Vědy, které nejsou
Kateřina KňapováJedním ze způsobů, jak marginalizovat význam humanitních studijních oborů a sociálních věd, je jejich existenci raději ani nepředpokládat — postupuje tak dotazník projektu Reflex, mapující uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.
Minulý týden jsem, stejně jako další více či méně čerství absolventi některého stupně vysokoškolského vzdělání, vyplňovala dotazník projektu Reflex, který si klade za cíl zmapovat „přechod absolventů vysokých škol na trh práce a hodnocením vzdělání, které tito absolventi získali na vysoké škole.“ Vzhledem k tomu, že za dotazníkem stálo Středisko vzdělávací politiky PedF UK, jehož statistiky mi mnohokrát pomohly vyvracet mýty o (ne)zaměstnanosti absolventů některých oborů, optimisticky jsem se vrhnula do vyplňování. Problém však nastal ve chvíli, kdy jsem se chtěla označit za pracovnici v oboru společenských věd.
Svět vědy a TECHNIKY
Pokud jde o vámi zmiňované otázky, tak vzhledem k tomu, že všechny ústavy AV ČR publikují v zahraničních odborných časopisech, což je (tedy byl, když jsem byl ještě vědcem) taky nejvýše hodnocený "výstup", tento "trh" je rozhodně celosvětový a konkurenci na něm lze bez obav označit jako velmi vysokou - někteří dokonce říkají, že bez konexí si skoro neškrtnete, ale to už je jiná debata.
S tou čtečkou je to taky celkem jasné: Pokud jimi vás a vaše kolegy vybavuje ústav, je to zaváděná inovace v oblasti používaných technologií, pokud je to vaše osobní, tak nikoli.