Krizový štáb: Zdravotní pojišťovny neplní uzavřené dohody

Krizový štáb asociací nemocnic, pacientů a odborů doporučil poskytovat péči i bez podepsaných smluv. Platnost těch nynějších přitom končí 31. prosince.

(vd)

12.12.2012 18:57

502145_mediafax_mikulas_krepelka

Krizový štáb kritizuje i návrh úhradové vyhlášky, neboť namísto slíbeného nárůstu peněz o pět procent nemocnicím peníze bere. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Krizový štáb asociací nemocnic, pacientů a odborů doporučil poskytovat péči i bez podepsaných smluv. Podle mluvčího krizového štábu a předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy mají menší nemocnice vlastní návrh nových smluv. Sdělení zdravotních pojišťoven z 10. prosince, že se dohodly se 133 z 158 nemocnic, je podle něj dezinformace.

„Naopak zdravotní pojišťovny neplní uzavřené dohody. Návrhy smluv zdravotních pojišťoven nemocnicím jsou v rozporu s dohodami, které byly za účasti krajských orgánů učiněny v krajích Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském, Vysočina. Proto byly nemocnicemi odmítnuty,“ uvedl krizový štáb v tiskovém prohlášení s tím, že nemocnice usilují o dohodu.

Proto asociace nemocnic v nejbližších dnech předloží zdravotním pojišťovnám za nemocnice jejich návrhy smluv. Pokud podle Krásy ani tento krok nepovede k dohodě, krizový štáb doporučí nemocnicím od 1. ledna 2013 poskytovat péči občanům tak jako dosud i bez smluv.

„Protože jsou to zdravotní pojišťovny, které nesplnily zákonnou povinnost smluvně zajistit péči pro své pojištěnce, ponesou právní odpovědnost za veškeré dopady a následky, vzniklé v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti zdravotními pojišťovnami,“ tvrdí Krása.

Krizový štáb ve středu podpořila stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková z KSČM. Podle ní komunisté sdílejí vážné obavy krizového štábu o budoucnost poskytování potřebné kvalitní zdravotní péče občanům České republiky po 1. lednu příštího roku.

„Považujeme za skandální, že pouhých několik dnů zbývajících do konce roku 2012 nejsou uzavřeny a podepsány potřebné smlouvy o hrazení poskytnuté péče mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, třebaže na to měly pojišťovny pod vedením ministerstva zdravotnictví více než rok času,“ uvedla Marková.

Fakt, že by v důsledku katastrofální nečinnosti odpovědných institucí byla od Nového roku hrazena pouze akutní péče, je podle ní absolutně nepřijatelný. „Mohlo by to vést k vážnému ohrožení fungování především menších regionálních nemocnic. Navíc soustavně dochází k dezinformacím o počtu již uzavřených dohod, které sice mají uklidnit veřejnost, ale které se ve skutečnosti nezakládají na pravdě,“ dodala Marková.

Dlouhodobé neřešení problémů českého zdravotnictví i často destrukční a chaotická činnost ministerstva v čele s ministrem Hegerem podle ní zřejmě ve skutečnosti směřuje k destabilizaci celého dosud celkem fungujícího solidárního systému a k jeho postupnému nahrazení zdravotnictvím jen pro ty, kteří budou mít dostatek finančních prostředků.

Krizový štáb: Snížené úhrady mají dokončit destrukci nemocnic
Krizový štáb kritizuje také návrh úhradové vyhlášky, neboť namísto slíbeného nárůstu peněz o pět procent nemocnicím peníze bere. Krizový štáb také připomněl, že jde o rozsáhlý právní předpis.

Jen úhrada lůžkové péče je vypočítávána pomocí čtrnácti vzorců s pětačtyřiceti proměnnými. Na úhradu nemocniční péče se vztahuje i většina vzorců pro výpočet ambulantní péče z celkového počtu jednadvaceti vzorců se čtyřiašedesáti proměnnými v celé vyhlášce.

Úhrada nemocnicím se navíc skládá z pěti složek úhrady jen pro lůžkovou péči (individuálně sjednaná úhrada, případový paušál, úhrada vyčleněná z případového paušálu, následná péče a tzv. sociální lůžková péče), dále úhrad za ambulantní péči podle počtu ambulancí nemocnice v jednotlivých odbornostech, za dopravní zdravotní službu a další.

Nemocnicím například s dvaceti ambulancemi se podle tohoto návrhu vyhlášky vypočte úhrada ve pětadvaceti složkách úhrady pro každou ze sedmi zdravotních pojišťoven, tzn. celkem 175 složek výpočtu úhrady, z nichž se bude skládat úhrada pro jednu nemocnici.

Složitost výpočtu úhrady, která je ještě vyšší než v předchozích obdobích, umožňuje provést výpočet úhrady pouze těm institucím, které jsou na to vybaveny náročným výpočetním systémem. Mezi tyto instituce nepatří ani všechny zdravotní pojišťovny.

I nejvybavenější zdravotní pojišťovna, VZP ČR, ve většině případů není schopna provést výpočet úhrady bez chyb a omylů a již vypočtenou úhradu sdělenou zdravotnickému zařízení i několikrát mění. Většina nemocnic stále ještě nemá vypočtenu úhradu za rok 2011 a některé dokonce ani za rok 2010.

Podle krizového štábu úhradová vyhláška nerespektuje princip rovné úhrady za stejnou péči poskytnutou v jednotlivých zařízeních. Zakládá tak nerovnost mezi pojištěnci při poskytnutí zdravotní péče v různých zdravotnických zařízeních. „Takto koncipovaná vyhláška je v rozporu s právními principy určitosti, předvídatelnosti, právní jistoty a s principem rovnosti účastníků právních vztahů,“ zdůraznil krizový štáb.

Navrhované snížení úhrad povede podle Krásy k ekonomické a sociální destabilizaci většiny nemocnic. „Sníženými úhradami budou moci Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny dokončit destrukci nemocnic, kterou se nedaří uskutečnit administrativním rušením nemocnic pomocí vypovězených smluv,“ uzavřel krizový štáb své středeční prohlášení.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.