Íránští dohlížitelé prolustrovali prezidentské kandidáty, z 686 jmen schválili 8

Zákaz kandidatury v červových volbách postihl nejen známého mírně reformního pragmatika Rafsandžáního, ale i blízkého spolupracovníka současného prezidenta Ahmadínežáda. Z osmi schválených má podle znalců největší šance Džalílí.

(pjed)

24.05.2013 17:15

A1

Nejvyšší náboženský vůdce Íránu Alí Chameneí (vpravo) s několika členy Rady dohlížitelů. Foto archiv Khamenei.ir

Kandidatura v íránských prezidentských volbách, které se chystají na 14. června, bude umožněna jen osmi uchazečů. Rozhodla o tom íránská Rada dohlížitelů. Zájem kandidovat projevilo původně 686 osob. Dvanáctičlenné těleso vysokých duchovních a právních expertů, které v Íránu dohlíží na soulad veřejného života s pravidly šíitského islámu, však seznam důsledně zrevidovalo.

„Jako již tradičně byli vyřazeni známí aktivní opozičníci a všechny ženy. Navíc však bylo zakázáno kandidovat i politikům, které nelze rozhodně označit za protirežimní (...) Nejvíce diskuzí zatím vyvolává vyřazení dvou mediálně známých osobností: exprezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního a oblíbence současného prezidenta Ahmadínežáda, Esfandiára Rahíma Mašaího,“ řekl pro DR Mortéza Devdaríání, íránský politolog, jenž žije v posledních letech v Londýně.

Rafsandžání zastával funkci prezidenta v letech 1989 – 1997. Dnes patří k nejbohatším íránským duchovním a volá po částečné liberalizaci režimu, díky čemuž je podporován i některými opozičními skupinami. Mašaí vede od roku 2009 prezidentskou kancelář. Znalci ho hodnotí jako konzervativního nacionalistu a sám Ahmadínežád ho v prezidentské kampani podporuje.

Jak Rafsandžání, tak Mašaí patří k zájmově-politickým klikám, které se pokoušejí omezit moc konzervativního kléru. Oba se také několikrát střetli s kruhy kolem nejvyššího duchovního vůdce Íránu Alího Chameneího. V poslední době se soudilo, že našly s Chameneím modus vivendi. Rozhodnutí dohlížitelů však svědčí o opaku.

„Konflikt mezi konzervativními kleriky kolem Chameneího, částí elity vzešlé z nacionalistického křídla republikánských gard, jehož zájmy hájí Ahmadínežád, a pragmatiky, kteří podporují Rafsandžáního, je zřejmě hlubší, než se myslelo,“ doplnil Mortéza Devdaríání.

Kdo prošel?
Z osmi odsouhlasených kandidátů má dle agenturních analýz největší šanci vyhrát Saíd Džalílí, který dnes vede íránskou delegaci v jednáních o jaderném programu. Někdejší dobrovolník z polovojenských milic Basídž má v Íránu pověst hrdiny íránsko-irácké války, v níž přišel o nohu, islámského intelektuála a muže skromného životního stylu. Podle znalců je naprosto oddán režimu i Chameneímu osobně.

Na úplnou oddanost se může nejvyšší náboženský vůdce spolehnout i u druhého ze schválených kandidátů – svého mnohaletého poradce Alího Akbara Velájátího. Vystudovaný lékař Velájátí vedl krátce po islámské revoluci ministerstvo zdravotnictví. V období 1981 – 1997 řídil nepřetržitě íránskou diplomacii.

Třetí kandidát Muhammad Bákir Kálibáf je v současnosti starostou Teheránu. Na rozdíl od předchozích vzešel z prostředí republikánských gard, zároveň má ale blízko ke konzervativním klerikům. V devadesátých letech stál za represemi vůči protestním hnutím. V poslední době pak nahlas kritizuje prezidenta Ahamadínežáda.

Méně známí kandidáti Muhammad Gharází, Mohsín Rezáí a Hassan Rohání zastávají středové politické pozice, avšak s Chameneím mají dobré vztahy. Analytikové z agentur je označují za pragmatické konzervativce.

Sedmý ze schválených uchazečů – Gholam Alí Haddad-Adíl – je naopak pravým konzervativcem, jenž často hájí Chameneího politiku v parlamentu. Jeho dcera se provdala přímo za Chameneího syna, šance Haddad-Adíla v prezidentské volbě však hodnotí znalci jako malé.

Posledním z povolených kandidátů je prorežimní reformista Muhammad Réza Aríf – jeden z mála byť umírněně reformních politiků, na něž nedolehly represe po minulých volbách. Aríf se hlásí k politice Muhammada Chátamího – mírně reformního prezidenta z let 1997 – 2005.

Represe zesilují
Íránský prezident je volen přímo na čtyři roky, řídí vládu a zemi reprezentuje navenek. Skutečnou hlavou státu je ovšem nejvyšší náboženský vůdce, který má také mnohem větší moc.

Poslední prezidentské volby v červnu 2009 vnímala velká část společnosti jako zfalšované a následovaly je mohutné protesty. Tzv. zelené hnutí se státním orgánům podařilo zpacifikovat až po třech měsících.

V rámci potlačování tehdejších demonstrací bylo 36 až 72 lidí zabito a čtyři tisíce zadrženy. Ve vězení dosud zůstává přes pět set protestujících a kritiků vlády. Stále pokračují i některé soudní procesy.

Podle dopisovatel britského Guardianu Saída Kamálího se režim připravuje na letošní volby daleko důsledněji. V posledních týdnech byl v celé zemi zpomalen internet. Řada „problémových“ osob byla preventivně zatčena. V sídlech občanských sdruženích a reformních skupin probíhají razie.

Několik exilových organizací již vyzvalo k bojkotu hlasování a k novým protestům proti „volební frašce zinscenované mulláhy“. Jen málo co však podle pozorovatelů zatím naznačuje, že by po letošních volbách mohlo dojít k podobné mobilizaci jako před čtyřmi lety.


Další informace:
Al Džazíra Ahmadinejad to appeal Iran poll-ban on ally
The Guardian Iran election: Rafsanjani blocked from running for president
The Guardian Iran cracks down on activists in runup to election
The Guardian Iran's election: a domesticated affair that could make waves far from home
The New York Times A Founder of the Revolution Is Barred From Office, Shocking Iranians
About.com What Is Iran's Council of Guardians?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.