jsem si, že je asi na převzetí velké odpovědnosti ještě málo zkušený. Ale mám v něj stále naději. Funkci v ČSSD sice nemá, ale je stínovým ministrem, nebo se mýlím?
Trochu jsem přehnala to, že Sobotka a Dienstbier neodmítli jasně ono korupční handlování s mandáty. Měla jsem ale na mysli to, že oni na tohle korupční jednání měli zaútočit mnohem dřív ne až po zatýkání exposlanců. Měli křičet už loni na podzim, když se schvalovaly restituce, penzijní reforma a daňový balíček za pomocí korupčních hlasů. Jsou prostě pozadu, soustřeďují se na jakési vnitrostranické a mezistranické půtky. Místo toho by měli nechat diskutovat veřejnost o svém budoucím vládním programu. - Přesto si myslím, že jinou stranu, která by lépe hájila zájmy i té méně majetné vrstvy obyvatel, tu prostě nemáme, pominu-li problematickou KSČM, a ČSSD budu volit. Myslíte, že ji znám dost, abych to mohla udělat?
A koho vlastně člověk může znát dost? Svého partnera, své děti? Víte, nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří by měli své přátele tak zvaně přečtené. Člověk totiž není tím, kdo byl, ale tím, kým se stává.

Pane Kolaříku, za Vaši provokující poznámku Vám děkuji. Nejhorší je žádná reakce.

nelze mít sympatie k Dienstbierovi a Sobotkovi a zároveň k Zemanovi, to je jako kdybyste byla katolička a zároveň ateistka. Ty dva postoje se dle pravidel elementární logiky vylučují.

S lidmi jako vy je potíž - k levicovému srdci by si někde měli přikoupit i chladně uvažující hlavu, jenže to je těžké... A právě kvůli lidem jako vy dnes MUSELA ČSSD rozhodnout tak, jak rozhodla, tedy podpořit Rusnoka. Kvůli lidem jako vy jsem musel napsat svůj článek, pod nímž teď diskutujeme.
(Není to invektiva a už vůbec ne urážka, jste mi lidsky sympatická, leč politicky jste - nehněvejte se - nikoli ctihodná dáma, nýbrž naivní, nezkušená panna.)

nemyslím, že jak píšete, "nelze mít sympatie k Dienstbierovi a Sobotkovi a zároveň k Zemanovi, to je jako kdybyste byla katolička a zároveň ateistka. Ty dva postoje se dle pravidel elementární logiky vylučují." A hned vysvětlím proč.

Já neztotožňuji ty konkrétní pány s politickými idejemi, které zrovna hlásají či prosazují. Lidé a ideje nejsou přece totéž, protože dnes mohou mít lidé jiné ideje než budou mít zítra. Lidé mají schopnost poučit se ze svých chyb a korigovat svoje názory. Vážím si stejně Dienstbiera, Sobotky a zároveň i Zemana a Rusnoka jako lidí, o kterých si myslím, že mohou nějak přispět k prosazení politických idejí, které preferuji:
politiku bez korupční dealů neboli demokracii, která je diskusí a ne trhem, parlamentní demokracii s podílem přímé, sociální solidaritu a sociální smír, svobodu, ale ne jedněch na úkor druhých, ... prostě spravedlivý sociální stát ...

Se všemi jmenovanými politiky teď spojuji svoji naději.
Dnes je situace krajně nepřehledná. Rusnokova vláda zvýšila minimální mzdu, zbavuje funkcí korupčníky z ODS (aby dosadila svoje? - nevíme), její programové prohlášení není zas tak špatné (bude mít čas je naplnit? bude je chtít naplnit? - nevíme). Zatím je díky Zemanovi pryč nenáviděná Nečasova vláda. Jaké budou další Zemanovy kroky? Nevíme, možná nečekané. Co je Rusnok zač? Možná se něco dozvíme zítra, podle hlasování poslanců. Najdou-li se nějací "zřejmě koupení", tak palec dolů.

Pane Plevo, za článek děkuji, je pěkně napsaný.

No a nakonec, pod tohle bych se taky podepsala:
http://www.blisty.cz/art/69563.html