Důležitý zákon nesmíme nechat projít bez povšimnutí

Bez větší pozornosti médií a veřejnosti prochází legislativním procesem zákon, který privatizuje úrazové pojištění zaměstnanců.

Není dne, abychom prostřednictvím médií nebyli informováni o celostátních či regionálních kauzách. To nahrává vládě, která ve skrytu těchto kauz připravuje některé životně důležité zákony. Ty, pokud budou přijaty a uvedeny do praxe, mohou už za krátko tvrdě zasahovat do našeho každodenního života.

Jedním z nich je návrh na zrušení zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců. Už dvacet let usiluje odborná veřejnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) o zavedení funkčního systému úrazového pojištění. Zmíněný zákon sice řadu zásad a nástrojů stanovil, ale jeho účinnost byla opakovaně pro nepřipravenost systému odložena, naposledy k 1. lednu 2013.

V loňském roce připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely tohoto zákona, která měla reagovat na změny, ke kterým v mezidobí od přijetí tohoto zákona již došlo. Předložený návrh novely zahrnoval úpravy, jejichž realizace by znamenala závažné zhoršení podmínek pro zaměstnavatele, především však pro zaměstnance, a současně by rušila motivační nástroje k prevenci BOZP.

Zákonitě proto tato právní úprava narazila nejen na odpor sociálních partnerů a odborníků, ale v konečné fázi nebyla doporučena ani Legislativní radou vlády. K vyjádření nesouhlasu přispěly i závěry k tomu uspořádané konference 1. ledna 2012 v Senátu Parlamentu ČR , za účasti 153 zainteresovaných subjektů a odborníků z praxe.

Z jejího jednání vyzněl požadavek – odložit účinnost zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců, a znovu, v odborné diskusi, posoudit věcná řešení, umožňující naplnit cíle ochrany zaměstnanců i zaměstnavatelů v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, se stanovením účinných nástrojů k motivaci v prevenci a rehabilitaci, při zajištění transparentnosti celého systému.

Privatizace úrazového pojištění zaměstnanců
Dne 21. března letošního roku vláda předložený návrh novely zákona č. 266/2006 Sb. zamítla a uložila ministrovi práce a sociálních věcí a ministrovi financí předložit do 21. května návrh zákona, kterým se již citovaný zákon č. 266/2006 Sb. zruší, a do 21. září 2012 měl být předložen návrh nové právní úpravy, která převede úrazové pojištění na komerční bázi, s možností účasti více pojišťoven.

Dne 17. května 2012 se opětně k tomuto problému sešli ve Sněmovně zástupci ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, odborníci z oblasti BOZP, úrazového pojištění i následné rehabilitace, zástupci zaměstnavatelských svazů i zástupci zaměstnanců a další. Závěry opětně vyzněly v duchu lednového jednání – odložit účinnost tohoto zákona a věcně řešit doporučované návrhy a připravit moderní právní úpravu.

V červnu proběhlo na zasedání Sněmovny první čtení vládního návrhu zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., v následujícím čase pak druhé čtení s načtením pozměňovacích návrhů. Jeden z nich navrhoval zákon nerušit, ale pouze ještě odložit nabytí jeho účinnosti, další požadoval snížit provizi (marži) pojišťoven z 9 procent zaručených současným zákoníkem práce na 4 procenta.

V srpnu 2012 rozeslalo Ministerstvo financí do vnějšího připomínkového řízení materiál „Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení“. Z obsahu tohoto materiálu vyplývá, že zde vůbec nejde o analýzu různých variant řešení, ale o účelovou obhajobu řešení, které zvolila vláda bez ohledu na závažné negativní dopady na zaměstnavatele, zaměstnance i státní rozpočet, které toto řešení zvolené vládou „rozpočtové odpovědnosti“ přinese.

Například Ministerstvo financí, které vyslovovalo zásadní nesouhlas s dopady úrazového pojištění na státní rozpočet, v této předložené „analýze“ samo předkládá návrh na dlouhodobé skokové zvýšení mandatorních výdajů státního rozpočtu o několik miliard korun ročně. V roce 2014 by to znamenalo zvýšení o cca 4,1 miliardy korun, s postupným velice mírným snižováním v dalších letech v předpokládané výši celkem cca 57 miliard Kč, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu.

Předložená analýza tak názorně ukazuje cenu privatizace veřejné služby, kterou stát v současné době zajišťuje pro zaměstnance i zaměstnavatele: vládou připravované „povinné smluvní pojištění“ bude více než dvakrát dražší než dnešní systém (ten spotřeboval v loňském roce 2011 jen cca 3,6 miliardy korun) a toto zdražení půjde k tíži státního rozpočtu a bude zvyšovat zadlužení České republiky!

