Sociální demokracie předloží poslaneckou novelu služebního zákona o úřednících. Chce tak zlepšit kvalitu služeb poskytovaných státní správou. Ve středu to uvedl předseda sněmovní frakce sociálních demokratů Jeroným Tejc s tím, že jedním z plánovaných kroků je také odpolitizování státní správy a zvýšení odpovědnosti zaměstnanců za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup.

Novela služebního zákona o úřednících podle Tejce žádným způsobem nezasahuje do právních poměrů úředníků územně-samosprávných celků, kromě toho, že ponechává v platnosti možnost prostupnosti úředníkům mezi službou vykonávanou pro územně-samosprávné celky jako zaměstnavatele a státní službou. 

„Odpovídáme tak na výzvy nevládních organizací, komise EU, odborových a podnikatelských svazů i opakovaná doporučení veřejného ochránce práv adresované Poslanecké sněmovně,“ uvedl Tejc. Novela podle něj zároveň reaguje na aktuální politickou situaci a ekonomické možnosti státu.

Návrh zákona upravuje například způsob jmenování a odvolání generálního ředitele státní služby, jak v přechodném, tak řádném období. Upravuje také pravomoci generálního ředitelství, funkční období státního tajemníka. Novela zároveň omezuje výši ročních odměn a ruší smluvní platy.

Návrh sociálních demokratů tv neposlední řadě umožní zvýšení odpovědnosti u státních zaměstnanců z 4,5 násobku platu (obecná odpovědnost podle zákoníku práce) na osmi násobek platu za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, zavádí šestnáct platových tříd místo původních dvanácti a upravuje zmocnění vlády vydat nařízení upravujícím platové poměry státních zaměstnanců a nařízení upravujícím katalog správních činností.

Pokud by byla novela schválena, přechodné období od 1. července 2014 do 31. prosince 2016 by podle Tejce zaručilo reálnost provedení systemizace a reformy státní služby. „Základní účinnost ponechává od 1. ledna 2015, avšak u ustanovení klíčových pro přípravu plné účinnosti účinnost stanoví od 1. července 2014,“ vysvětlil Tejc.

Podle něj přitom nadále platí veřejnoprávní úprava s opravnými prostředky, přezkum zákonnosti v rámci správního soudnictví či depolitizace a nezávislost státní služby prostřednictvím nezávislého generálního ředitelství státní služby při Úřadu vlády.

Tejc zároveň vyzval zákonodárce k podpoře novely sociálních demokratů a naopak k odmítnutí vládního návrhu zákona o úřednících. Podle něj vládní novela nenaplňuje strategii vlády v boji proti korupci a ohrožuje tak nejenom funkčnost, kvalitu a depolitizaci státní služby, nýbrž také čerpání evropských strukturálních fondů.

Podle předsedy sněmovní frakce sociálních demokratů vládní návrh zákona nezaručuje oddělení úřednických a politických funkcí na úrovni ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, neumožňuje úředníka kárně postihnout a neupravuje také zvýšenou odpovědnost úředníků. Navíc nezajišťuje ani účinnou ochranu úředníků pro případ nedůvodných organizačních změn či účelového špatného hodnocení. 

V neposlední řadě se sociálním demokratům nelíbí, že zákon vypracovaný Nečasovou vládou ponechává počet a stanovení míst úředníků potřebných pro výkon agend státu zcela mimo kontrolu vlády a nezaručuje konec praxe zneužívání nepřiměřeně vysokých odměn.

„Vládní návrh zákona o úřednících stojí na hliněných nohou. Více než cokoliv jiného připomíná dort pejska a kočičky, který nakonec nikomu nechutná. Je pouhou formální čárkou vlády v boji s korupcí a nezajišťuje občanům kvalitní úředníky se zvýšenou odpovědností za odváděnou práci,“ zdůraznil Tejc s tím, že zákon naopak konzervuje stávající stav. Podle něj jsou navíc principy zákona v rozporu s Ústavou České republiky, dle které poměry státních zaměstnanců upravuje zákon.

Ústupek vlády zavést nakonec institut státního tajemníka není podle Tejce ničím jiným, než snahou „zabetonovat“ ve vysokých pozicích na ministerstvech politicky dosazené, kvalifikační kritéria nenaplňující a současně neschopné úředníky nejlépe po dobu celého příštího volebního období. 

„Státní tajemník může být účinným nástrojem depolitizace jen v případě, kdy má na starosti nejen personální pravomoci, ale především věcné řízení úřadu. Tak tomu ale v případě vládního návrhu není. Stejně tak nejde o konec politizace, když nejsou pro ustanovení státních tajemníků stanovena přísná výběrová kritéria a jsou jmenováni ministrem se souhlasem předsedy vlády,“ zdůraznil Tejc.