Pět měsíců po řádných volbách a čtrnáct týdnů od oznámení jejich výsledku se ujal v Mexiku funkce konečně nový prezident — Enrique Peña Nieto. Letos šestačtyřicetiletý zástupce tradicionalistické Institucionální revoluční strany (PRI), jež vládla zemi po většinu dvacátého století, porazil 1. července jak nominantku pravicové Strany národní akce (PAN) Josefinu Vázquezovou, tak kandidáta trojice levicových a pokrokářských uskupení Andrése Lópeze Obradora. Právě ten ale obvinil Peñu Nieta z volebních podvodů. Více než polovina hlasů se tak přepočítávala a soudy posuzovaly řadu stížností.

Oficiálně byl volební proces uzavřen až 6. září. Adekvátně byla odložena i inaugurace.

Ještě když Peña Nieto přebíral 2. prosince prezidentskou šerpu od svého předchůdce Felipa Calderóna z PAN, bylo dle pozorovatelů znát, že si dozvuky povolebních sporů uvědomuje. Nový prezident hned v inaugurační řeči slíbil, že se zasadí o zlepšení bezpečnostní situace, zvýšení zaměstnanosti, redukci sociálních rozdílů a rozvoj hospodářství — to vše po konzultacích a ve spolupráci s konkurenčními stranami.

Jen o den později pak spolu s nynějším předsedou PAN Gustavem Enriquem Maderem a předsedou nejsilnějšího uskupení levice — Strany demokratické revoluce (PRD) Josém Jesúsem Zambranem — podepsal slavnostní Smlouvu pro Mexiko. V ní se tři hlavní strany přihlásily k podpoře zákonů směřujících ke společným cílům. Konkrétně jsou ve Smlouvě zmíněny prorůstové reformy, zvýšení dostupnosti vyššího vzdělání či změny v důchodovém systému, jež mají garantovat penzi všem Mexičanům starším pětašedesáti let.

„Mexiko vstupuje do nového období své demokratické historie. Nastává doba setkávání a hledání shody. Nastává doba, v níž musíme učinit další krok ke zdokonalení demokracie, k posunu k účinnějšímu a dokonalejšímu vládnutí,“ prohlásil Peña Nieto po podpisu dokumentu.

Znalci z agentur nicméně vnímají popsané kroky spíše jako nebytnost než nezištně vstřícný posun. Mexický prezident má sice jen o málo slabší postavení než americký a navíc je volen na šest let; PRI ovšem dnes nemá většinu v Kongresu. Zejména mladí Mexičané pak vnímají Peñu Nieta jako povrchního, zkorumpovaného a nedůvěryhodného reprezentanta bohatých vrstev, jehož je třeba k alespoň trochu solidární politice přimět tlakem zezdola.

Nový prezident se nad to musí vypořádat s dědictvím dvanáctiletého vládnutí PAN. To podle řady pozorovatelů přineslo vedle hospodářského růstu i problémy, které jsou v současném stádiu téměř až neřešitelné.

Války s gangy

Federace jednatřiceti mexických států trpí dle znalců v posledních letech zejména třemi obtížemi: násilím, které provází boje mezi drogovými kartely a snahy státu o jejich rozprášení; značnou chudobou části populace a sociálními rozdíly, které prohlubuje důraz na exportní velkovýrobu; a všudypřítomnou korupcí, jíž doprovází rigidita stávajícího politického systému.

Kořeny všech tři problémů sahají do let, kdy zemi vládla PRI; politika dvou posledních prezidentů z PAN — Vincenta Foxe a již zmíněného Felipa Calderóna — však situaci ještě zhoršila. Bojům kartelů a různých gangů se zvláště Calderón rozhodl čelit silou, resp. přímým nasazením armády. Té se podařilo za uplynulých šest let dopadnout, nebo zlikvidovat 25 z 36 nejznámějších zločineckých bossů a jeden z nejmocnějších syndikátů — Los Zetas — výrazně oslabit. V reakci na ofenzívu však došlo k enormnímu nárůstu počtu vražd a dalších úmrtí. Průměrné odhady uvádějí, že války gangů a armády stály za posledních šest let 60 tisíc životů.

