Na deset tisíc studentů anglických vysokých škol prošlo ve středu Londýnem. Protestovali proti zvyšování školného a škrtům ve výdajích na vzdělání, podobně jako před dvěma lety. Dle britských médií se studenti snaží obnovit kampaň, která provázela předloňské hlasování o navýšení maximálního poplatku za studium na dvoj- až trojnásobek. Zvýšení tehdy schválili jak konzervativci, tak část liberálních demokratů. Ti přitom před volbami slibovali, že školné naopak sníží.

„Jasně se ukazuje, že změny (schválené v roce 2010) znesnadňují přístup ke studiu těm, kdo studovat chtějí, a komplikují je těm, kdo již studují,“ řekl médiím Liam Burns, předák konfederace studentských odborových svazů (NUS), která protest organizovala.

„Vzdělání má lidem otevírat nové možnosti. Vláda je o ně však připravuje,“ uvedl Burns dále.

Anglické studentské hnutí prošlo určitou krizí a štěpením, které se projevilo i na jeho akceschopnosti. Části studentů přestala uznávat mandát odborových předáků, část odmítala jakoukoliv spolupráci s politiky a část odmítla přijmout jakýkoliv jiný cíl, než úplné zrušení školného.

Na středeční demonstraci se sešli po čase opět jak stoupenci odborářského přístupu, tak příznivci radikálnějších proudů. Dle Paula Owena z Guardianu šlo již o druhý společný protest, který se podařilo svolat navzdory neshodám; jisté napětí bylo ale i přesto znát.

„Vždy jsme říkali a budeme říkat i dále: Vzdělání má být zdarma (respektive) placené z vyššího zdanění bohatých a velkých firem,“ uvedl na demonstraci Michael Chessum ze studentsko-dělnického hnutí National Campaign Against Fees and Cuts (NCAFC), jehož projev byl — na rozdíl od Burnsova — přijat s všeobecným nadšením.

Podle zpravodajů BBC proběhl celý středeční protest až na drobné strkanice klidně, zřejmě i kvůli nevlídnému počasí. Události z 10. listopadu 2010, kdy část rozvášněných demonstrantů vtrhla do sídla Konzervativní strany, tak zůstaly jenom vzpomínkou.

Podstata reformy

Stěžejní reforma vyššího vzdělávání schválená v prosinci 2010 posunula hranici maximálního školného ze 3000 liber za rok na dvojnásobek. Ve výjimečných případech pak dostaly univerzity právo vybírat až 9000 liber. Přehledy aktuálně vybíraného školného ovšem ukazují, že si anglické vysoké školy vyložily slovo „výjimečně“ po svém — 77 procent ze 122 anglických univerzit si začalo účtovat 9000-librové školné za alespoň za jeden z oborů. Podle britského Úřadu pro rovný přístup (OFFA) se navíc stal maximální poplatek na celé třetině škol standardem.

V průměru je dnes těm, kdo začali studovat na podzim 2012, účtováno 8 385 liber — 265 tisíc korun za jeden akademický rok. Současná vládní koalice přitom i nadále reformu hájí.

„Systém je po reformě spravedlivější a pokrokovější,“ cituje BBC mluvčí odpovědného ministerstva.

„Jsou zde k dispozici vstřícnější půjčky, sociální stipendia a podpůrné fondy. Absolvent navíc nemusí školné splácet, dokud nezíská slušně placené místo,“ uvedla mluvčí dále.

Podle stávajícího nastavení se vskutku nemusí za studium platit hned, ale až po dosažení mzdy 21 tisíc liber za rok (cca 660 tisíc korun). Splátky pak činí vždy devět procent z toho, co dotyčný vydělá nad stanovenou sumu. Odpůrci školného ale namítají, že velká část absolventů stanoveného platu nikdy nedosáhne a celý život ponese ohromný dluh. Ten jí pak ztíží přístup například k hypotékám na bydlení.

Současně s implementací reformy vláda zrušila velkou část státních grantových programů pro vysoké školy. Mnozí děkani proto připomínají, že školné zvyšovat musí, i když nechtějí.

Co zmůžou?

Znalí komentátoři se v názoru na perspektivy anglického studentsko-protestního hnutí rozcházejí. Část připomíná, že v Anglii neexistuje tradice studentských shromáždění, na nichž si sami nespokojení odhlasují, jaký způsob protestu zvolit. Příslušná rozhodnutí činí většinou tradiční odborové organizace, studentské orgány na jednotlivých univerzitách a (zároveň) ad hoc vzniklé iniciativy, které se rozcházení nezřídka nejen v představách o žádoucí protestní kultuře, ale i v cílech. Významný počet studentů se pak k rozhodování vůbec nedostane, což se odráží i v jejich odhodlání angažovat se mimo jednorázové protesty.

Jiní komentátoři ovšem namítají, že hnutí se stále vyvíjí a že má i v současnosti značnou sílu, resp. vliv. Britské strany inklinující k levici budou dle zastánců tohoto názoru muset brát požadavky studentů na vědomí. Platí to pro labouristy stejně jako pro liberální demokraty. Zvláště tito pak musí — budou-li se chtít udržet ve sněmovně — změnit jak tematickou politiku, tak i vedení.

Podle nedávného průzkumu agentury YouGov se 58 procent anglických rodičů s dětmi do osmnácti let domnívá, že poslanci, kteří hlasovali pro reformu v rozporu s předvolebními sliby, nemají právo znovu kandidovat. 62 procent rodičů přímo uvedlo, že tyto politiky nebudou v žádném případě volit.

„(Předseda liberálních demokratů) Nick Clegg si získal slibem snížit školné důvěru mladých lidí a jejich rodičů, jíž následně zradil (...) Školné se stane jedním z ústředních témat příštích voleb. A na toto se nesmí zapomenout,“ zdůraznil ve středu odborářský předák Burns.

Další informace:

CommonDreams.org 10,000 London Students Back in Streets to Mark Anniversary of Protests

The Guardian Students protest at Demo 2012 — as it happened

BBC News Students march in London protest

BBC News Students' protest march

BBC News Nick Clegg spoof 'I'm sorry' video song to be released

RT 'Educate, Employ, Empower': London students protest youth debt and joblessness

Politics.co.uk Demo 2012: The protest which fought itself