Drábkova reforma tvrdě doléhá na život lidí se zdravotním postižením

Andrea Cerqueirová

V důsledku sociální reformy exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 se lidé s těžkým zdravotním postižením potýkají s problémy. Napravit to chtějí poslankyně Věcí veřejných.

Sociální reforma prosazená bývalým ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem z TOP 09 výrazně zhoršila situaci lidí s těžkým zdravotním postižením. Shodli se na tom účastníci sněmovního semináře uspořádaného předsedkyní poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřinou Klasnovou ve spolupráci se Sdružením zdravotně postižených ČR a Národní radou osob se zdravotním postižením. Seminář byl tlumočen i do simultánní řeči. 

V důsledku reformy účinné od ledna loňského roku začal stát lidem s těžkým zdravotním postižením odebírat průkazy ZTP a ZTP/P. Děje se tak postupně, při posudkových kontrolách. Mezi prvními, kterým jsou průkazy odebírány, jsou například děti s amputovanou nohou po onkologickém zákroku. Každému, kdo ujde dvě stě metrů nebo zvládne ujít tam a zpět jedno patro, je ponechán pouze průkaz TP, ze kterého vyplývá nárok na sedadlo ve veřejné dopravě.

Ztrátou ZTP nicméně člověk přichází o parkovací místo před bydlištěm, nemocnicí či obchodním centrem, o bezplatné používání městské hromadné dopravy a 75% slevu v další dopravě. „Do roku 2015 hrozí odebrání průkazů až 120 tisícům lidí,“ uvedla Klasnová.

Poslankyně VV chtějí vrátit stav před rok 2012

V průběhu loňského roku se na Klasnovou a její stranickou kolegyni Janu Drastichovou začaly obracet desítky lidí s těžkým postižením, kterým jsou průkazy odebírány nebo kteří přicházejí o příspěvek na motorové vozidlo. 

Poslankyně proto s dalšími stranickými kolegy předložily novely zákonů o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, o sociálních službách a o zaměstnanosti, kterými se bude zabývat Sněmovna. Novely by měly vrátit stav před leden 2012.

„Pro lidi s těžkým tělesným postižením je současný stav katastrofa. Berou nás jako zdravé a velmi nám ztěžují život,“ uvedla na semináři právnička ze Sdružení zdravotně postižených Zdena Cupková, která má už desítky let amputovanou nohu. Průkaz ZTP jí byl původně přidělen na trvalo, přesto jí hrozí, že o něj v roce 2015 přijde.

„Nebudu si moci domů přivézt těžký nákup, protože nebudu mít parkovací místo před domem ani před obchoďákem,“ řekla. Problém by měla i při návštěvě nemocnice. „Jezdím na Bulovku, kde se platí asi padesát korun za hodinu parkování. Anebo je možné nechat auto mimo areál a putovat s jednou nohou třeba i několik kilometrů k potřebnému pavilonu,“ zdůraznila Cupková, která na novele zákonů spolupracovala.

Hovořila i o devatenáctileté dívce s řidičským průkazem a amputovanou končetinou po rakovině. Podle nových kritérií nezískala příspěvek na auto, aby mohla dojíždět pětadvacet kilometrů do školy, navíc jí sebrali průkazku ZTP. Její matka proto nemůže pracovat, ale musí ji denně dovážet do školy, ze školy a po městě i na školní praxi. Nebýt Drábkovy reformy, dcera mohla být relativně soběstačná.

O práci může přijít až čtyřicet tisíc lidí s postižením

V rámci semináře byla kritizována také změna posuzování nároku na příspěvek na péči prosazená Drábkem. Do konce roku 2011 byl nárok posuzován na základě šestatřiceti kritérií, což bylo podle lidí s postižením spravedlivější. V současné době se posudky řídí jen deseti základními potřebami: mobilitou, orientací, komunikací, stravováním, oblékáním a obouváním, tělesnou hygienou, výkonem fyziologické potřeby, péčí o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. 

Změnou se některým lidem příspěvek snížil nebo o něj přímo přišli. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy může po odebrání příspěvku na péči přijít o práci až čtyřicet tisíc lidí s postižením. Kritizoval i předražené IT projekty na ministerstvu práce a sociálních věcí, kvůli kterým se pak šetří právě na lidech s postižením.

Podle místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením Jany Hrdé nebyl sice minulý systém dokonalý, byl ale lepší než ten nynější, který podle ní novým posuzováním snížil míru ojektivního přístupu, zato posílil přístup proklientský.

„Posudkoví lékaři bagatelizují věci, které souvisejí se zvládáním životních potřeb. Člověk, který si sám nenalije nápoj, uslyší — najíte se lžící? Najíte. Tak potřebu příjmu potravy zvládáte. Maminky dětí s autismem slyší od lékaře: máte si ho vychovat. Vozíčkář, který si otevře bezbariérovou toaletu, podle nich zvládá vykonat potřebu…,“ vypočetla Hrdá.