Přitom jde o „zdražení“ navrhované v situaci, když současný „průběžně financovaný“ systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání je přebytkový (cca 2 miliardy Kč ročně) a přebytkovou bilanci zachovává i dosud platný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Zvyšování sazeb pojistného
Dalším významným rizikem vládou navrhované úpravy, o kterém předložená „analýza“ nehovoří, je zvyšování sazeb pojistného. V daném materiálu se sice hovoří, že pojistné bude na dobu pěti let zmraženo na úrovni stávající právní úpravy, ale současně počítá s tím, že bude zvyšováno i v této době podle míry inflace a škodného průběhu podle jednotlivých kategorií činností. Chybí zde analýza a vyčíslení dopadů „spoluúčasti“ zaměstnavatelů na odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání i dopady opatření spočívajícího v právu pojistitele požadovat na zaměstnavateli (pojištěném) náhradu konkrétního plnění, a to až do výše vyplacených částek.

Toto opatření může v extrémním případě na straně zaměstnavatele prakticky eliminovat smysl povinného smluvního pojištění – zaměstnavatel zaplatí v takovém případě dvakrát. Nejprve odvede pojistné a následně zaplatí pojišťovně i plnění poskytnuté zaměstnanci.

Oproti zákonu o úrazovém pojištění zaměstnanců se nepředpokládá, že by na pojišťovny provádějící povinné smluvní pojištění přešla agenda odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání beze zbytku. Naopak se i nadále počítá s tím, že velkou část spojené administrativy budou provádět „za své“ místo pojišťoven zaměstnavatelé. I zde chybí, nevíme, zda záměrně nebo neúmyslně, potřebné propočty ekonomických dopadů a rozsahů administrativních činností, které představují nezanedbatelné dopady na podnikatelské prostředí v České republice. Rovněž chybí analýza dopadů do stanovení výše pojistného odváděného zaměstnavatelem, pokud jde o uvažovaný systém bonus/malus.

Dar komerčním pojišťovnám
Nejviditelnějším nedostatkem navrhovaného řešení je obrovský finanční přínos takto uvažovaného systému pro soukromé subjekty – komerční pojišťovny. Je možno jej ukázat na základních číslech z roku 2011:

Na pojistném od zaměstnavatelů bylo vybráno celkem 6,30 miliard Kč
z toho bylo vyplaceno :

  • na odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání 1,20 miliard Kč
  • na renty 2,10 miliard Kč
  • marže pojišťoven 0,89 miliard Kč
  • vráceno do státního rozpočtu bez jakéhokoli určení či omezení použití 1,99 miliard Kč

Pokud by byl nastaven navrhovaný systém, znamenalo by to s předpokladem obdobné výše vybraného pojistného jako v roce 2011, že by pojišťovny 

  • vybraly pojistné ve výši cca 6,3 miliard Kč 
  • vyplatily na pojistném a nových rentách cca 1,2 miliard Kč 

Pojišťovnám by zůstalo ročně zatím bez přesnějších pravidel více než pět miliard Kč!

Přitom všechny staré závazky by byly v řádech miliard placeny ze státního rozpočtu a jejich výplata by byla postupně umořována.

Další vývoj a současný stav
Bohužel však výše uvedený pozměňovací poslanecký návrh na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. byl ve třetím čtení Sněmovnou zamítnut a schválený vládní návrh na zrušení uvedeného zákona, současně se schválením pozměňovacího návrhu na snížení marže pojišťoven, byl odeslán do Senátu. Ten se v měsíci říjnu celou problematikou úrazového pojištění zabýval jak v senátním výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, tak následně v plénu.

Po zvážení všech okolností Senát vládní návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zamítl a celý materiál vrátil zpět do Sněmovny se senátním návrhem na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. do 1. ledna 2015.

Jaký závěr z toho plyne?
Díky tomu, že v současné době není připravena nová právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců a vládou navrhované řešení je kontraproduktivní, je v současné době návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců předčasný. A to zejména proto, že jeho součástí je i navrhovaná změna řady dalších právních předpisů, zejména zákoníku práce.

Věřím, že této závažné sociálně ekonomické problematice bude Poslanecká sněmovna věnovat odpovídající pozornost, a schválí senátní návrh na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců do 1. ledna 2015. Následně pak vláda bude mít dostatečný prostor k tomu, aby zvážila všechny argumenty uplatňované zejména sociálními partnery a odbornou veřejností v připomínkovém řízení, a předložila návrh nové právní úpravy úrazového pojištění, která bude přijatelná pro všechny tři zainteresované subjekty – stát, zaměstnavatele i zaměstnance.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Janeček - Brno

Středa, 21.Listopadu 2012, 12:20:40

Takto nejak si predstavuji osvetovou cinnost opozicniho poslance... Upozornit na problem v prubehu jeho vzniku. Spise jsou bohuzel slyset kometare toho, "co jde prave v televizi"
Pani Lesenske dekuji.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.