Peña Nieto před volbami slíbil, že ani on nebude gangům ustupovat. Větší důraz chce ale klást na preventivní politiku, jež má nabídnout nezaměstnaným, mladým lidem a chudým obecně jiné alternativy obživy než zapojení do kriminálních sítí.

Mexický dopisovatel BBC Will Grant nicméně připomíná, že aktivity zločineckých syndikátů prostoupují veřejný život v zemi daleko více, než politikové připouštějí. Do širšího povědomí se zatím dostalo pouze několik výjimečných incidentů, jako když v srpnu tohoto roku přepadlo patnáct samopalníků u městečka Tres Marias diplomatickou limuzínu s dvěma agenty americké CIA a velitelem mexických mariňáků, načež se k palbě gangsterů připojil i příslušník federální policie, který na místo přijel. Syndikáty však v některých oblastech zcela kontrolují i celou místní politiku, klíčové podniky a služby.

Toliko měsíc před červencovými volbami — v době, kdy se Calderón chlubil úspěchy svojí politiky — bylo u Monterrey nalezeno 49 těl bez hlav, rukou i nohou. Následné vyšetřování přitom vyvrátilo prvotní policejní závěr, že jde o příslušníky Zálivového kartelu, které povraždili gangsteři z Los Zetas. Ve skutečnosti šlo o skupinu místních obyvatel, které gangsteři popravili jako varování novému prezidentovi, jako demonstraci své stálé síly.

V průzkumech z letošního léta většina Mexičanů uváděla, že podle jejich mínění gangy ve válce vyhrály. Podle mexických znalců, které citují americká média, může moc gangů podlomit pouze pokles zájmu o drogy v USA. Ten ovšem doposud žádný mexický prezident neovlivnil.

Boje a násilí z poledních let přitom dle Willa Granta rapidně zvedly též poptávku po zbraních všeho druhu a také znovu probudily zájem o alternativní náboženské kulty. Renesanci zažívá zejména kult Svaté Smrti — patronky osob na okraji společnosti, který spojuje hispánský katolický ritualismus s náboženskými zvyky středoamerických indiánů.

Hospodářství a korupce

Calderón a další zástupci PAN se před volbami chlubili zejména úspěchy v hospodářství. Mexický HDP rostl za Calderóna v průměru o 1,8 procenta ročně, do země přitekly přímé investice ve výši 126 miliard dolarů a vzniklo 2,5 milionu pracovních míst. Převážná většina těchto peněz je ovšem investována do velkých výrobních zón na severu země, kam pak Mexičané z chudších oblastí putují za prací. V oblastech u hranic Spojených států, do kterých Mexiko vyváží 80 procent veškeré průmyslové produkce, vznikají městsko-tovární komplexy s nedostatečnou sociální infrastrukturou; jih státu a četné vnitrozemské regiony současně upadají.

Komentátoři z agentur připouštějí, že má PAN pravdu, když tvrdí, že vláda v minulých letech využila příjmy z průmyslu i na modernizaci nemocniční sítě. Klinik a dalších zdravotních zařízení vznikly po celé zemi stovky. V duchu světonázoru PAN ale stát nová i již fungující zařízení v mnoha případech pronajal soukromým provozovatelům.

Příslušný přístup ke zdravotnictví se začal měnit až po tragické události z června 2009, kdy jedny z pronajatých jeslí ve městě Hermosillo zasáhl požár sousedního skladu. Oheň na střeše roztavil umělohmotné stropní desky a okapávající horký plast usmrtil v příslušné místnosti 49 dětí. Pozdější vyšetřování odhalilo, že provozovatel šetřil na protipožárních opatřeních (v budově nebyl ani jediný alarm) a větší část původních zaměstnanců propustil. V budově v čase tragédie tak sloužilo pouze několik ošetřovatelek, jež stihly zachránit jen pár dětí.

Peña Nieto slíbil před volbami zpřísnění kontroly a další peníze na nové zabezpečení. Tyto prostředky však mají být vyplaceny z rozpočtů jednotlivých mexických států a podle analytiků z USA nemá dnes centrální vláda ani mexický federální Kongres kontrolu nad způsoby, jimiž jsou příslušné peníze přerozdělovány.

