Soumrak stavebního spoření

K problematice navrhovaných změn v systému stavebního spoření uveřejňujeme rozhovor Alexandry Alvarové, tiskové mluvčí KDU-ČSL, s místopředsedou strany Marianem Jurečkou.

Pane místopředsedo, ministerstvo financí připravilo novelu zákona o stavebním spoření. V čem spočívají hlavní změny?
Vláda chce významným způsobem změnit celý systém stavebního spoření u nás. Změna spočívá především ve dvou oblastech. Vláda chce účelově vázat použití státní podpory výlučně na bytové potřeby nebo pro převedení stavebního spoření do třetího pilíře penzijního připojištění. Druhá změna spočívá v otevření trhu stavebním spořením pro všechny banky, které obdrží licenci od ČNB. A bude to platit i obráceně. Stavební spořitelna se může stát bankou s univerzální licencí.

Je to krok správným směrem, nebo je tam nějaký problém?
S první změnou lze v zásadě souhlasit. Pokud stát podporuje účastníky stavebního spoření státním příspěvkem, pak je samozřejmé, že má zájem, aby naspořené peněžní prostředky byly využity s ohledem na primární účel stavebního spoření. Má to však jeden háček. Pokud stát sníží možnosti čerpání úvěrů se státní podporou, pak začne být produkt stavebního spoření méně zajímavý. Proto by bylo vhodné nabídnout občanům více možností, jak využít naspořené prostředky.

Které možnosti máte na mysli?
KDU-ČSL navrhuje, aby bylo možné rozšířit tyto možnosti i na financování vysokoškolského studia, které se stává stále více finančně náročné, nebo pro začátek podnikání a nákup vybavení domácnosti. Pokud by stavební spoření doznalo takovým změn, pak by rozhodně bylo i nadále velice sympatickým bankovním produktem a stát by podporoval oblasti, které jsou pro jeho budoucnost důležité.

A ta druhá navrhovaná změna? Otevření trhu se stavebním spořením?
Druhá změna, spočívající v otevření trhu stavebním spořením, je podle mého názoru chybným krokem, který může celý systém velmi destabilizovat. Stavební spořitelny mají zákonem omezeny možnosti investic, prakticky nemohou investovat do rizikových derivátů. Tento bezpečný systém stavebního spoření by tímto návrhem byl narušen a pro klienty spoření to může vést k zvýšení úrokových sazeb.

Nemyslíte, že by naopak větší konkurence přinesla pro klienty zlepšení kvality tohoto produktu?
V některých ohledech, například v dostupnosti, možná ano, ale bude to vyváženo velkou mírou rizik. Stavební spoření se svým uzavřeným systém vložených peněz a úvěrů je z hlediska tržních vlivů velice dobře chráněn. Ostatně se to jasně ukázalo i během nedávné finanční krize, v níž systém stavebního spoření nebyl fakticky nijak postižen. Náš systém je inspirován Německým modelem, který funguje v desítkách zemí po celém světě a žádná z těch zemí neudělala tento pošetilý krok, který chystá naše vláda. Stará moudrost praví, že když něco funguje, nemá smysl vynalézat a hledat něco nového.

Tedy navrhujete stavební spoření zachovat a lépe využít jeho možnosti?
Nepochybně. Stavební spoření získalo u lidí důvěru (milióny uzavřených smluv hovoří za vše). Existuje zde fungující síť stavebních spořitelen. Proč tedy tyto skutečnosti nevyužít pro naši budoucnost? Stavební spoření je výborný bankovní produkt, nepotřebuje zásahy, které chce nyní ministr financí Kalousek nepochopitelně prosadit.

Není za touto novelou i snaha ministra Kalouska ušetřit státní výdaje a snížit státní dluh ČR?
Mohlo by se to na první pohled zdát. Je třeba si uvědomit, že od roku 2005, kdy byla roční státní podpora stavebního spoření 16 mld. Kč, jsme dnes na 5,5 mld. Kč, což představuje výdaj půl jednoho procenta výdajů státního rozpočtu. Byť to není málo peněz, je třeba si uvědomit, že za posledních pět let stavební spořitelny poskytly úvěry ve výši 321 mld. Kč, při státní podpoře 70 mld. Kč Tento motivační prvek státní podpory přinesl do rozpočtu následné příjmy okolo 130 mld. Kč. Samozřejmě si musíme také uvědomit, že oněch 321 mld. Kč významně podporuje aktivity stavebních firem a živnostníků. Tedy státu se tato podpora stavebního spoření vyplatí. Jsou to státem rozumně investované prostředky, které podporují soukromé investice. A ty naše ekonomika v současné době potřebuje jako sůl.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.