S osobní zkušeností se svěřila Michaela Kotěšovská s dětskou mozkovou obrnou, která podle posledního posudku ztratila nárok na průkaz ZTP. „Nechci od státu žádné příspěvky, podařilo se mi sehnat práci a potřebuji jen dojíždět do ní tak, abych měla nárok si v tramvaji sednout. Protože jsem ale mladá a vypadám normálně, samotnou mě teď jistě zdravější cestující žádají, abych jim uvolnila místo,“ vysvětlila.

Petici podepsalo několik tisíc lidí

Části semináře se zúčastnili i poslanci Marta Semelová (KSČM), Lenka Kohoutová (ODS) a nezařazený Michal Doktor. „Paní Klasnová s námi novelu konzultovala, v zásadě ji podporujeme, náš klub bude hlasovat pro to, aby byla puštěna do druhého čtení. Jsou tam ještě některé věci, které je třeba upravit, to lze udělat v druhém čtení. Uděláme vše pro to, aby se situace změnila a zlepšila,“ řekla Semelová.

Podle ní byl rozbit fungující systém, který bylo možné vylepšovat. „Namísto toho přišel chaos. To, co dělaly obce, se přesunulo na úřad práce, komplikuje to život úředníkům i lidem, kteří služby užívají. To, o co se staraly úřady práce, bylo naopak převedeno na soukromou agenturu, dochází tedy k privatizaci veřejných služeb a odtoku peněz ze státního rozpočtu do soukromé firmy,“ dodala.

O petici, která požaduje návrat před sociální reformu, hovořila Irena Schönweitzová, která je matkou dívky s amputovanou nohou po onkologické léčbě, jež je podle nového znění zákona považována za osobu bez vážné vady nosného ústrojí, jen s lehkým stupněm závislosti. Petici, kterou maminky nemocných dětí iniciovaly s poslankyní Drastichovou, již podepsalo třiadvacet tisíc lidí, elektronicky pak dalších 2800 lidí.

Bývalý reprezentant České republiky ve sledge hokeji Zdeněk Titl uvedl, že mu úřady odebraly možnost práce s mimořádnými výhodami, přestože má amputovanou nohu a nemocnou levou ruku. „To je svinstvo,“ reagoval Krása.

Podle slov Jiřího Kiliána ze Vsetínské nemocnice chybí ucelený a všem srozumitelný koncept, co je vlastně handicap. Protéza podle jeho slov nenahradí integritu a člověka s protézou nelze označit za zdravého.

Moderní protézy jsou pro většinu lidí nedostupné

Podle Cupkové jsou navíc skutečně moderní protézy pro většinu lidí finančně nedostupné. Stojí totiž stovky tisíc korun a pojišťovny je nechtějí proplácet. Úřednice ministerstva práce a sociálních věcí se přitom na možnost pořídit si moderní protézu odvolávala, když písemně reagovala na stížnosti ohledně situace po sociální reformě.

Seminář moderovala Eva Jurinová, která řekla, že „když stát nemá kde šetřit, sahá do kapes těch nejslabších“. Připomněla například práci jedné z posudkových lékařek, která označila za lehce postiženou dívku, která se může pohybovat jen plazením po zemi.

Podle slov vrchního ředitele sekce sociálně pojistných systémů na ministerstvu práce a sociálních věcí Jiřího Biskupa chystá ministerstvo úpravu legislativy, na základě které by držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P už nebylo vázáno na příspěvek na péči a zákon o sociálních službách.

Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení Dušan Gajdošík na semináři uvedl, že ministerstvo by mělo přehodnotit přistup k lidem s amputovanou nohou nad kolenem.

Vláda se k navrhovaným změnám postavila odmítavě

Klasnová uvedla, že argumenty ze semináře zašle všem zákonodárcům. Doufá, že návrh Věcí veřejných, který jde dál než ministerské plány, bude schválen. Pokud ne, je připravena podpořit případné vládní úpravy vedoucí k částečné nápravě a předložit pozměňovací návrhy. 

Vláda ODS, TOP 09 a LIDEM vydala k návrhu VV negativní stanovisko. Mimo jiné se v něm odvolává na Národní radu osob se zdravotním postižením, která ale naopak návrh VV podporuje. Klasnová už dříve připomněla, že o novele zákona jednala s některými poslanci, včetně koaličních. Prý přislíbili, že návrh podpoří minimálně v prvním čtení.

Cupková také varovala před novými legislativními plány ministerstva práce a sociálních věcí. Ohrožen je podle jejích slov spolkový život: ze seznamu právnických a fyzických osob, které mohou zajišťovat sociální služby, jako je třeba tlumočení nebo sociální rehabilitace, by měly být vyřazeny spolky. „Kromě spolků tuto službu nikdo nedělá,“ řekla. Věří, že ministerstvo od úmyslu nakonec ustoupí.

Ministerstvo také podle Cupkové zamýšlí, že by ze základních činností při poskytování sociálních služeb bylo vypuštěno sociální poradenství a zbylo by jen základní sociální poradenství. „To by bylo špatně. Vycvičili jsme spoustu sociálních poradců, kteří pracují kvalifikovaně,“ zdůraznila.