Situaci dále zhoršuje i pověstná mexická korupce. Ani Calderónovi, ani jeho předchůdci Foxovi se nepodařilo jev výrazněji omezit. Strana Peñi Nieta PRI je přitom považována za ještě zkorumpovanější než pravicová PAN. Za organizacemi tradicionalistického uskupení v jednotlivých státech stojí nezřídka pověstní kmotři, kteří strukturu udržují mnohdy i desítky let beze změny. Pověst čistého nemá ani sám Peña Nieto, který byl v letech 2005 až 2011 guvernérem centrálního státu Mexico.

Podle dopisovatele BBC Granta ilustruje úroveň korupce v zemi například skandál okolo oslav 200let od zisku nezávislosti na Španělsku, které probíhaly v roce 2010. Vláda chtěla výročí připomenout i odhalením monumentu Estela de Luz, jehož výstavba se ovšem protáhla o půl roku a dle konečného účtu přišla na dvojnásobek původně stanovené ceny. Vyšetřování zvláštní komise Kongresu skončilo v minulém roce s konstatováním, že prodlevu i nárůst ceny způsobilo „nedocenění korupčních nákladů“.

Existují alternativy?

Jak napovídá výsledek červencových voleb, ve kterých Peña Nieto získal jen o 6,5 procenta více hlasů než levicový kandidát López Obrador, vidí značná část Mexičanů alternativu v pokrokářských politických proudech. Politický život mexické levice však provázejí neustálé spory, které ji oslabují. Zejména mladí Mexičané pak kritizují i celou stranickou strukturu a své naděje upínají k občanským hnutím vzniklým dle španělského či chilského vzoru.

Spornou osobou je i sám López Obrador. Někdejší předák Strany demokratické revoluce prohrál už v předminulých volbách s Calderónem, i když za podezřelých okolností a o pouhé jedno procento. Zvítězit se mu nepodařilo ani tento rok. Řada levicových politiků ho přitom podpořila jen velmi vlažně a v povolební snaze o revizi výsledků už vůbec. López Obrador se proto rozhodl PRD opustit a dále působit v čele nového hnutí MORENA.

Krizi v nejsilnější straně levice prohloubil také zmíněný nedělní podpis Smlouvy pro Mexiko Jesúsem Zambranem. Část vedení PRD se již nechala slyšet, že se závazkem nesouhlasí a s Peñou Nietem spolupracovat nebude.

Hnutí MORENA Lópeze Obradora i PRD přitom odmítají stoupenci protestní iniciativy Yo Soy 132 — hnutí mexických rozhořčených. Strana i její bývalý předák se podle nich dosud neočistili z několika korupčních podezření a místy jeví sklony k autoritářství.

Rozepře mezi levicovými proudy a uskupeními byla konečně znát také o minulém víkendu, kdy se při příležitosti nástupu nového prezidenta do úřadu demonstrovalo v několika velkých městech. Přímo v Mexico City přerostly protesty v bitky s policií a následně i demolice výloh bank, ochodů a kasin. Část levice — včetně populárního primátora z PRD Marcela Luise Ebrarda — demonstrace odsoudila jako celek a jednoznačně podpořila pořádkové síly. Příslušní politikové svůj názor nepřehodnotili ani poté, co se ukázalo, že policejní oddíly zadržely i více než čtyřicet kolemjdoucích, ztloukly nejméně sedm novinářů a stovku demonstrantů zranily.

Komentátoři se přesto shodují, že vliv levice v obecném smyslu v Mexiku roste. V porovnání se stavem před šesti lety dnes mnohem nezávisleji fungují mexická média, četné opoziční proudy se profesionalizovaly a míra aktivismu mladé generace již dosahuje úrovně z tzv. zapatistické éry — předminulého desetiletí.

Další informace:

BBC News Enrique Pena Nieto inaugurated as Mexico's president

EFE Party Leaders Sign “Pact for Mexico” to Spur Reforms

LA Times 100 Injured, 92 Arrested in Protests Against Mexico’s New President

LA Herald Tribune Police actions questioned after Mexican inauguration protests

LA Herald Tribune Amid protests, Enrique Peña Nieto sworn in as Mexico's president

BBC News Six moments in the Calderon presidency

AFP Mexico leftist refuses to accept defeat, eyes new party

UpsideDownWorld.org 'Yo Soy 132' Mexican student movement looks to the future

UpsideDownWorld.org Behind the Headlines in Mexico