Opoziční sociální demokraté a komunisté kritizují vládu Petra Nečase za absenci aktivní politiky zaměstnanosti. V lednu byla přitom nejvyšší míra nezaměstnanosti od časů ekonomické krize ve 30. letech minulého století. Podle původní metodiky přesáhla deset procent.

Oproti dřívějšku ministerstvo práce a sociálních věci zveřejnilo namísto míry nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných osob. Tato statistika původní statistiku nahrazuje. Podle ní stoupla v lednu nezaměstnanost na osm procent. Bez práce bylo 585 809 lidí, meziměsíčně o 40 498 více. Volných pracovních míst v lednu ubylo.

Podle stínového ministra práce a sociálních věcí Miroslava Opálky z KSČM stoupající nezaměstnanost nesouvisí pouze s dopady strukturální krize a finančních pastí nastražených mezinárodním finančním kapitálem.

„Vinu na tom nese také absence účinného státního vlivu na hospodářskou politiku a její sepětí s politikou zaměstnanosti. Nijak nám přitom nepomohou úvahy či výmluvy, že jinde jsou na tom ještě hůře a že nezaměstnanost v ČR i chudoba občanů je poměrně nízká,“ tvrdí Opálka s tím, že abychom mohli zodpovědně posoudit naši reálnou situaci, nestačí několik málo obecných srovnání se sousedními zeměmi.

Připomněl zároveň, že jsme svědky různých pokusů a programů, které mají zvýšit zaměstnanost. Problém podle jeho slov tkví v tom, že jde o drahou záležitost s mizivým efektem. „Zastavením dotací totiž končí také efektivnost takto vytvořeného pracovního místa,“ zdůraznil.

„Zaměstnanost totiž zvyšuje především poptávka po tuzemském zboží a službách. Poptávka je přitom dána kupní silou obyvatelstva a investiční činností veřejného sektoru. Realizované vládní ,škrtformy‘ však působí právě opačně a podvazují jakékoli hospodářské oživení,“ uvedl stínový ministr práce.

Připomněl také, že pro otevřenou českou ekonomiku je životně důležitý také vývoz a kladné saldo zahraničního obchodu. „Avšak proběhlá devastace zahraniční obchodní politiky a likvidace konkurenceschopných domácích producentů v řadě perspektivních oblastí je dalším důsledkem působení předchozích vlád,“ tvrdí poslanec.

„Našli bychom i další příklady, mezi ty nejkřiklavější patří korupce a klientelismus, předražování veřejných zakázek a krácení daní či pojistného. Jen tyto zdroje by stačily k dosažení vyrovnaného státního rozpočtu a k zastavení dalšího zadlužování státu,“ uvedl Opálka. „A byly by peníze i na podporu zaměstnanosti,“ nepochybuje.

Podle Opálky jsou přitom občané České republiky jedni z nejpracovitějších v Evropské unii. „Zaměstnanci odpracují v průměru 1 936 hodin ročně, řada z nich má více než jedno zaměstnání. Živnostníci, včetně těch, kteří pracují v rámci nelegálního švarcsystému, za rok odpracují zhruba 2 300 hodin. V zaměstnaneckém poměru je u nás asi 250 tisíc důchodců a více než sto tisíc studentů,“ vypočítal Opálka.

Připomněl také, že vládní politika Nečasova kabinetu způsobila postupné rozvolnění pracovního trhu, které spočívá v přenesení rizik ze zaměstnavatele na zaměstnance. „A také se volá po větším využívání zkrácené pracovní doby,“ připomněl Opálka s tím, že tam, kde jsou nízké mzdy, je zkrácená pracovní doba obrovským sociálním rizikem pro hospodaření mladých domácností.

Podle něj bude naopak nutné postupně přiblížit cenu naší pracovní síly evropským standardům a zvýšit tak nejen její spotřebu, ale také otevřít prostor pro reálné snižování pracovních úvazků a tím pádem i vznik nových pracovních míst.

„Můžeme srovnávat různé tabulky a grafy. Závěr nám ale musí vždy vyjít stejný. Nejlepší aktivní politikou zaměstnanosti je úspěšná hospodářská politika státu. A tu, žel, i vinou této vlády, Česká republika nemá,“ uzavřel poslanec a stínový ministr práce z KSČM.